„Nikdo z nás za svého života neuvidí rovnost mezi pohlavími. A pravděpodobně to nezažijí ani naše děti. Genderové rovnosti se nedočkáme dříve než za 99,5 roku,“ uvedli vědci ve svém závěrečném shrnutí.
Pohled na první desítku seznamu pravděpodobně nikoho nezarazí, protože se v ní umístily převážně skandinávské země. Velkým překvapením je v ní však pátá Nikaragua, která má společně s pětadvacátým Mexikem jedno z největších zastoupení žen ve vládě mezi americkými zeměmi.
Vědci shromáždili pro potřeby studie data z celkem 153 zemí. S výjimkou Izraele, který skončil na 64. příčce, skončily v poslední čtvrtině tabulky země Blízkého východu a severní Afriky. Saúdská Arábie například obsadila 120. místo. Úplně poslední je v tabulce Jemen.
Vědci mezi sebou jednotlivé země porovnávali na základě jejich pokroku směrem k rovnosti pohlaví ve čtyřech kategoriích, a to ekonomické účasti a příležitosti, dosaženého vzdělání, zdraví a přežití nebo zastoupení v politice.
Island je na první příčce už jedenáct let v kuse
Na první příčce je už jedenáctým rokem v řadě Island. Vymazat mezery mezi pohlavími se mu už zcela podařilo v kategoriích vzdělávání a zdraví.
Také v politickém zastoupení je na tom dobře. Za posledních padesát let stály ženy v čele státu nebo vlády celkem dvaadvacet let. Ženy tvoří podle stanice CNBC 38 procent islandského parlamentu a 40 procent jeho ministrů.
Je tomu tak i přesto, že Island má výrazně méně štědrou rodičovskou dovolenou než některé jiné evropské země. Ženy dostávají během mateřské dovolené 68 procent svého hrubého platu, zatímco v Norsku činí mateřská 94 procent, ve Švédsku 78 procent a ve Francii 90 procent.
Možná překvapivě až na 199. příčce skončilo v rovnosti mezi pohlavími Japonsko, za což podle vědců může místní kultura tradičního dělení rolí.
Česko se nachází v polovině
Česká republika se umístila přibližně v polovině seznamu, konkrétně na 78. místě. Těsně za ní skončilo Mongolsko, Salvador nebo Rusko. Slovensko obsadilo 63. místo, v těsném závěsu za Chorvatskem či Madagaskarem.
Největší zlepšení od loňského roku podle výzkumníků zaznamenala Albánie, Etiopie, Mali, Mexiko nebo Španělsko, které je na osmém místě.
Podle vědců je na seznamu 72 zemí, kde si ženy nemohou otevřít vlastní bankovní účet nebo získat úvěr. Za posledních padesát let nemělo 85 států vůbec žádné ženské vůdkyně. „Bez zastoupení poloviny populace v národní i lokální politice, bude pokrok žen pomalý i v dalších oblastech,“ uvedla studie.
Autoři studie poznamenali, že takzvaný „efekt vzorového modelu“, kdy silné ženy inspirují jiné ženy k dosažení politické funkce nebo vysoké pracovní pozice, sice přinesl některé pozitivní změny, ale zároveň se pozastavila účast žen na širším trhu práce a finanční rozdíly se zvětšují.
Pálení podprsenek a blokády. Švýcarky stávkují za rovnost, víc peněz i úcty |
Vědci proto podle stanice Deutsche Welle došli k závěru, že ženy potřebují lepší zastoupení v těch částech trhu práce, které budou pohánět budoucí ekonomiku.
„Největší výzvou, která brání ukončení ekonomické propasti mezi muži a ženami je nedostatečné zastoupení žen ve vznikajících pozicích,“ uvádí autoři s tím, že jen velmi malé procento žen momentálně pracuje například v inženýrství nebo vývoji informačních technologií.