Zdá se, že USA stáhnou část vojenských jednotek z Německa. Jak je to významné z hlediska transatlantické bezpečnosti?
Přítomnost amerických jednotek v Německu a jinde v Evropě hraje klíčovou roli při zachování transatlantického bezpečnostního svazku. Podporuji zachování robustní americké přítomnosti v Německu. V této fázi není ještě jasné, kolik vojáků lze přesunout na jiná místa v Evropě, jak uvedl prezident Trump.
Nedávno jsme zaznamenali vážné trhliny ve spojeneckých vztazích. Existuje teď způsob, jak transatlantické pouto posílit?
Pamatovat si, že nás mnohem více spojuje, než rozděluje. Musíme si uvědomit, že autoritářské režimy, komunistické vlády a teroristé ohrožují naše společné hodnoty demokracie, lidských práv a svobodných a otevřených společností.
John RoodPřední americký expert na zahraniční a bezpečnostní politiku. Pracoval také jako analytik CIA. Letos v únoru sám rezignoval na funkci náměstka ministra obrany poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině. Zodpovídal za přípravu nové americké Národní bezpečnostní strategie a jejím uváděním do praxe. Za prezidenta George W. Bushe působil jako náměstek na ministerstvu zahraničí a v letech 2007-2008 působil jako hlavní vyjednavač o umístění americké radarové stanice systému protiraketové obrany na českém území. Prezident Barack Obama ale krátce po svém nástupu do funkce projekt základny přehodnotil a v září 2009 USA od záměru ustoupily. Během kariéry v soukromém sektoru byl viceprezidentem předních světových zbrojních firem Lockheed Martin a Raytheon. |
Očekáváte nějaké změny v transatlantických vztazích v souvislosti s tím, zda Donald Trump bude americkým prezidentem i v druhém funkčním období, nebo zda ve volebním boji o Bílý dům zvítězí Joe Biden?
Hlavně ve stylu a taktice, stejně jako v obchodě. Naštěstí mezi republikánskými a demokratickými experty na národní bezpečnost existuje široká podpora transatlantických vztahů.
Evropa by možná ráda viděla Trumpa jako určitou anomálii v mezinárodních vztazích, naznačujete ale, že pokud vyhraje Biden, zase tak moc se cíle americké zahraniční politiky nezmění?
Trump je netradičním prezidentem, ale v některých oblastech zahraniční politiky, jako je sdílení zátěže NATO a obavy o stále agresivnější chování Číny očekávám, že americká politika bude v obou administrativách podobná.
Koho by Rusko raději vidělo v Bílém domě?
Těžko říci v této fázi.
V našem společném přístupu k Číně jednoznačně postrádáme jednotu, z mnoha důvodů – ekonomických, vojenských i politických. Na kolik může být právě Čína v nadcházejících letech zásadním tématem, který bude rozdělovat Evropu a USA?
Věřil bych, že se americký a evropský pohled na Čínu začne setkávat. V Evropě roste povědomí o vážných důvodech k obavám z Číny a její asertivity pod vedením komunistické strany.
USA byly posledních 30 let jedinou supervelmocí, ale teď bychom se mohli vrátit zpět k bipolárnímu nebo multipolárnímu uspořádání světa? Je nová studená válka nevyhnutelná, nebo se spíš blížíme do nové fáze tradičního velkého multipolárního mocenského soupeření?
Vstoupili jsme do nové éry velkého mocenského soutěžení, ale neočekávám, že se bude podobat nové studené válce.
Změnila krize způsobená koronavirem covid-19 zásadním způsobem vnímání národní bezpečnosti?
Ne, ale krize covid-19 zesílila to, co jsme vždy věděli: že národní bezpečnost daleko přesahuje aktivity samotných armád.
Audiovizuální záznam z diskuse CEVRO Institutu s Johnem Roodem můžete shlédnout zde |
Vzali si podle vás spojenci z NATO nějaké ponaučení, jak v budoucnu čelit takovým zdravotně-bezpečnostním krizím?
Na základě tvrdých zkušeností získaných během covid-19 jsou spojenci v NATO mnohem připravenější se s další pandemií v budoucnu vypořádat a připravují zásoby zdravotnického vybavení, léků a ochranných prostředků. Věřím, že Aliance dokáže mnohem lépe spolupracovat, než jak jsme viděli během krize covid-19.
Pozn.: Rozhovor vznikl v rámci dalšího pokračování online diskusí CEVRO Institutu a Centra transatlantických vztahů. John Rood se prostřednictvím videopřenosu setkal se svým tehdejším protějškem Tomášem Pojarem a dalšími členy českého vyjednávacího týmu o radarové základně.
