Sled tragických událostí rozpoutal atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Sled tragických událostí rozpoutal atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. | foto: Wikimedia Commons

Rovensko chtěli nacisté vyhladit jako Lidice. Město zachránil starosta

  • 14
Josef Kouřil vedl Rovensko pod Troskami v dobách nacistického útlaku. Dvoutisícovému městu, ve kterém se ukryli výsadkáři, hrozil osud Lidic a Ležáků. Starosta odvrátil s nasazením vlastního života německé gestapo od plánů na jeho vyhlazení. Radnice ho teď za to chce uctít.

Sedmdesát let po tragických okamžicích spojených s masovým zatýkáním příslušníků českého protifašistického odboje a smrtí dvou výsadkářů ze skupiny Antimony by se Kouřil mohl v Rovensku dočkat pamětní desky.

"Peníze se pokusíme získat ve veřejné sbírce," řekla Kateřina Matysová, učitelka a členka městského zastupitelstva v Rovensku pod Troskami. "Na pamětní desku ze starobronzu potřebujeme zhruba třicet tisíc korun."

Radnice nechala vytisknout tisíc letáčků s prosbou o příspěvek a rozešle je do domácností v Rovensku a v okolních obcích. Podle Matysové někteří místní lidé a hlavně mladá generace o starostovi Kouřilovi ani netuší.

Oč vlastně v Rovensku v lednu 1943 šlo? Hitlerovo Německo stále ještě ovládalo skoro celou kontinentální Evropu. V Protektorátu Čechy a Morava rozdrtili nacisté po atentátu na Heydricha skoro celý národní odboj.

A v Rovensku na plovárně u Emila Lukeše se skrýval nadporučík František Závorka, velitel parašutistické skupiny Antimony, vyslané do Čech z Anglie a vysazené na konci října 1942 mezi Jičínem a Nymburkem.

S četařem Stanislavem Srazilem a svobodníkem Lubomírem Jasínkem měl Závorka navázat zpřetrhané spojení mezi domácím odbojem a československou exilovou vládou v Londýně.

Gestapo se však dostalo na stopu nejen výsadkářům, ale i Václavu Krajinovi - poslednímu vedoucímu představiteli domácího odboje, jemuž se dařilo po atentátu na Heydricha unikat před nacisty a jejich špehy.

Krajina našel útočiště v obci Veselá u řídícího učitele Karla Hlaváčka. Zatýkání mezi odbojáři na nedalekém Novopacku a nelidsky kruté výslechy však dovedly gestapo až k Hlaváčkovi. Tajná policie vtrhla do jeho domu v pátek 15. ledna 1943.

Obklíčení domku na plovárně

Gestapáci Hlaváčka mučili a dovlekli před něj dalšího odbojáře Tůmu, ztýraného k nepoznání. Brutální vyšetřování přeneslo výsledek - vyzrazení úkrytu nadporučíka Závorky u plavčíka Lukeše v Rovensku. Gestapáci Hlaváčkovi vyhrožovali, že vyhladí nejen Veselou a Rovensko, ale Frýdštejn a Dolní Kalnou, kde se Krajina a výsadkáři schovávali.

Vyděšený učitel uzavřel s německou tajnou policií písemnou smlouvu. Pomohl k dopadení Závorky a gestapáci mu na oplátku slíbili, že se Rovensko a okolí nestanou obětí jatek.

A tak Němci v noci na sobotu 16. ledna 1943 obklíčili domek na plovárně v Rovensku, kde byl kromě Závorky i Jasínek. Gestapo vyslalo za parašutisty jako parlamentáře starostu Kouřila a Hlaváčka. Oba skvěle vycvičení vojáci se nejdříve chtěli prostřílet na svobodu.

"Kouřil je prosil, ať to nedělají, nebo Němci Rovensko vypálí stejně jako Lidice," připomněla sedmdesát let staré drama Matysová. "Parašutisté se nakonec rozhodli spáchat sebevraždu. Spolkli cyankáli a zakrátko zemřeli."

Gestapáci si však přáli, aby Závorka s Jasínkem zůstali naživu a vyzradili další příslušníky odboje. Hnáni pomstychtivostí nařídili Kouřilovi, ať vypracuje seznam šedesáti významných osobností Rovenska, že je během dne popraví.

Kouřil však odmítl a požádal, ať veškerou odpovědnost nese pouze on. Němci nakonec ušetřili město i starostu. Za tři a půl měsíce však Kouřil zemřel na selhání srdce, vyvolané extrémním napětím během tragické noci na 16. ledna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue