Rúhání se obává protizápadních jestřábů, chce v Íránu klid, říká expert

  4:00aktualizováno  4:00
Íránská vláda nestojí o masové zavírání lidí a současné protesty v ulicích zatím potlačuje velmi mírumilovně, říká maďarský íránista Miklós Sárközy v rozhovoru pro iDNES.cz. Do pár dnů podle něj bude klid. Íránský prezident Hasan Rúhání navíc nepokoje chytře využívá k většímu nátlaku na své konzervativní oponenty a prosazování nutných reforem, dodává.

V Íránu lidé protestují proti režimu. Demonstrace začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu. Přerostly však do obecnější kritiky vlády současného prezidenta Hasana Rúháního, jehož někteří demonstranti označili za diktátora. (30. prosince 2017) | foto: AP

V íránských ulicích v posledních dnech protestují tisíce lidí a požadují konec teokratického režimu. Do jaké míry v nepokojích jde o náboženství a jeho přísná pravidla? Na Twitteru se totiž objevují kritické poznámky vůči Západu, který prý vidí jen zahalené ženy a náboženskou policii, ale Íránce přitom trápí mnohem podstatnější věci. Co jim tedy na režimu doopravdy vadí?
Myslím, že je velmi těžké určit přesný nebo alespoň přibližný počet protestujících lidí. Demonstrace se konají zejména na venkově a v menší míře v Teheránu, ve kterém městská střední třída podporuje vládu. Ve větších městech se navíc pořádají provládní shromáždění. 

Nicméně cíle protestů proti vládě prezidenta Hasana Rúháního jsou spíše smíšené. Většina demonstrantů jsou mladí muži pod 25 let a většina z nich, zdá se, patří do nižších společenských vrstev. Požadavky těchto velmi chudých lidí byly původně sociální, velmi rychle se však z části zpolitizovaly a demonstranti vedle ekonomických požadavků začali hlásat protivládní slogany a kritizovat lídry politických elit a výraznou přítomnost Íránu v Sýrii.

Uvolnění přísných náboženských pravidel tedy nepožadují?
Myslím, že teď je to ekonomicko-politická debata. Rúhání i jeho hlavní oponenti jsou šíitští duchovní. Lidé ze zmíněné venkovské pracující třídy jsou méně vzdělaní a naopak pobožnější, než je městská střední třída. Tyto lidi z vesnic pravděpodobně uvolňování náboženských pravidel tolik nezajímá.

Miklós Sárközy

Miklós Sárközy.

Maďarský íránista a historik Miklós Sárközy vystudoval univerzitu v Budapešti a studoval také na univerzitách v Íránu, Neapoli či Londýně. 

Nyní působí na katedře blízkovýchodních studií na univerzitě Gáspára Károliho v Budapešti a v Akademickém centru šíitských studií Univerzity Komenského v Bratislavě.

Můžeme vysledovat úplný počátek protestů a jejich důvody? 
Protesty byly poprvé zorganizovány před šesti dny v Mašhadu na severovýchodě země Rúháního domácími kritiky. V Mašhadu je největší mešita na světě a mauzoleum významného imáma Rezy a sídlí tam i nejvýznamnější náboženská nadace, která je po něm pojmenovaná. 

Tamní kazatel s titulem Emam Jom’e, Ahmad ’Alam al-Huda, je známým Ruháního oponentem. Je také známo, že al-Hudův zeť Ebrahim Raisi kandidoval v dubnových prezidentských volbách. Byl poražen Rúháním, v Mašhadu však lidé volili hlavně jeho. Zdá se však, že už insideři režimu a oponenti vlády protesty nekontrolují.

Někteří lidé jako rozbušku protestů zmiňují nedostatečnou pomoc obětem nedávných zemětřesení na jihu Íránu, další zase předražená vejce. 
Skutečným důvodem úplně prvního protestu byl onen nárůst cen vajec. Ty se zvedly o více než 52 procent, což způsobilo značnou tíseň zejména chudším lidem ve venkovských oblastech Íránu. Kromě toho v minulých měsících výrazně podražila nafta či kuřecí maso. Vedle aktuálních problémů je však důležité zdůraznit, že za Rúháního vlády v Íránu rostla a stále roste míra nezaměstnanosti, především kvůli rostoucí nabídce a zároveň nízké poptávce na pracovním trhu.

Řeší to vláda nějak?
Rúháního ideou bylo pozvat zahraniční investory a dostat íránskou ekonomiku znovu na světový trh, což by ji nutně muselo transformovat z populistické ekonomiky nasáklé korupcí v transparentnější ekonomiku založenou na myšlenkách světového kapitalismu. S úspěšnou jadernou dohodou z roku 2015 Rúháního vláda velmi doufala, že přitáhne zahraniční investice. 

Nicméně vzhledem ke 180stupňovému obratu americké politiky vůči Íránu nyní vypadají plány na uzdravení ekonomiky díky zahraničním penězům velice skromně. Kromě toho chce Rúhání napravit populistické excesy vlády Mahmúda Ahmadínedžáda z doby před rokem 2013 a zároveň prosadit dlouhodobé strukturální změny a reformy íránské ekonomiky. Například chce zredukovat přetížený systém sociálního zabezpečení, rozšířený nepotismus i korupci.

Jak silný je íránský režim? Jsou pro něj nepokoje hrozbou, která by mohla způsobit i jeho pád či další revoluci?
Myslím si, že tyto protesty nepředstavují pro Íránskou islámskou republiku skutečnou hrozbu. Íránská střední třída, která před sedmi měsíci masově volila Rúháního, současnou vládu stále podporuje. Jde to vidět i na provládních akcích. Samotný stát je zatím při zásazích proti demonstrantům poměrně zdrženlivý a nevyužívá všechny prostředky, které by na potlačení nepokojů použít mohl. Rúháního rétorika je pozoruhodně mírná, mimo jiné uznal, že občané mají právo vyjádřit své požadavky. 

Další postavy režimu jako nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh Ali Chameneí nebo Íránské revoluční gardy používají mnohem ohnivější jazyk, když z rozpoutání protestů obviňují regionální nepřátele Íránu a demonstrantům vyhrožují „železnou pěstí“.

Fotogalerie

Věříte tvrzením Íránu, že za protesty mohou „zahraniční agenti“?
Ne, nemůžeme to dokázat. Některé íránské skupiny to tvrdí, ale Rúhání to například nikdy neřekl. Další pak mluví o „nepřátelích“. Nicméně je třeba pamatovat na to, co před sedmi měsíci prohlásil saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán: „Zatáhneme konflikt do Íránu.“ Saúdové otevřeně podporují Lidové mudžáhedíny, což je militantní protivládní teroristická skupina. A je tady také aktuální otevřená izraelsko-saúdská spolupráce proti Íránu.

Roli hraje i jistá zahraniční podpora lidem v ulicích, ať už ze Spojených států, například v tweetech Donalda Trumpa a Michaela Pence, nebo rivalů Íránu. A je důležité zmínit i vliv Twitteru, Facebooku a Telegramu, které jsou v současné době velmi důležité. Není divu, že íránské úřady dočasně zablokovaly některé nejaktivnější kanály na Telegramu. Věří totiž, že hrají kruciální roli v rozšiřování protestů.

Na čem bude výsledek demonstrací záviset? Co by měl Rúhání udělat, aby naštvané davy uklidnil? Zahraniční politiku Íránu a jeho aktivity za hranicemi pravděpodobně nezmění ani přesto, že je to jeden z požadavků demonstrantů.
Těžko říct, jaká bude budoucnost. Rúhání zůstává umírněný a velmi chytře využívá tyto protesty k obviňování svých oponentů uvnitř režimu. Útočí na ně s tím, že jsou zkorumpovaní. Pravděpodobně chce tedy na protestech hlavně vydělat a vyzvat k dalším reformám íránské ekonomiky, která je prostoupená korupcí. Tu tam zatáhli zejména Rúháního předchůdci. Ve své zahraniční politice se bude prezident opírat o své partnery v Evropské unii, Rusku, Turecku a Číně a uhýbat z této cesty nebude.

Kromě toho, že odmítl Trumpovy komentáře k protestům, zůstává Rúhání ve své zahraniční rétorice vyrovnaný. Ostatní významní ministři a další vládní postavy, jako je třeba sekretář íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Ali Šamkhani, nicméně nedávno obvinily Saúdy, že se vměšují do protestů. Důkazy pro tato tvrzení jsou však zatím dost pofiderní. Zajímavá ale bude jiná věc.

Smrt v Píránšahru

Při násilnostech v západoíránském městě Píránšahr přišli o život tři příslušníci íránských zpravodajských služeb. Podle agentury Mehr bojovali proti nepřátelům revoluce, což je označení, které íránská vláda používá pro protivládní demonstranty. 

Není jasné, zda zemřeli během demonstrací, uvedla ve středu agentura Reuters. Při protestech zatím zemřelo 21 lidí a ve vězení skončilo až 450 lidí. Většinu mrtvých tvoří civilisté.

Jaká?
Otázka je, jak Rúhání dokáže zvládnout jednotlivé vnitřní frakce v Íránu, obzvlášť příznivce tvrdé linie a Íránské revoluční gardy, které by se možná s pomocí současných nepokojů velmi rády dostaly znovu k moci. Největší obavy tak nyní vyvolává možnost, že bude Rúhání i se svou vládou po protestech vážně oslaben a že to otevře cestu protizápadním jestřábům, což by mohlo ještě přiostřit napětí na Blízkém východě.

V ulicích jsou kromě demonstrantů také desítky tisíc Rúháního příznivců. Probíhají mezi těmito dvěma skupinami nějaké konflikty?
Protesty jsou především ve venkovských oblastech na západě země a ve městech už méně. Demonstrantů je pár stovek nebo pár tisíc, nejsou to desítky tisíc. Naštěstí nejsou známky nějaké občanské války a Rúháního vláda postupuje při řešení situace velmi opatrně a zdržuje se užití násilných prostředků. Touto umírněnou komunikací se snaží uklidnit situaci a zabránit další eskalaci událostí.

Co se podle vás stane se stovkami zatčených lidí? Podle posledních informací jich je přes čtyři sta.
Myslím si, že všechno závisí na interpretaci situace. Zatímco se íránské úřady snaží protesty izolovat a kontrolovat je většinou nenásilnou cestou, americké televizní stanice a další jestřábí skupiny politických odpůrců současné vlády se snaží situaci zneužít a obviňovat vládu z většinou nepodložených věcí. To samozřejmě poslouží zájmům Saúdů, Američanů i Izraelců, kteří se obávají, že má Írán v poslední době až příliš velký vliv v Sýrii. Nevěřím, že by íránská vláda chtěla demonstranty masově zavírat, namísto toho mluví velmi mírumilovně.

Symbolem protestů se stala mladá žena, která si demonstrativně sundala hidžáb. Ví se, kdo to je a co se s ní stalo?
Obrázek této mladé Íránky je vynález západních médií stejně jako v případě dívky Nedy, která zemřela při protestech v roce 2009. Idea utlačovaných íránských žen je odvěké vnímání a dezintepretace západních médií, nyní silně navázané na protiíránskou politiku Spojených států. Můj osobní dojem je, že Írán je jednou z nejliberálnějších islámských zemí. Mnohem liberálnější než proamerická Saúdská Arábie. V íránské pluralistické společnosti hrají ženy velmi aktivní roli. (BBC ve středu odpoledne zveřejnila, že snímek mladé ženy bez hidžábu nepochází přímo z protestů, vznikl totiž o den dříve než samotné nepokoje. Symbolem se však stal i přesto, pozn, red.)

Pokud vím, zas tak svobodné íránské ženy nejsou. Jedním příkladem za všechny kromě povinného zahalování budiž zpěvačky, které smí vystupovat pouze před ženským publikem. Práva žen jsou běžně porušována. Jaká je tedy pozice Íránek ve společnosti a jak aktivní mohou být?
Tak to záleží, jestli se na to díváte západním pohledem, nebo z perspektivy islámských zemí. Z té mají íránské ženy výraznou a velmi rozvinutou pozici. Více než šedesát procent univerzitních studentů tvoří dívky. V Íránu jsou ženské velvyslankyně, ministryně, profesorky. Ano, ze západního pohledu jsou tam stále jistá omezení, zejména v soudním systému. 

Z čistě turistického pohledu - jak bezpečné jsou nyní cesty do Íránu?
Írán je velmi bezpečná země. Očekávám, že se tam život během pár dní vrátí do normálu a následovat budou stále velmi horké, ale mírumilovné politické diskuze o tématech, která tyto protesty zvedly.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Meteorologové varovali před extrémní ledovkou, lidé by neměli vycházet

Ledovka v Zašovicích poslední listopadový víkend

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zvýšil riziko ledovky na extrémní. Týká se to části krajů Pardubického,...

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Další z rubriky

Mayová odložila hlasování o brexitu. Jednat znovu nebudeme, zní z EU

Britská premiérka Theresa Mayová na konferenci Konzervativní strany (30. září...

Britská premiérka Theresa Mayová odložila hlasování o brexitu. Po třech dnech jednání v Dolní komoře se jí pro návrh...

Rusko útočilo nejen na bývalého špiona Skripala. Britové našli nové stopy

Britští policisté (ilustrační snímek)

Britští detektivové, kteří vyšetřovali letošní pokus o zavraždění bývalého ruského dvojího špiona a jeho dcery v...

Učitelka s nůžkami se vrhala na žáky, jednoho stříhala za zpěvu hymny

Ilustrační snímek

Žáci kalifornské střední školy se stali účastníky velmi stresujícího incidentu, jehož původcem byla jejich vlastní...

Najdete na iDNES.cz