Ve svém kandidátském projevu píšete, že Piráti svou loď musejí posouvat společně. Jak toho chcete docílit?
Byl bych rád, aby se naše odbory a republikové předsednictvo zhruba jednou za měsíc scházelo a probralo palčivé otázky, což se dosud moc nedělo. Piráti chtějí kandidovat asi v devadesáti obcích, ať už samostatně, nebo v koalicích. Stavíme dva senátory, kteří budou čistě pirátští. Potřebujeme připravit jednotnou kampaň. Když se člověk podívá na plakát, ať prostě ví, že tohle jsou Piráti.
Piráti si zvolili předseduStraníci nového šéfa v sobotu vybírali na internetovém fóru. Třicetiletý IT analytik Lukáš Černohorský získal 44 procent hlasů, předsedou se stal okamžikem zvolení. |
Mají voliči očekávat výraznou změnu politického kurzu?
Ne. Program je samozřejmě v rámci strany daný, takže v tomto ohledu se chystají maximálně drobné formulační změny. Momentálně to není na pořadu dne.
Váš předchůdce Ivan Bartoš si stěžoval na roztříštěnost názorů mezi Piráty. Tvrdil, že se ve straně střetávají aktivisté a politici. Jak to v praxi vypadá?
Na celostátním fóru ta situace reálně není až tak tragická, jak by mohla na první pohled vypadat. Spíš je třeba sladit postup té aktivistické části s politickou. Aktivisté upozorňují na spoustu problémů, které se v rámci republiky objevují, ať už na komunální nebo celonárodní úrovni.
Jsou to třeba různé kontroverzní postupy developerů, na které aktivisté upozorňují a pořádají kvůli nim různé demonstrace. Rád bych je sladil s těmi politiky, kteří už jsou schopni navrhnout nějaké systémové změny.
Vy sám se cítíte být spíše aktivistou, nebo politikem?
Já se přiznám, že jsem asi uprostřed. V rámci Ostravy jsme už figurovali jako aktivisté a teď v rámci komunálních voleb navrhujeme řešení, aby se už neopakovala třeba situace ohledně módního domu Textilia Ostravice. Považujeme ji za symbol důvodů, proč chátrá celé centrum Ostravy.
V rámci Moravskoslezského kraje se nám v tomto ohledu povedlo najít společnou řeč, ať už z pohledu té aktivistické části, tak i politici v našem kraji fungují v pořádku. Chtěli bychom to aplikovat i na celorepublikové úrovni.
S Piráty byla neodmyslitelně spjata tvář Ivana Bartoše. Budete stejně výraznou osobností?
Přiznám se, že nemám dredy a neplánuji je, protože na mé hlavě tak nějak nevypadají dobře. Nejsem Ivan Bartoš, ale co se týče mého vystupování, to si lidé předpokládám ověří, až se strana začne více vyskytovat v médiích.
Piráti působili navenek tak trochu jako strana jednoho muže. Budete shánět další výrazné lídry pro komunální volby?
Určitě bych byl nerad, kdyby to bylo stavěné jen na jednom člověku. Komunální volby jsou o lokálních osobnostech. Nepředpokládám, že by nás šel v rámci komunálních voleb člověk volit kvůli Ivanu Bartošovi. Bude ho reprezentovat konkrétní člověk, kterého najde na volebním lístku. To bude jejich nejbližší kontakt s Českou pirátskou stranou.
Máte ve svých řadách dostatek silných osobností?
Myslím si, že ano. Pirátská strana vypadala jako strana jednoho muže z toho důvodu, že jsme do této chvíle neměli moc mediální pozornosti. Ale pokud se podíváme do krajů, v Olomouckém máme třeba Martina Šmídu. V Brně je Ivo Vašíček, toho bych měl rád i v republikovém předsednictvu. Jako lídr v magistrátních volbách v Praze kandiduje Jakub Michálek, v Plzni Adam Šoukal. Osobností máme dost, ale do této chvíle neměly možnost pronikat do médií.
Plánujete spolupráci s dalšími stranami? Před minulými volbami se spekulovalo třeba o zelených.
V rámci komunálních voleb se to nechávalo na lokálních sdruženích. Co se týče krajských voleb, tak tam se přiznám, že jsme s žádnou stranou zatím vyjednávat nezačali. Programově nejbližší nám je Strana zelených. Na komunální úrovni není problém spolupracovat. Ale na celostátní úrovni máme několik bodů, kde se střetáváme, třeba oblast energetiky nebo autorských práv. Už by to trochu dřelo.
Mají Piráti reálnou šanci v nadcházejících volbách zabodovat?
Jestli myslíte komunální, tak tam určitě.
A co krajské nebo následující parlamentní volby?
Pokud bych to bral pouze číselně podle voleb do Evropského parlamentu, tak máme našlápnuto i ke sněmovně nebo zastupitelským křeslům v krajích. Je to otázka dlouhodobá, bude to ještě nějakou chvíli trvat, ale předpokládám, že máme velkou šanci se tam dostat.
Pomůže vám třeba výsledek 4,76 procent z květnových voleb?
Získali jsme tím velkou mediální pozornost, začala nás sledovat spousta lidí. Mnozí třeba donedávna měli problém s názvem Piráti. Ale poté, co se seznámili s naším programem, už na nás nahlížejí trošku jinak a začínají chápat, o co vlastně pirátské straně jde.
Budete stále usilovat o zrušení pětiprocentní hranice, kvůli které jste se po evropských volbách soudili?
Určitě. Když se podíváte na volby do Evropského parlamentu, tak tam ta klauzule nemá žádný smysl. Došly k tomu třeba i soudy v Německu. Evropský parlament nesestavuje vládu. Těch 21 českých europoslanců nemá až takovou moc, ve výsledku tu moc mají až frakce. Ty ovšem nevznikají na národní úrovni, ale na základě ideologického a názorového proudu.
