Nebojíte se kandidovat na prezidenta, protože byste vyfasoval ochranku, která nedokázala ohlídat Václava Klause?
Pokud moje kandidatura bude zaregistrována, nebudu se bát kandidovat. V politice jsem už osm let byl a pohyboval se jako vrcholový politik jak v Čechách, tak v zahraničí. Vím, že práce ochranek je těžká, obzvláště když se politik rozhodne jít do tak úzkého kontaktu s davem, s lidmi, jako to bylo v té Chrastavě.
Rozpoutala se pro někoho možná absurdní debata, jestli to byl atentát nebo ne. Byl to podle vás atentát?
Nebyl.
Klaus začal v poslední době vystupovat více kriticky vůči vládě. Kritizuje chystané zvyšování DPH, vrátil zákon, který má umožnit, aby reforma penzí začala už příští rok. Má prezident takto postupovat proti vládě, kterou vytvořily strany po volbách?
To je docela složitá otázka. Penzijní reforma je tak významným zásahem do fungování nejen veřejných financí, ale i celé společnosti, že v tomto konkrétním případě prezident to právo má. Příští prezident, který bude zvolen přímou volbou, bez ohledu na to, že mu nebyly změněny pravomoci, bude mít pocit, že má větší mandát než současný prezident a mohl by být v tomto ještě aktivnější. Za druhé Václav Klaus je v této věci velmi konzistentní už dvacet let. Každý, kdo ho chce za to kritizovat, měl by se seznámit s jeho dlouhodobým postojem k důchodové reformě i s tím, co o ní už dříve napsal. Václav Klaus byl vždycky proti takzvanému druhému pilíři. Já bych ten zákon podepsal. Konkrétní podoba důchodové reformy má opravdu řadu rizik, které jsou dány mimo jiné časovým rozdílem mezi její přípravou, což bylo na podzim 2011, a dneškem. Zavedení druhého pilíře znamená propad příjmů, což vláda navrhuje dohnat zvýšením DPH...
Nemyslím, že zvýšení DPH je teď dobrým krokem
Je to podle vás správný krok zvýšit DPH?
Jakkoli jsem si loni na podzim myslel, že ano, tak vzhledem k tomu, co se stalo, že eurozóna zpomalila, Německo zpomalilo a nevíme, jak to bude dál, a krátkodobě náš hospodářský růst a tedy příjmy veřejných financí jsou vázány na vývoj v eurozóně, tak si nemyslím, že zvýšení DPH je v daném okamžiku dobrým krokem. Takže já jsem pro druhý penzijní pilíř, ten zákon bych nevracel, ale bojoval bych o odložení jeho platnosti. Pro daňový balíček bych nehlasoval, kdybych hlasoval jako nezávislý poslanec, nevázaný na žádnou politickou stranu. Něco jiného je, kdybych byl poslanec za některou z vládních stran. Česká politika se strašně za posledních deset, patnáct let posunula do polohy ano - ne. Nemyslím si, že by spor o DPH měl vést k pádu vlády.
Je tu ještě jedno velké téma, které rozděluje společnost. Není jisté, zda vláda dokáže odhlasovat církevní restituce a co pak udělá prezident. Jak vidíte církevní restituce vy?
Já jsem se už dříve vyjádřil, že jsem pro církevní restituce, že jsem pro ně hlasoval už v Čalfově vládě a že se bojím, že když neprojdou dnes, už nebudou žádné, ale podmínil jsem to třemi věcmi. Nesmí to být návrat před 25. únor 1948. Vláda by měla jasněji říci, že nepovedou k tomu, že se toho majetku v rámci toho obrovského přesunu majetku nezmocní různí překupníci, vykukové, fondy, které to budou dlouhodobě spravovat a najednou zjistíme, že půlka toho majetku je pryč. A církev by mohla zvážit v dané situaci státu, jestli trvá také na těch finančních náhradách. Církev by také měla umět prokázat, že bude umět s tím majetkem hospodařit, protože s žádným nehospodařila šedesát let. Ale je špatně, kdyby byly církevní restituce smeteny ze stolu. To bych si velmi nepřál.
Obraťme list. Jak jste daleko se sbíráním 50 tisíc podpisů pro kandidaturu? Víte, kolik jich máte?
Přes padesát tisíc. Ale rádi bychom o tom v pondělí udělali prohlášení, kde bychom chtěli informovat více veřejnost o způsobu sběru podpisů.
Jen já a Fischer jsme sehnali 50 tisíc podpisů i bez stran
Budete v jejich sbírání pokračovat?
Určitě, v každém případě. Spolu s Janem Fischerem jsme ovšem zatím jediní dva kandidáti, kteří jsme nasbírali těch 50 tisíc podpisů, aniž bychom měli za zády nějakou politickou stranu, protože i paní Bobošíková má Suverenitu, pan Zeman má svou stranu a paní Roithová lidovce, kteří jsou stranou s nejvyšším počtem členů v zemi.
Vy jste motivoval lidi, kteří vám sbírali podpisy, že dostanou peníze za určitý počet podpisů a pěti nejúspěšnějším sběračům jste slíbil iPady. Kolik podpisů dokázali nasbírat ti nejvýkonnější sběrači?
Máme nějaká čísla, ta jsou v řádu tisíců. Ale sami si to ještě kontrolujeme, jestli tam třeba nejsou dvě stejná jména s různým datem narození a pak takové podpisy vyškrtáváme. Nyní ukončujeme tento typ sběru podpisů, dál už budeme sbírat jinak. Vyhodnotíme to a těch pět iPadů jistě dáme.
Lepší než spoty by byly televizní diskuse kandidátů
Předseda Senátu Štěch vyhlásil prezidentskou volbu na 11. a 12. leden a tím nastavil i harmonogram kampaně, včetně toho, že vystoupení kandidátů v televizi začne mezi Štědrým dnem a Silvestrem. Neotrávíte tím úplně lidi, kteří chtějí rozjímat, věnovat se dětem a nebýt obtěžováni politikou? Nebude to kontraproduktivní?
Bude, ale taková je realita. Já chci otevřít diskusi o jedné věci. Ten prostor pro vystoupení kandidátů v televizi od 26. prosince lze využít různě. Diskuse, které by byly omezeny třeba jen na jednu hodinu, by byly něco, co přece jen lidi bude zajímat. Já se bojím spíš těch takzvaných volebních spotů. Víte z parlamentních voleb i z dalších příležitostí, že to jsou jen monology, kterým se povinně vymezí prostor ve veřejnoprávním rozhlase a veřejnoprávní televizi a které poběží třeba toho 26. prosince, na svatého Štěpána, a to by nebylo dobře. Radši bych to směřoval na nějakou večerní diskusi kandidátů.
Máte připraveno něco speciálního pro voliče na Vánoce. Budete třeba vařit a rozdávat rybí polévku, prodávat nebo rozdávat kapříky, aby vás pak šli volit, nebo se ještě před tím převlečete za anděla, za Mikuláše...
Když už bych o tom uvažoval, tak za čerta. To vám ještě nepovím. Když je těch padesát tisíc podpisů už realitou, zabýváme se konkrétní podobou kampaně, pracujeme na tom, máme různé představy, ale nebudu je nyní konkretizovat. Ale protože běhám od července naplno po republice, tak vím, že lidé jsou ochotni se zastavit, tak jako teď třeba v Olomouci před dvěma dny, u mého stánku, popovídat si. Jakkoli chcete takovou politickou akci naroubovat na nějakou jinou akci, koncert nebo něco takového, tak lidé najednou začínají být velmi ostražití. Právě v návaznosti na váš dotaz ohledně kapříků nebo převlečení se za Mikuláše, anděla nebo čerta intuitivně dost cítím, že lidé nebudou moc v adventním čase na politiky zvědaví. Takže hledáme co nejlepší způsob, jak lidi oslovit. Asi se nevyhneme ani něčemu takovému, ale rozhodně bych nechtěl jít žádnými přehnanými populistickými kroky.
Fischerova a Zemanova výhoda se může rozplynout
Podle průzkumů to zatím vypadá hlavně na souboj expremiérů Fischera a Zemana. Vy jste ve skupině kandidátů s odstupem za těmito dvěma. Jakou vidíte šanci to ještě změnit, zvrátit?
Máte pravdu, jsem v té skupině zhruba čtyř pěti lidí, kteří se podle průzkumů agentur pohybují mezi nějakými 4,5 až 7 procenty a ti dva mají určitý náskok. Ale já za prvé si myslím, že ve chvíli, kdy budou registrováni ti kandidáti, kteří splní podmínky zákona a kterých bude třeba méně než deset, ne tolik, kolik jich je teď, se ty preference trochu přeskupí. Druhá věc je vlastní kampaň a co budou kandidáti nabízet. Třetí věc je, jak budou ti dva favoriti vystupovat. Oni zatím těžili z toho, že byli kandidáty od chvíle, kdy se o přímé volbě začalo uvažovat. To jim dalo výhodu, kterou zatím mají, ale která nemusí trvat do konce kampaně. A čím bych já to chtěl změnit? Vystupuji po patnácti letech z politického stínu. V první etapě mé kampaně jsem dal najevo, že to myslím vážně, a potřeboval jsem se odlišit, proto jsme zvolili i tu metodu běhu po republice...
Kolik jste toho mimochodem při běhu za voliči už naběhal?
Kolem dvou set kilometrů. Ale odlišilo mě to od těch ostatních. I ti, kteří mi nefandí, vědí, že já jsem ten bláznivý kandidát, který běhá. Teď pracujeme na tom, abychom to posunuli více do té role prezidentské. A takovou základní odpovědí na vaši otázku, čím bych to chtěl když ne zvrátit, tak své šance zvýšit, je nabídnout určitou profesionalitu, zkušenost, schopnost navrhovat řešení. Schopnost tu funkci vykonávat dobře z hlediska reprezentativního v zahraničí i doma, znalostí jazyků, kontaktů ve světě... Do jaké míry to bude úspěšné, to se ukáže.
Už víte, kam poběžíte dál, když vás lidé nepustí aspoň do druhého kola volby?
Určitě vím, že už nepoběžím zpátky k tomu způsobu života, který jsem vedl uplynulých patnáct let. Chci zůstat více veřejně vidět. Ale nechci spekulovat o tom, že nepostoupím do druhého kola.
