Když se pětadvacetiletý Lukáš Kalina vydal 2. dubna do nákupního centra pro víno a pět pizza bulek, platil v České republice nouzový stav. Zatímco víno si Kalina koupil, na potraviny už mu nezbyly peníze. A tak pečivo v hodnotě necelých 63 korun ukradl. Za to byl v loňském roce odsouzen na rok a půl.
Není to ojedinělý případ, kdy soudy během nouzového stavu přistoupily k přísnějším trestům. Do médií se dostalo rozhodnutí týkající se krádeže vibrátoru, který odcizil recidivista, či muž, který na čerpací stanici ukradl balíček bonbonů a pak vyhrožoval obsluze. Dostal 2,5 roku vězení nepodmíněně.
Do popředí se tématika nepřiměřených trestů dostala opět až v letošním roce, kdy Nejvyšší soud uvedl, že krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.
Žalář kvůli krádeži rohlíku? Soud odmítl některé tresty z nouzového stavu |
Na problém s tresty za nouzového stavu nyní upozornili i dva právníci Jakub Drápal a Libor Dušek z Legal Data Hub z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle nich si aktuálně bezmála 500 zlodějů z jarního nouzového stavu odpykává přísnější trest, než by měli. Celkem právníci ve své studii počítají až s 1500 podobnými případy.
„Případy řešené po rozsudku velkého senátu budou rozhodovány v souladu s ním. Co ale s těmi, které již byly rozhodnuté? O kolik případů se jedná a na kolik z nich se aplikovala přísnější trestní sazba? Jaké tresty byly dotyčným odsouzeným uloženy? A mají tito možnost, aby jejich případy byly přezkoumány a aby jim případně byl uložen nižší trest?“ ptají se ve své studii a dochází k názoru, že soudy ukládaly nepřiměřené tresty.
„Na naprostou většinu krádeží spáchaných během nouzového stavu se tedy vztahovala trestní sazba 2-8 let namísto běžně aplikovaných sazeb. (...) Během nouzového stavu soudy ukládaly jak více nepodmíněných trestů, tak zejména ukládaly výrazně delší tresty odnětí svobody,“ píší.
Podle nich bylo v přepočtu na jednoho odsouzeného zloděje za nouzového stavu uloženo takřka třikrát více měsíců nepodmíněného trestu odnětí svobody než před ním.
Tresty uložené v roce 2020 před nouzovým stavem, během něho a po něm
Naprostá většina těchto odsouzených již propásla možnost podat odvolání či dovolání proti vyšším trestům. „Pokud odsouzení dovolání nepodali před přelomovým rozsudkem velkého senátu, pak náprava stavu u naprosté většiny z nich leží mimo jejich možnosti,“ zdůrazňují autoři. Důvodem je i to, že většina případů byla vyřešena v říjnu a listopadu 2020 a přesah do roku 2021 je spíše menší.
Ušetří se peníze
Jaké řešení se tedy odsouzeným nabízí? Pouze jedno. „Jedinou možností je podání stížnosti pro porušení zákona ministryní spravedlnosti. Jedná se přitom o nástroj, jehož použití je plně v diskreci ministryně spravedlnosti. O stížnosti následně rozhoduje Nejvyšší soud, který může rozhodnutí nižších soudů zrušit,“ uvádí.
Frekvence odvolání a možnost podat dovolání po rozsudku velkého senátu NS.
Důvody jsou podle nich zejména dva. Prvním je zkrátka spravedlivé potrestání. Podle Drápala a Duška není přijatelné, aby odsouzení vykonávali výrazně delší tresty s vědomím toho, že soudci v jejich případě nesprávně vyložili zákon. Druhý důvod je podle nich ekonomický a týká se nákladů na vězení.
„Za krádeže během jarního nouzového stavu bylo uloženo celkem 315 let nepodmíněných trestů odnětí svobody navíc, než kdyby byly ukládány stejné tresty jako před či po nouzovém stavu. Tyto vězňo-roky navíc představují kapacitu střední věznice po dobu jednoho roku a zbytečné náklady v přibližné výši 126 milionů Kč. Tato částka je dolní hranicí odhadu, skutečné zbytečné náklady budou zřejmě výrazně vyšší,“ uvádí studie. Úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadují autoři studie na 200-250 milionů korun.
Řešením je podle autorů jednoduché plošné řešení - podání stížností s využitím elektronizace justice. „Podání takto velkého počtu stížností v krátkém čase se může jevit administrativně náročné. Nicméně zde má ministerstvo příležitost provést celou operaci efektivně s využitím dat a stávajícího stavu elektronizace justice,“ uvádí autoři.
Benešová podala stížnost ve prospěch muže, který ukradl pět housek |
Ministryně spravedlnosti nicméně podala doposud pouze dvě stížnosti pro porušení zákona, a to například ve prospěch zloděje pěti housek, který se tak dostal na svobodu.
„Ano, stížnosti pro porušení zákona byly podány prozatím dvě,“ potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová. Podle ní se však neplánuje ze strany ministerstva nějaký větší zásah.
„Paní ministryně při hodnocení podnětů vychází a bude vždy vycházet z konkrétního posouzení relevantních okolností, a zejména otázky, zda je trest ve zřejmém nepoměru k trestu, který by byl za stejné jednání uložen podle správné právní kvalifikace. Proto předem nelze říci, kolik přesně takových stížností podá, a tedy ani zda jich bude „větší množství“,“ dodala mluvčí.
„Případné stížnosti na porušení zákona budu vyhodnocovat individuálně a nelze předjímat, kolik jich skutečně podám,“ řekla pro iDNES.cz ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Podle právničky Kristýny Knapešové z advokátní kanceláře AZ LEGAL je ukládání trestů u každého případu individuální a tedy ani nejde hodnotit, zda tresty v době nouzového stavu byly správné či nikoliv.
„Trestní sankce má soud ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, poměrům pachatele, jeho dosavadnímu způsobu života, k možnosti jeho nápravy, k jeho chování po činu a také k jeho snaze nahradit případnou škodu,“ vysvětlila advokátka Knapešová.
Nemá však za to, že by každý pachatel, který se dopustil trestného činu v době nouzového stavu, měl být automaticky trestán vyšší trestní sazbou, a to bez další úvahy. „Domnívám se, že při rozhodování o druhu a výměře trestu v době nouzového stavu by soud měl posoudit to, zda pachatel nouzového stavu využil, například ke krádeži zdravotnických pomůcek, neboť tyto předměty mají pro řešení dané události zvláštní důležitost, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem,“ doplnila právnička.
