Náměstek vrchního státního žalobce v Praze Libor Grygárek

Náměstek vrchního státního žalobce v Praze Libor Grygárek | foto: ČTK

Grygárek: Končím, nebudu přihlížet snaze ovládnout státní zastupitelství

  • 29
Chybu jsem neudělal, ale nechci se podílet na změnách ve státním zastupitelství, které se snaží ovládnout skupina žalobců. Takové jsou důvody dobrovolného odchodu Libora Grygárka z Vrchního státního zastupitelství v Praze i z řad žalobců.

Proč jste se rozhodl složit funkci náměstka i státního zástupce?
Pokud jde o funkci náměstka, tak důvod je nasnadě. Chci ukázat, že na této funkci nelpím, a chci budoucímu pražskému vrchnímu státnímu zástupci umožnit, aby si sám mohl vybrat k sobě nejbližšího spolupracovníka. Nechci, aby to byla osoba, se kterou bych já nechtěl spolupracovat nebo naopak ta osoba se mnou. Aby probíhalo jakési formální a zdlouhavé řízení o mém případném odvolání.

Pokud jde o rezignaci na post státního zástupce, tak ta je výrazem mého zásadního nesouhlasu s tím, jak se určitá skupina státních zástupců  snaží obnovit principy fungování a organizace bývalé generální prokuratury. Chápal bych snahu soustavu personálně ovládnout, to je možná i legitimní... Nesouhlasím ovšem s metodami a způsoby, které oni použili. To znamená od zostouzení, různých výhrůžek, použití kárného řízení... Na mě byla kupříkladu podána kárná žaloba, ale protože byla zcela nesmyslná, byla pak ve vší tichosti vzata zpět. Jsme i svědky toho, že se zneužívají instituty trestního řízení a u toho já nechci asistovat.

Rampula a Grygárek složili funkce

Pověstnou poslední kapkou byla situace, kdy mi moji státní zástupci, z mého úřadu, v konkrétních věcech signalizují nestandardní postupy Nejvyššího státního zastupitelství.

Takže vaše kritika míří zejména na práci Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a odvolaného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila?
Pokud to takto říkáte a pokud to omezíme na ten důvod, že nesouhlasím s legislativním záměrem zákona o státním zastupitelství, pak ano. Tedy záměru, že se tu vytvoří superúřad, který si bude dokonce sám vyřizovat opravné prostředky. To je velmi nebezpečné a já se s tím neztotožňuji.

Souvisí váš krok s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který potvrdil odchod vrchního pražského žalobce Vlastimila Rampuly?
To bych neřekl.

A není váš krok zbytečně předčasný, pokud nyní čekáme na jmenování nového ministra spravedlnosti?
Možná i proto jsem to udělal. Četl jsem o sobě spoustu věcí, čelil jsem neuvěřitelným lžím a zostouzení, což bych možná i nějakým způsobem přešel... Bohužel jsem ale čelil i urputné snaze zneužití institutu trestního řízení  a to pokládám za mimořádně závažné. Znovu říkám, že chápu, že někteří lidé chtějí soustavu ovládnout personálně, ale volba prostředků je taková, že se začínám už trochu bát, zda k manipulacím nedochází také u nějakých jiných věcí... Nechci s takovými lidmi nadále spolupracovat.

Libor Grygárek

Někdejší náměstek pražského vrchního státního zástupce, který má za sebou letos už jeden neúspěšný pokus o odvolání z funkce. Návrh podal Stanislav Mečl, který dočasně na postu pražského vrchního státního zástupce vystřídal Stanislava Rampulu (více o pokusu o odvolání Grygárka čtěte zde). Mečlovi se nelíbily Grygárkovy kontakty s lobbistou a podnikatelem Romanem Janouškem (více o případu čtěte zde).

Dřív, než Grygárek odešel, se do úřadu vrátil zpět Rampula. Vzápětí zveřejnil video, jak se do Grygárkovy kanceláře dostávají dva údajně neznámí lidé (více o nočním záznamu čtěte zde). Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to označil za chybu a nezákonné vyzrazení akce bezpečnostních složek. Na Rampulu proto podal kárnou žalobu (více o Zemanově reakci čtěte zde).

Grygárkův návrh na odvolání mezitím Rampula smetl ze stolu. Šlo ale jen o dočasný krok. Rampula musel funkci opustit poté, co návrh na jeho odvolání posvětil Nejvyšší správní soud. Spolu s jeho rozhodnutím funkci dobrovolně složil i Grygárek. Pod něj v minulosti v roli náměstka spadal úsek trestního řízení.

Pokud jde o mohou rezignaci, jde o nevratný krok. Přesto, že tu máme unikát, protože jsem podal rezignaci do rukou ministra spravedlnosti, který momentálně na ministerstvu není. To ale na rozhodnutí a jeho právním výkladu nic nemění. Lhůta běží. U funkce náměstka jde o lhůtu jednoho měsíce. To znamená, že končí 31. 7. U funkce státního zástupce pak lhůta končí po dvou měsících, tedy k 31. 8.

Hovoříte-li o lžích a zostouzení, zvažujete podání trestního oznámení, žaloby či jiné obranné kroky?
Ze sdělovacích prostředků se dozvídám, že v jisté věci je podezřelým z úniku informací náměstek nejvyššího státního zástupce, přitom je to ten samý, který dohlížel nad vyšetřováním, kdy byly v mé kanceláři a kanceláři jiných státních zástupců mého úřadu prováděny prohlídky, odposlechy telefonů, prostorové odposlechy. V situaci, kdy se dozvídám, že výsledky policejního vyšetřování směřují k tomu, že na věc dohlížel sám podezřelý pachatel, tak mě to skutečně vede k tomu, že něco v pořádku není.

Takže žádné právní kroky nezvažujete?
Nezvažuji. Odcházím. Tečka.

A nedomníváte se, že to, co popisujete, souvisí s vaším pochybením? Konkrétně mířím například na to, že jste si telefonoval a setkával se s podnikatelem Romanem Janouškem v době, kdy jste měl pod sebou trestné kauzy, které s ním souvisely.
Žádného pochybení jsem se rozhodně nedopustil. Jak říkám, naopak jsem čelil lžím, ostouzení... Za halasného konání tiskových konferencí jsem byl s kolegy vláčen, že jsme se dopustili údajného pochybení v nějaké kauze Mostecké uhelné, následně ministr spravedlnosti naprosto potichu vzal ten návrh zpět. Nejsem si žádné chyby vědom. V ničem a nikdy jsem se profesi nezpronevěřil. Přikládám to, včetně oněch údajných telefonátů, na vrub snaze personálně ovládnout státní zastupitelství v Praze, které je důležitým úřadem. Pokud jsou stupně státního zastupitelství atomizované, tak to překáží... Dovedu si představit i tu rivalitu, ale nejsem schopen a ochoten akceptovat použité metody.

Systém státního zastupitelství zcela opouštíte, čemu se budete věnovat?
To bych nechal s dovolením bez komentáře.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video