Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel

Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel | foto: Čeněk Třeček, iDNES.cz

Roky řešil občanský zákoník. Odcházím, je hotov, hlásí náměstek Korbel

  • 61
Sedmatřicetiletý František Korbel je "motorem" nového občanského zákoníku. Výrazně se zasadil o jeho přijetí a nyní doufá, že v Senátu projdou i doprovodné normy. I bez nich však podle něj zákon bude fungovat. Práci, kvůli které na ministerstvo přišel, tak považuje za dokončenou a ohlásil odchod.

Sledujete, jak jsou schvalovány doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku?
Ano, každý den už přes půl roku. Nyní máme všechny zákony v Senátu. Za týden mě čeká jejich obhajoba v ústavně právním výboru.

František Korbel

37 let, ženatý otec pěti dětí

Absolvoval právnickou fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Studoval také sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a právo na stážích na právnických fakultách v Německu a Rakousku.

V letech 1997-1998 byl na stáži u Ústavního soudu, v letech 1999–2001 pracoval jako právník Městského úřadu v Táboře, 2001–2004  působil jako advokátní koncipient a 2004–2007 jako advokát. Od roku 2006 je členem Legislativní rady vlády. Náměstkem ministra spravedlnosti se stal v roce 2007. Ve spojitosti s prací na  ministerstvu je spojován především s novým občanským zákoníkem.

Je členem hnutí Tábor2020. V rodném městě byl v letech 2002 až 2007 a od roku 2002 zastupitelem. V roce 2011 se místa v táborském zastupitelstvu vzdal z rodinných a časových důvodů.

Šéf ČSSD Sobotka nedávno řekl, že jeho strana potopí daňové normy spojené s občanským zákoníkem. Vadí mu, že ruší zdanění dividend a obsahují úlevu pro investiční fondy?
Je bohužel pravda, že ministerstvo financí připojilo k doprovodné legislativě k občanskému zákoníku celou řadu dalších záměrů, které s občanským zákoníkem vůbec nesouvisejí. To je i to zdanění fondů. Ministerstvo spravedlnosti proti takovému spojování opakovaně vystupovalo, i na vládě, nicméně ministerstvo financí si nenechalo svůj záměr rozmluvit. Nyní to může ohrozit novely daňových předpisů.

Obáváte se, že by nemusely doprovodné zákony projít?
Se Senátem udržujeme dobré vztahy a dlouhodobě jsme v kontaktu kvůli novému občanskému zákoníku například s předsedou ústavně právního výboru Miroslavem Antlem a legislativním odborem. Veškeré legislativně technické připomínky Senátu jsme tak zapracovali do našich zákonů už v Poslanecké sněmovně.

Doprovodné zákony nemají ambice řešit nějaké problematické body. Například senátor Jiří Dienstbier se v tisku vyjádřil, že v zákonech předložených ministerstvem spravedlnosti žádný problém nevidí.

Ozývají se ale i hlasy, že kvůli nejistotě s přijetím doprovodných zákonů nebude dost času se na nový občanský zákoník připravit...
Doprovodné zákony se poněkud přeceňují. Vše podstatné je už v občanském zákoníku samotném. Ten je už téměř dva roky ve sbírce a každý se na něj připravovat mohl. Ty doprovodné zákony přinášejí spíše technické úpravy právního řádu. Nepřinášejí žádné nové obsahové změny, jde spíše o formality. Domnívám se, že byť by to nebylo ideální, tak by mohl občanský zákoník fungovat i bez nich. Jen by to kladlo větší nároky na výklad. I takové případy se v zahraničí staly.

Vraťme se na počátek. Proč potřebujeme nový občanský zákoník? Proč měnit stav, na který jsou lidé zvyklí?
Současný občanský zákoník pochází z roku 1964 a po převratu byl prošpikován desítkami novel. Je provizoriem, které nedostačuje potřebám lidí a společnosti. Už v devadesátých letech panovalo mezi právníky přesvědčení, že má být sepsán nový. Ukázalo se ale, že příprava občanského zákoníku je obrovským dílem, které vyžaduje nejméně deset let práce.

Jak dlouho tedy zákon vznikal?
Od převratu byly učiněny tři pokusy. První hned na počátku devadesátých let profesorem Knapem, druhý v polovině devadesátých let profesorem Zoulíkem ale teprve třetí pokus uspěl. U jeho počátku byl osvícený ministr spravedlnosti Otakar Motejl, který úkol svěřil tehdy mladému a nadějnému akademikovi profesoru Karlu Eliášovi. Pod jeho vedením vznikal zákoník právě těch deset let.

Kolik lidí se na jeho vzniku podílelo?
Přinejmenším padesát expertů na občanské právo z řad advokátů soudců či učitelů právnických fakult.

Vychází nový zákoník z nějakých vzorů?
Je inspirován zejména naším nejbližším právním okolím, s nímž máme společné kořeny i právní kulturu. Konkrétně se jedná o rakouský zákoník z roku 1811, který u nás platil až do roku 1951, německý z roku 1896, švýcarský z roku 1907 a dále náš vlastní vládní návrh z roku 1937. Přihlíží však i k dalším vzorům jako je nový nizozemský, quebecký, ruský, částečně i italský, španělský či portugalský občanský zákoník.

Má ještě některý z postkomunistických států v okolí občanský zákoník z dob socialismu?
Většina zemí střední a východní Evropy přijala nové občanské zákony po pádu komunismu. Jednou z prvních bylo například Rusko už v roce 1992 nebo NDR. Tam ale byla situace specifická, protože přijali západoněmecký občanský zákoník. Jedinými státy, které stále vycházejí z novelizovaného socialistického kodexu, jsou Slovensko, kde ale práce na novém občanském zákoníku pokračují a inspirují se v České republice, a Polsko. Byli jsme tedy předpředposlední.

Bude zákoník lidem srozumitelný, nebo narazí na právnickou řeč, ve které se nevyznají?
Je to určitý paradox. Jsem přesvědčen, že nový občanský zákoník bude lidem srozumitelný, mnohem srozumitelnější než zákony, které jsou standardně přijímány. Poněkud překvapivý  tak může být spíše pro právníky zvyklé na formální, nesrozumitelnou mluvu plnou definic a odkazů. To se v novém občanském zákoníku neobjevuje. On skutečně používá jednoduché věty, česká slova.

Je to díky hlavnímu autorovi Karlu Eliášovi. Ten tvrdí, že "slušný" paragraf má mít nanejvýš dva odstavce a "slušný" odstavec má mít nanejvýš dvě věty. Nechali jsme občanský zákoník posoudit Ústavem pro jazyk český a jeho závěrem je, že zákon vysoce převyšuje jazykovou stránku současné legislativy.

V zákoníku se objevuje několik staronových pojmů.
Těch ale není tolik, aby nebyly lidem srozumitelné a nemohli se je naučit. Mezi ty nejzákladnějším patří návrat k tradičnímu pojmu svéprávnost oproti tomu topornému "způsobilost k právním úkonům", který byl zaveden socialistickým zákoníkem. Dále se navrací některé pojmy spolu s návratem institutů, které označují. Příkladem může být pacht, výměnek, služebnosti, ale i svěřenský fond a další.

Občanský zákoník sice ruší řadu zákonů, ale není ve výsledku obsáhlejší, než původní právní normy?
Nový zákoník má 3 081 paragrafů, což je samozřejmě hodně a může to leckoho odradit. Na druhou stranu ruší celkem 238 jiných právních předpisů a integruje celé soukromé právo. Odstraňuje především dlouhodobě kritizovanou dvojkolejnost úpravy smluv v občanském a obchodním zákoníku. Odstraňuje samostatné zákony o rodině, o pojistné smlouvě, o nájmu a podnájmu nebytových prostor, či o vlastnictví bytů a další. Koncentruje tyto soukromo-právní úpravy do jediného kodexu tak, jak to má být.

Pokud bychom spočetli celkový rozsah právní úpravy, tak nárůst způsobený novým občanským zákoníkem je zhruba o jednu pětinu. Uvážíme-li, že přináší celou řadu nových právních institutů a práv pro občany a pro veřejnost, které tu doposud nejsou, tak ten nárůst není velký.

Odpovídá zájem veřejnosti tomu, že se s občanským zákoníkem v životě potká každý člověk?
V současné době určitě ano, ale nebylo tak tomu vždy. Nový občanský zákoník byl schválen a podepsán prezidentem již počátkem minulého roku. Ve sbírce zákonů vyšel 22. března 2012. Účinnosti má však nabýt až k 1. lednu 2014. Ta dvouletá lhůta byla určena na to, aby se s ním veřejnost, ale i justice měla čas dostatečně seznámit.

Mám pocit, že většina veřejnosti začala s reálnými přípravami na nový občanský zákoník až v letošním roce. Je to přirozené lidské chování. Lidé se začínají připravovat až na to, co reálně přijde a čemu věří. To je také jeden z nejsilnějších důvodů proti myšlenkám na další a další odklady účinnosti občanského zákoníku.

Vracím se k advokacii

Vy na ministerstvu končíte?
Již v květnu jsem oznámil, že po dokončení nového občanského zákoníku a doprovodných zákonů chci na vlastní žádost odejít z ministerstva a vrátit se zpět do advokacie.

Není úplně obvyklé, že někdo v Česku dobrovolně opustí významnou funkci. Co vás k tomu vede, už vás práce na ministerstvu nebaví?
Práce mě samozřejmě baví, a to hodně. Jsem však na úřadu už více než šest let. Zažil jsem tři dobré ministry spravedlnosti počínaje Jiřím Pospíšilem, který mě k práci na ministerstvu přesvědčil, přes Pavla Blažka až po Marii Benešovou. Byla to pro mě veliká výzva a životní zkušenost. Hodně jsem se naučil jak v souvislosti s přípravou nového občanského práva, tak i s fungováním úřadů veřejné moci.

Nikdy jsem však nechtěl zůstat v politice či v úřadu déle, než to bude nutné. Ty nejdůležitější projekty, kvůli kterým jsem na ministerstvo přišel, se nám podařilo dokončit. Když to shrnu, odcházím zejména z toho důvodu, že práce je hotova a chci se vrátit zpět do podnikání.

Co konkrétně budete dělat?
Prvního října nastupuji jako partner v největší české advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners.

Jakou oblastí práva se tam budete zabývat?
Budu se samozřejmě zabývat tím, na co jsem nejlépe připraven. To je právě nové soukromé právo a jeho aplikace v praxi. Zároveň to budou i vztahy s veřejnou správou. V některých veřejných rolích ale nadále zůstávám, ať už se jedná o Legislativní radu vlády, komisi pro nový občanský zákoník na ministerstvu spravedlnosti nebo o můj úvazek na Právnické fakultě v Praze

Pomůže vám v novém zaměstnání znalost justice, kterou jste získal díky práci na ministerstvu? 
Určitě ano. Ale na druhou stranu, já jsem jako táborský, čili v uvozovkách venkovský advokát znal justici velice dobře i dříve, byť z jiné strany. K soudům všech stupňů jsem chodil poměrně často, několikrát jsem uspěl i u Ústavního soudu. Například jsem tam dosáhl zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím, který bránil poskytování nepravomocných rozsudků.

Vy jste u Ústavního soudu byl i na stáži.
Ano, to je pravda, během studií na brněnské právnické fakultě jsem tam zhruba dva roky působil.

Náměstkem jste se stal za Stranu zelených. Vy jste v minulosti byl členem této strany?
Nebyl, ale byl jsem jejím advokátem. Jako advokát jsem se hodně zaměřoval na otázky správního práva a práva životního prostředí. Spolupracoval jsem s řadou nevládních organizací. Díky tomu mě v roce 2005 seznámila tehdejší předsedkyně Jihočeských matek Dana Kuchtová s Martinem Bursíkem. A tak jsem se stal advokátem Strany zelených.

A jak jste se pak dostal na ministerstvo?
Zelení se především díky Martinu Bursíkovi v roce 2006 dostali poprvé do parlamentu a počátkem roku 2007 usedli v druhé Topolánkově vládě. Tehdy mě Jiří Pospíšil přesvědčil, abych odešel z advokacie a nastoupil u něj jako náměstek pro legislativu a informační technologie

Jste ještě v kontaktu se Stranou zelených?
Ano, když něco potřebují, tak jim zdarma radím. (smích)

Na ministerstvu končíte, co politické ambice?
Já jsem politicky činný na místní úrovni. V rodném Táboře jsme členem politického hnutí Tábor2020. Naše hnutí tam patří k nejúspěšnějším uskupením. Máme svého starostu Jiřího Fišera a tomu jsem věrný.

V říjnových volbách se tedy někde na kandidátce neobjevíte?
Objevím se za rok v říjnu na komunální kandidátce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video