Prezidentský kandidát Michal Horáček | foto: Dan Materna, MAFRA

Jsem sám sobě největším soupeřem, říká kandidát na Hrad Horáček

  • 141
Rozhodně bych nikdy neudělil abolici jako prezident Václav Klaus, slibuje Michal Horáček. „Vlastně tím řekl - transformace skončila, zapomeňte,“ zhodnotil část Klausovy amnestie. V rozhovoru pro iDNES.cz také Horáček řekl, že bezpečnostní rámy na Hradě, které zavedl současný prezident Miloš Zeman, zruší, i kdyby mu policisté radili opak.

Koho berete v tuto chvíli jako nejsilnějšího soupeře? Je to současný prezident Zeman, je to akademik Jiří Drahoš, případně někdo jiný, nebo jste tím největším soupeřem sobě vy sám?
Přesně to, co jste řekl na konec. Já jsem si sám sobě největším soupeřem. Každý člověk má určité slabiny, nedostatky. Je vyčerpaný, řekne hloupost. Vyhnout se tomu nejde, to vím určitě, já jsem se sám dopustil nepředložených věcí, ale chci to co možná nejvíc eliminovat. Jsem sám sobě největším soupeřem. Beru to tak, že něco předkládám lidem. Ať to vezmou nebo nevezmou, myslím, že je dobře, že mají na výběr, protože demokracie je volba. Čím bude pestřejší, tím lépe pro demokracii. To je celé. Já se ničeho nebojím, ani to slovo nepoužívám, jen svých hloupých chyb a hloupých řečí.

Jak se budou rozdělovat peníze z fondu Senioři v nouzi, do kterého jste slíbil odvádět celý svůj plat, pokud budete zvolen prezidentem? (o slibech Michala Horáčka čtěte více zde) Budete o tom rozhodovat přímo vy? Nebo nějaký váš tým?
Já bych chtěl dávat náměty podle toho, s jakými příběhy jsem se setkal, s konkrétními lidmi. Ale nechtěl bych mít to úplně finální rozhodnutí, to musí být úplně nezávislé. Jsou lidé, kteří se v tom umějí pohybovat. Třeba Božena Jirků (výkonná ředitelka Nadace Charty 77, ředitelka Konta Bariéry - pozn. redakce), se kterou jsem byl ve správní radě Knihovny Václava Havla mnoho let. A protože podporuji lidi už pětadvacet let, tak se jí často zeptám, protože jinak si někdy „naběhnete“. Takže bych to nechal profesionálům.

Co se týče vašeho slibu zrušení bezpečnostních rámů při vstupu na Hrad. Řadu lidí štvou, na druhou stranu nikdo z nás nevíme, jak bude v dalších měsících vypadat bezpečnostní situace v Evropě, a třeba vám lidé, kteří odpovídají na Hradě za bezpečnost, řeknou, že někde jsou ty rámy přece jen nutné. Není to ten typ slibu, kde se necháte přesvědčit policisty?
Už jsem to konzultoval. Nedávám sliby jen tak z jedné vody načisto. Závěr je, že bezpečnostní rámy to bezpečnostní riziko spíše vytvářejí, než aby ho eliminovaly. To, že žijeme v nejisté době a máme důvod se obávat, je nepochybné. Ale nedělal bych to tak, že uděláme velkou frontu lidí kdekoli, ale tak, že bych chtěl, aby naše policie byla lépe vycvičena a vybavena. My máme elitní jednotky, ale ty přijdou většinou úplně doslova „po funuse“. Já bych chtěl, aby tam byli normální policajti, kteří jsou efektivní, kteří mají v autech pásy, které lze hodit před přijíždějící auto a podobně.

Jak jste na tom v tuto chvíli s podpisy, abyste se prezidentské volby mohl vůbec zúčastnit?
Pracoval jsem hodně na tom, abych zemi objel. Má to praktické důsledky. Já jsem během dvou týdnů shromáždil padesát tisíc podpisů nutných pro to, abych mohl být uznán za kandidáta. Samozřejmě uznávat to bude ministerstvo vnitra. Jsou tam ale určité problémy. Zřídil jsem pět set míst po celé zemi, třeba v lékárnách, knihkupectvích. Lidé mají svou vlastní práci a je od nich laskavé, že tam vůbec ty archy nechají ležet, ale nekontrolují to. A někteří lidé to - jistě v dobré víře - vyplňují zkrátka špatně. Říkají si já nemám občanku, ale bude stačit řidičák, nebo to vyplní nečitelně.... Tohle všechno já vyřazuju. Máme teď sedmdesát tisíc podpisů a jedenáct tisíc, které jsme museli vyřadit. Nepřipustil jsem třeba ani to, když je tam kolonka číslo popisné a lidé napíšou číslo orientační. Prostě chci, aby to bylo příkladné a aby na tom ministerstvu vnitra řekli: takhle to má vypadat.

Proč se budete omlouvat vnučce Ferdinanda Peroutky, kterého jste neurazil, ale kterého urazil někdo jiný?
Omluvím se jménem prezidentské kanceláře. To nemá nic společného s jednotlivou osobou. Ostatně i teď to má zaplatit Kancelář prezidenta republiky.

Takže prezidentská kancelář, Hrad v jiném obsazení, smaže dluh, ostudu, kterou tam zanechal Miloš Zeman?
Dá se to tak říci, řekl jste to vy. Já prostě konstatuji, že to je dluh, který je třeba odstranit, zaplatit a je to dluh, který má prezidentská kancelář.

Který ze slibů, jež jste představil, považujete osobně za nejdůležitější?
Těžko bych něco nadřadil. Ale třeba to, abychom si více všímali nerostného bohatství, to lithium v Krušných horách, to je docela důležité, nebo může být, protože tady by nám mohl uniknout zdroj, který nutně potřebujeme na financování velkých věcí. To bude pro mě docela velké téma. A já na to budu nejen upozorňovat, konzultovat to se všemi lidmi, kteří k tomu mají co říci, ať jsou to lidé z dotčených obcí, akademici, lidi z byznysu, ze státní správy. A rozhodně, nejen v tomto případě bych se zúčastňoval i formálních jednání, sněmovních výborů. Budu chodit do parlamentu, budu mnohem aktivnější prezident, budu u hry, budu chtít vědět, jak se práce daří, nebo nedaří.

Dočkáme se od vás také něčeho takového, jako když Miloš Zeman tvrdil, dokonce v den inaugurace, že se vzdá zcela práva udílet milosti, načež to skončilo milostí pro nájemného vraha odsouzeného na doživotí? Protože podle soudu to byl nájemný vrah. Takže ohledně milostí, je to jedna ze středověkých výsad, která zůstala i panovníkům v demokratických republikách. Je to podle vás správná věc?
Je to správná věc. My máme právní rámec, který musíme respektovat. Ale sami soudci mnohokrát konstatují, že jsou okolnosti, které se do zákona nevešly. Proto přichází ta - ano středověká instituce, ale pořád dobrá, aby tohle mohlo být případně napraveno. Ale rozhodně bych nikdy neudělil abolici, kterou udělil pan prezident Klaus, která vlastně řekla - transformace skončila, zapomeňte. Stalo se, že lidé, kteří byli předmětem vyšetřování a už byli v tom procesu soudního projednávání, že to bylo všechno zahlazeno, zrušeno. Lidé, se kterými mluvím, to strašně těžce nesou. Považují to za pravidlo, které bylo nefér uplatněné vůči některým lidem na úkor jiných. Nedostali jsme se k tomu, že bychom cítili, že žijeme v právním státě, ve kterém spravedlnost vládne, jak to zmiňuje už preambule naší ústavy. Abolici nikdy. Obecně chci říci, že jakýkoli slib dám, tak ho vždycky dodržím.


Výsledky pro vaši obec

Video