Šéf protikorupční policie Milan Komárek

Šéf protikorupční policie Milan Komárek | foto: Dan Materna, MAFRA

Šéf protikorupční policie: Statisíce na super hackery mít nikdy nebudeme

  • 35
Protikorupční policii vede od června Milan Komárek. Zvenčí není příliš vidět, v médiích vystupuje jen zřídka. Veřejnost si ho více všimla počátkem roku, když policejní prezident Martin Červíček mluvil o tlaku tehdejšího ministra Martina Peciny na jeho odvolání.

Bylo pro vás překvapením, když bývalý policejní prezident Martin Červíček v lednu mluvil o tom, že existovaly tlaky na vaší výměnu?
V médiích to už proběhlo v prosinci, takže jsem věděl o nějakých výhradách. Bylo to nepříjemné, protože podle mě by tyto diskuze neměly probíhat v přímém  přenosu, ale po nějaké interní linii. Nyní to ale už celé považuji za uzavřenou věc.

Policie teď nemá prezidenta, nezvažujete, že byste se přihlásil?
Nemyslím, že je v tuto chvíli policie bez prezidenta. Policie má prvního statutárního náměstka, který v době, že funkce prezidenta není obsazena, zastává všechny jeho kompetence. K vaší otázce řeknu, že to není na pořadu dne.

Milan Komárek

Je mu 43 let, vystudoval Policejní akademii a práva. U policie je od roku 1994, kdy začínal jako asistent vyšetřovatele. Postupně prošel několika funkcemi, v letech 2004-2008 byl třeba ředitelem okresní policie pro Kutnou Horu a Prahu-venkov. Poté tři roky působil jako ředitel služby pro zbraně a bezpečnostní materiál na policejním prezidiu. Šéfem protikorupční policie je od června 2013.

K protikorupční policie jste nastupoval loni v červnu. Jako jednu z priorit jste vyhlásil, že budete sledovat méně případů, ale budou to ty závažnější.
To se daří. Objem spisů, které máme na starosti, se snižuje. Je to proto, že útvar má omezené personální kapacity. Už z principu, když je hodně práce, tak je problém s dobou vyřízení těchto věcí a také s kvalitou. Nelze přistoupit na to, že některé věci třeba na půl, na tři čtvrtě roku utlumíme, aby se dalo dělat na jiných.

Kolik máte lidí?
Máme jich kolem 350. Většina z nich je v činná v trestním řízení. Máme samozřejmě i analytiky, lidi, kteří vykonávají nějakou technickou činnost, ale těch je minimum.

Přál byste si mít více lidí?
Byl bych špatný šéf, kdybych si to nepřál větší množství lidí. Čím víc lidí, tím větší potenciál dělat práci dobře a ve větším rozsahu.

Chybí vám nějací specialisté?
To snad ani ne. My průběžně pracujeme na tom, abychom měli školený personál. Snažíme se u lidí, kteří přicházejí z jiných útvarů, prohnat je studijními programy, zajistit jim kurzy, zprostředkovat mezinárodní zkušenosti. U stávajícího personálu se staráme o to, aby na sobě mohli pracovat a nezakrněli.

ředitel protikorupční policie Milan Komárek

V minulosti byl problém zaplatit kvalitní lidi?
Většina lidí k nám přichází zevnitř, v rámci policie. Rozdíl mezi platovými třídami není úplně závratný a pokud někdo umí a pracuje na krajském ředitelství, tak je zaplacen pomocí osobních příplatků. Někdy tak nejsme pro lidi, o které bychom stáli skutečně, zajímaví. Navíc pokud se jedná o lidi ze vzdálenějších útvarů, tak když se bavíme o práci v Praze, je to komplikované s dojížděním, přespáváním na ubytovnách.
Prostě abych zaplatil někoho v řádu statisíců to nikdy nebude. Vždy k tomu musí přistoupit nějaký vnitřní rozměr v tom člověku, že tu práci chce dělat, že vidí výsledek, smysl. Že bychom například na počítačovou oblast najali super hackery a dávali jim statisíce, tak by řešením bylo, ale zdroje na to nikdy neseženeme.

Mluvil jste o mezinárodních zkušenostech?
Účastníme se projektů společných pro několik států. Naší lidé se pohybují v mezinárodních vyšetřovacích týmech na jednotlivých kauzách. Procházejí i systémem vzdělávání, které pořádají evropské instituce. Jedná se jak o jazykové jazykové kurzy tak i o výměnu informací o jednotlivých druzích kriminality a možnostech řešení.

Takže všech 350 lidí umí nějaký cizí jazyk?
Mohu říci, že poměrně velké množství z nich jím vládne, a to velmi slušně. Často umí i několik jazyků.

Máte slovo korupce v názvu útvaru, jaký podíl tvoří z celkové náplně práce?
Pokud se budeme bavit o typických případech korupce, tedy uplácení a přijetí úplatku, pak je to osmnáct procent z celkového objemu rozpracovaných věcí. Je to na stejné úrovni jako například krácení daní.

Mezi lidmi je korupce vnímána jako velký problém. Jak to hodnotíte vy z pohledu vašeho útvaru?
Nemůžeme pominout index vnímání korupce, kde se nenacházíme na lichotivých místech v rámci světového srovnání a pokud se týká Evropy, pak jsme až na chvostu. (více o světovém žebříčku vnímání korupce zde)
Také ale záleží, jak široce korupci chápete. Může jít o trestné činy, o kterých jsem mluvil, ale v konečném důsledku to může být vše, kde věci neprobíhají standardně, kde na úkor obecného nebo veřejného zájmu někdo dostává neoprávněný benefit.

Co řeší protikorupční policie

Obecně se protikorupční policie zabývá případy nejzávažnějších forem korupce, hospodářské a finanční kriminality. Patří sem:

  • daňová a hospodářská kriminalita se škodou nad 150 milionů
  • trestné činy související s výkonem pravomoci představitelů ústředních orgánů státní správy (v postavení ministra, náměstka ministra, ředitele úřadů a jeho zástupce)
  • trestné činy související s výkonem pravomoci představitelů územní samosprávy krajů v postavení hejtmana a jeho náměstka
  • trestné činy související s čerpáním finančních prostředků z fondů EU
  • trestné činy související s legalizací výnosů z trestných činů

Mimo to protikorupční policie dohledává majetek pocházející z trestné činnosti.

Jak se díváte na takzvané trafiky, třeba ty v případu pánů Šnajdra, Tluchoře a Fuksy?
Tento případ nezpracovával náš útvar. Neznám spis a neznám skutkovou situaci. Mám k dispozici jen mediální výstupy. Proto je pro mě velice těžké říci, zda tam korupce je nebo není. Je to otázka spíše na kolegy.

Vy řešíte i korupci v oblasti sportu. Dá se říci, zda takových případů přibývá?
My jsme v poslední době prezentovali několik případů. Je to ale takový počet, že lze jen těžko usuzovat na nějakou tendenci. V tomto prostředí se však točí obrovské množství peněz a navíc je zde zapojen sázkový byznys. Má tak potenciál, aby se někdo snažil pro sebe z toho něco uloupnout. I proto sport nadále zůstává oblastí našeho zájmu.

Známé jsou fotbalové kauzy, ale je to záležitost i jiných sportů?
V tuto chvíli řešíme zejména fotbalové kauzy, ale nemyslím si, že to je problém jen tam. Opravdu ale nemohu sdělovat nic bližšího k tomu, co řešíme, jaký sportovní svaz či něco podobného.

Jak získáváte podněty pro vaše kauzy?
Často dostáváme oznámení, kdy někdo sedne a napíše papír, že se domnívá, že někdo spáchal trestný čin. Nemusí se ani podepsat, což se samozřejmě také stává.
Kvalifikovanější podněty bývají například od orgánů státní správy, od ostatních policejních útvarů a složek nebo orgánů činných v trestním řízení, kdy jim to vyplyne z jejich kauz. Dalším zdrojem informací jsou naše vlastní zjištění.

Které jsou nejčastěji?
U nás jsou to ty případy, kdy někdo sedne a napíše nám.

Jak je to s dohledáváním majetku z pachatelů? V současnosti už asi nestačí přepsat veškerý majetek na manželku?
My tomu říkáme zajišťování výnosů z trestné činnosti. K benefitu pachatele se můžeme dostat přes hotovost, bankovní účty, finanční instrumenty nebo nemovitosti. Ty hodnoty zajišťujeme, aby se poškozeným vrátila přinejmenším část jejich nároků.
To, zda stačí nebo nestačí přepsat na někoho majetek, záleží na konkrétních okolnostech a rozhodně tu nechceme dávat nějaké návody.

ředitel protikorupční policie Milan Komárek

Kolik se v loni podařilo zajistit takového majetku?
Celá policie loni zajistila přibližně osm miliard korun. My se na tom podílíme 5,3 miliardami. Je ale nutné říci, že řešíme nejzávažnější kauzy s největšími škodami. To vlastní zajišťování výnosů je velmi široké, spadá pod to například i to, když hlídka zabaví lup zloději, který vykradl chatu a odnesl nějakou elektroniku.

Prý jsou policejní šéfové motivování, odměňováni podle toho, jak se jim daří zajišťovat výnosy?
To není pravda. Byly takové návrhy v minulosti, ale se nerealizovaly. Samozřejmě je na zajišťování výnosů kladen důraz, protože pro pachatele je to často ten nejcitelnější postih. Musím ale připomenout, že mi nejsme těmi, kdo rozhoduje o zabavení majetku. My ho pouze zajistíme, zablokujeme, ale co s ním bude dál, řeknou státní zástupci a soudy.

Mluví se o vzniku specializované "daňové kobry"?
Vnímáme daňovou kriminalitu jako narůstající problém a z toho vyplývá potřeba reagovat. Mimo legislativních změn vidíme velkou možnost v užší komunikaci s útvary ministerstva financí. Ne, že bychom nyní nekomunikovali, ale nebylo to systémové, spíš jsme se bavili a spolupracovali na konkrétních případech.
Možných forem spolupráce je větší množství, ať už společné týmy, společné pracoviště a další. Poslali jsme podklady pro ministra vnitra a záleží na dalších jednáních. Zatím rozhodnuto nebylo.
Pracovně mluvíme o daňové kobře i pod vlivem toho, jak to mají nastavené na Slovensku. Musíme však vycházet z našich podmínek a naší situace.

Jaké změny zákonů by vám pomohly?
Minulý parlament projednával návrh na změnu trestního řádu, kterým by se zavedla trestnost přípravy krácení daně. Bohužel už ten návrh nebyl projednán. Myslím, že to je věc, která by nám hodně pomohla. Pevně věřím, že se toho někdo nyní chopí. Znamenalo by to, že bychom se k páchání daňové kriminality dostali už v době, kdy se připravuje, konají se zastírací manévry a ne až tehdy, kdy není odvedena daň.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video