Zkoumali jste místo, kde včera policisté našli ostatky Anny?
V té oblasti jsme hledali. Ale neznám přesné místo, kde policie učinila nález. Nevím tedy, jestli po něm prošli státní policisté se psy nebo my. V celé té oblasti se však hledalo nespočetněkrát.
Tušíte, zda a kde se stala chyba?
Zásah budeme vyhodnocovat z kynologického pohledu později, až se situace uklidní a vyšetřování už nebude tak intenzivní. Chceme se na místo podívat a zjistit, jestli byl postup správný, nebo ne. Prozkoumáme, jestli se po místu prošli psi, nebo tam byla jen lidská rojnice, zda šli lidé přímo, či okolo přesného místa a podobně.
Proč podle vás psi nedokázali tělo dítěte objevit?
Důvodů může být spousta. Tělíčko mohlo být zabalené do nějakého igelitu, takže pachové cesty zůstanou uzavřeny a psi nemají šanci je identifikovat. Dalšími vlivy, které na to působí, je počasí nebo i to, zda už místo prohledaly a pošlapaly jiné osoby. Pak se na místě vyskytuje velké množství pachových stop. A i když je na to pes cvičený, může se stát, že při průchodu terénem místo mine a pach nezaregistruje.
Jak ovlivňují pátrání a šíření pachových stop přírodní vlivy?
Vliv má například složení půdy. Pokud je utěsněná a neprodyšná, když je tam těžká zemina, když je tělo zahrabáno v jílu nebo když je půda mokrá. Místo se pak dá odhalit jen těžce, protože pach se nemá kudy rozšiřovat. Záleží také na tom, kudy jde pes kolem ostatků a jestli vítr fouká správným směrem. I rojnice se psy chodí křížem. Nejprve jedním směrem, poté se otočí a jdou zpět jiným. Mezitím se psi ještě vystřídají.
Jak to, že tedy místo objevila divoká prasata?
V lokalitě jsou od místních zahrádkářů a bezdomovců hromady odpadků. Rozkládají se a prostupují zeminou, což psy samozřejmě ruší. Prasata tam hledala nějakou potravu, je to opuštěný sad s planými ovocnými stromy.
Psi jsou cvičení především na vyhledávání živých osob. Je pravda, že mrtvé záměrně míjejí?
Může se to stát. Ač se snažíte, jak můžete, někteří psi mají k těmto pachům averzi a odmítají je. Samozřejmě, že i toto se dá využít. Výcvik se může pojmout formou hry a pes se cvičí dál. Musíte jej však znát, abyste poznali odlišné chování, pasivní značení místa a mrtvého pachu. Pes místo zaznamená, jen najednou reaguje jinak.
Jak psi vlastně značí pachová místa?
Aktivně i pasivně. U nálezu většinou štěkají, hrabou do země nebo mění polohu, třeba si lehnou. Jsou však psi, kteří přijdou k nálezu a najednou ztuhnou. Když se psem máte zkušenost a umíte jeho chování správně přečíst, můžete místo poznat. Jsou to hodiny, týdny práce. Psa učíte celý jeho život, každé zvíře je individualita a reaguje naprosto jinak.
Je tedy nutné, aby kynolog se psem žil a znal jej?
Nezbytně nutné. Psovodi musí zvířata znát. Není dobré, když se u psů střídají. Musí s nimi být absolutně sžití, pak mají šanci poznat i pasivní značení pro psa nelibých pachů. Hledat a zachraňovat mohou naprosto všechny rasy psů. Nedá se říct, že by nějaké plemeno nebylo pro záchranářské práce předurčeno. Všechno je o vztahu s kynologem. Pes musí vědět, že je to hra a legrace. Ví, že pokud dělá svou práci dobře, dostane odměnu. Pokud je do ní nucen, bude otrávený a výsledky budou chybět.
Po jaké době se pozná, že pes bude dobrým hledačem?
Záleží, jakou má intenzitu výcviku a jak se mu kynolog věnuje. Také záleží, zda se věnuje pouze jednomu odvětví záchranářství, nebo třeba všem pěti - což je sutinové, plošné, vodní, lavinové vyhledávání nebo stopařství. Pes může být v některém směru vynikající a v jiném zase nepoužitelný. Podle mého názoru by se měl pes na vrchol dostat do pěti let svého věku. Tehdy by měl mít složeny nejvyšší zkoušky nebo atesty. Jestliže pes není do této doby maximálně spolehlivý, stala se chyba buď někde ve výcviku, nebo se k tomu zkrátka nehodí.
