Nechám na každém z Vás zda je normální aby pracovník Ospod řekl po sedmi letech u soudu že dítě ani jednou neviděl. Myslíte si že to není možné, ale je viz náš případ. http://otakarzatrepalek.sweb.cz/prehled.html

v našem případě vydržel koukat Ospd na odcizení dítěte celých sedm let, a to ještě asistoval Umpod a kancelář ombudsmana.

http://otakarzatrepalek.sweb.cz/

Výsledek? KS Praha soudkyně Zvěřinová - boudová "dítě si najde v dospělosti cestu samo" prosím nepište takové články když je pravda někde jinde U opatrovnických soudů se čeká jen na to až to otce přestane bavit, nebo až mu dojdou peníze nebo až psycholog řekne že se matce povedlo adloučit dítě natolik že setkání s otcem by mu způsobilo trauma. Je to jeden velký hnus. Jezdil jsem 500km ta a 500km zpět, a když už jsem neměl peníze na cestu tak soud řekl že otec nemá zájem. Tohle je normální? Jednu si Vás se synem najdeme a dáme Vám ochutnat vlastní medicíny. omlouvám se ale je normální aby se otec dítěte naší společnosti domáhal styku který mu upírá matka a soudy , sopod a další úřady se na to jen dívají? takto vypadá (neaktuální seznam, protože to ještě neskončilo) snaha otce o to aby byl se synem: http://otakarzatrepalek.sweb.cz/prehled.html

To je těžké, ale tak nějak předpokládám, že matku dítěte jste si vybral dobrovolně... Podle mě normální lidé se domluví bez soudu.

Cituji slova pána z článku: "Lidé si často neuvědomují, že pokud je dítě rodičům odebráno, rozhoduje o tom soud, není to jen tak, že se sociální pracovník rozhodne a dítě rodičům vezme." To pane psychologu není ale až tak docela pravda, že. Sice soud o tom rozhoduje, ale vzhledem k tomu, že soudce není vševědoucí, dá plně na doporučení OSPOD. Takže opravdu záleží na rozhodnutí OSPODu. Ale k věci. Byl jsem přítomen jistému jednání pracovníka OSPODu, které se rovnalo jednání mafie. Tato organizace mě velice zklamala a marně tedy přemýšlím, koho vlastně chrání. Nemohu zde popsat dotyčný případ i když bych chtěl, protože se to do jednoho odstavce nevejde. Ale hodlám se zajímat tím, čehož jsem svědkem, i když mé osoby se to úplně bezprostředně netýká. Ale osoby blízké. Pomalu dávám dohromady a chci zveřejnit, jak v ČR dochází zcela legálně, doslova k týrání dítěte i za účasti této organizace. Jedná se o těžce zdravotně postižené dítě, konkrétně Autismem a jsem přesvědčen, že s podobnými problémy "bojuje" více lidí. Vážení pracovníci OSPOD. To, že máte vysoké školy a jste psychologové neznamená, že jste odborníky v oboru. Prosím, uvědomte si to. Pokud někdo vykonává nějakou práci, nestačí školy a diplom, ale musí být také sebevzdělávání, konzultace s jinými odborníky na problematiku, třeba zmíněného Autismu - absolutně nemáte ponětí o jaké těžké postižení se jedná, co to dítě cítí a hlavně jak potom reaguje. Nevíte z toho podle mé zkušenosti absolutně nic. Dále si laskavě uvědomte, že i děti mají svá práva a nemá je jen otec, či v opačném případě - matka. Pokud toto nechápete, tak tomu nerozumíte a nepracujte s dětmi. Nejednáte v zájmu dítěte. Poslední věc. Co by jste řekli na syndrom zavrženého rodiče, se kterým tak rádi operujete a ne jen na OSPODu, i dokonce soudní znalci, což absolutně nechápu. Vždyť to není uznaná diagnóza, tak jak se tím můžete řídit? Takové věci si zkoušejte na pokusných prasatech a ne na dětech které nejsou schopny se sami bránit.

Takovéhle obecné blábolení je k ničemu.

Jméno ospodnice a který OSPOD to byl.

Tohle je snuska kecu. Mozna tak prani, ale OSPOD nikdy nechranil prava a zajmy deti. Ospod nema vzdelane lidi, jsou tam vetsinou lemplove bez selskeho rozumu, kteri nemaji vlastni nazor a kdyz uz maji tak nicim nepodlozeny. Nechapou co dite chce, ale snazi se cloveku vnutit jejich postoj a to same soudu. Ospod se podili na rozvratu rodin spolecne se znalci.

Spiš bych řekla, že snahy jednotlivců nestačí a nepomáhají. On je špatně ten systém. Ochránci děti (rodin) mají pracovat v terénu, být rychlí, operativní, vzdělaní. To se na úřadech svázaných spoustou pravidel prostě nemůže podařit.

A i ty snaživé jednotlivce úřad prostě semele.

A odnášejí to děti. Všechno špatně.

zabít

Propad dětí z DD vidí v tom , že skutečně nemají zázemí a neumí nic z okolního světa. Neumí se o sebe postarat. Navíc není kdo kdy jim byl oporou a dobře je nasměroval do života.

OSPOD, mám někdy dojem , že činnost vykonávají tam, kde je nejmenší cesta odporu, ale tam kde bylo potřeba zasáhnout , tak je dle jejich názoru OK. To je celkový dojem , určitě se najdou pracovní sociálky, kteří jsou na svém místě a mají selský rozum i srdce. Je to jako v každém povolání.

Dotyčný pár jistě věří tomu, co říká a nejspíš se podle toho snaží i pracovat - problém ovšam je, že většina jeho spolupracovníků z oboru (a předevší spolupracovnic) má blíže k těm čarodějnicím na koštěti než k němu

To je částečně způsobeno tím , že dostaly ty dámy moc a neumí sní zacházet. Každý jsme jiný a kromě VŠ by to na tuto profesi chtělo i empatii a vyrovnanou osobnost , ochotnou pomoci. Což se špatně hledá ...

Rekl bych ze pan z rozhovoru neni moc premyslivy a ma stereotypni mysleni - aspon co se deti z detskych domovu (DD) tyce. Proste je zcela mimo.

Duvodem proc deti z DD v zivote moc neuspeji je jednoduchy. Odejdou do zivota zcela nepripravene (umet si nakoupit, uvarit, vyridit neco na poste nebo urade, absence pracovnich navyku), protoze nejsou v DD k nicemu vedene a vse se jim dostava pod nos. Navic jsou zvykle na darky, ktere cenove jsou spatne dostupne i rodinam s vyssimi prijmy (plati sponzori). Kdyz se spoji nesamostatnost a pozadavky na vyssi zivotni standard logicky v beznem zivote moc neuspejete a hledate moznost jak rychle prejit k vetsim penezum bez namahy. Kriminalita ci prostituce se pak sami nabizi.

Pokud je znamo ze zvire co zilo u lidi, kde melo veskery servis, ve volne prirode neprezije, proc ocekavam ze se tak stane nestane u deti z DD. Reseni vidim k pristupu DD, minimalne naucit deti samostatnosti a misto lux. darku navstevu v mistech kde se zije blbe, aby si sakra uvedomili jak se mame v CR dobre.

Myslím, že tohle je hodně stereotypní reakce... většina dětských domovů má programy, kde děti před odchodem třeba dva roky žijí v malých skupinkách, kde si všechny tyhle věci, co vyjmenováváte, musí dělat samy. DD, kde děti nic nedělají už jsem nepotkala a to se v téhle oblasti pohybuji hodně. Přemrštěné dárky, také nejsou zvykem. Oproti sociálně slabším rodinám, se ale tyto děti dostávají pravidelně na hory, nebo v létě na tábor a na výlety... Ten sociální pracovník to nepopisuje špatně a evidentně nad tím přemýšlí.

"

Nelítáme na koštěti a nesbíráme děti, říká sociální pracovník" ? - Jenom aby !

.. a kdy tenhle vykuk všechnu tu práci v tolika spolcích stihne ? To je jak nějaký politik, funkcí tisíc, výsledky žádné.