Kvadrantidy budou vylétat z radiantu (pomyslného bodu na obloze) na severní obloze zhruba mezi souhvězdími Pastýře, Draka a Velké medvědice. Je nicméně možné, že pozorování zmaří počasí - má být poměrně oblačno.
Zaniklé souhvězdíSouhvězdí Zední kvadrant zrušila spolu s několika dalšími v roce 1922 Mezinárodní astronomická unie. Meteorický roj si své pojmenování uchoval. |
Podle Petra Horálka ze serveru Astro.cz by pro pozorování mohly být příznivé podmínky. Vrchol aktivity se sice čeká až v 8:20 středoevropského času, tedy po východu slunce, ale už před rozbřeskem bude aktivita Kvadrantidů poměrně vysoká.
Podle Lenky Soumarové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze se o maximu čeká až 130 meteorů za hodinu. Do zemské atmosféry budou vstupovat relativně pomalu, rychlostí asi 42 kilometrů za sekundu. I to by mělo jejich pozorování usnadnit.
"Tma končí přibližně dvě hodiny před maximem, kdy radiant vystoupí velmi vysoko nad obzor a začíná rozbřesk. Se stoupajícím radiantem bude i výrazně stoupat aktivita a bude největší šance zpozorovat i jasnější meteory. Navíc po třetí hodině ranní zapadá Měsíc v souhvězdí Býka a nastává zhruba tříapůlhodinové okénko pro pozorování na tmavé obloze," uvedl na serveru Astro.cz Horálek.
Vhodná pro pozorování samozřejmě jsou místa, kde je co nejmenší světelné znečištění - tedy nikoliv celonočně osvětlená města.
Roj je možná zbytkem dávno zaniklé komety
Kvadrantidy jsou astronomicky zajímavé v tom, že není zcela jasné, odkud přesně pocházejí. Podle jedné z teorií to jsou úlomky z komety 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit letos v létě.
Jak vzniká meteorKdyž tělesa, například zbytky komety, vletí vysokou rychlostí do atmosféry, třením o vzduch se rozžhaví a vypaří. Přitom se ionizuje okolní plyn. Tím vzniká světelná stopa na obloze. |
Server Astro.cz ale připomněl, že před osmi lety Peter Jenniskens z NASA přišel s tvrzením, že za rojem nejspíš stojí fragment komety, která zanikla před více než pěti sty lety. Fragment zanesli vědci do katalogu nebeských objektů v roce 2003 pod názvem C/2003 EH1.
Je přitom docela dobře možné, že pozemšťané za tisíc let už Kvadrantidy pozorovat nebudou. Nejhmotnější planeta sluneční soustavy Jupiter totiž svou gravitací postupně mění jejich trajektorii tak, že se časem s oběžnou dráhou Země už protínat nebude.
Kvadrantidy jsou méně známé proto, že přicházejí za chladných nocí a jejich dráha je prakticky kolmá na dráhu Země. Pozorovat je tak lze jen krátce. Na rozdíl například od letních Perseid, jejichž zenitová hodinová frekvence není o mnoho vyšší, ale jsou pozorovatelné déle než měsíc.
