Nominační souboj o republikánskou nominaci de facto skončil už začátkem března, kdy si nominaci do voleb zajistil arizonský senátor John McCain.
"Po sedmnáct měsíců jsme milionům Američanů přinášeli poselství míru, svobody a prosperity. Reakce mě překvapily: Američané věří ve svobodu a Ústavu více, než jsem si kdy dokázal představit," napsal dvaasedmdesátiletý politik na svém webu.
Paul si během kampaně pojmenované Naděje pro Ameriku (Hope for America) získal značné množství příznivců, především na internetu. I to mu pomohlo získávat pro svůj boj o Bílý dům finanční příspěvky, o nichž si mnozí kandidáti mohli nechat jen zdát.
Dlouholetý kongresman je mezi republikány spíše výjimkou, jde totiž často proti vůli své strany. Jako jediný z čelných představitelů strany požadoval stažení vojáků z Iráku. V minulosti nesouhlasil ani s takzvaným Vlasteneckým zákonem (Patriot Act), který začal platit po teroristických útocích z 11. září 2001. Kontroverzní normu totiž považoval za ohrožení občanských práv.
Z politiky se nehodlá stáhnout ani po prohraném boji. Naopak - rád by byl alternativou pro ty republikány, jimž jsou blízké liberální postoje. "Budu bojovat až do posledního dechu," vzkázal svým příznivcům a zahájil novou kampaň, tentokrát za svobodu. Od čtvrtka se k ní přihlásilo třináct tisíc lidí.
Američané budou nového pána Oválné pracovny volit 4. listopadu. V souboji se utkají demokrat Barack Obama a již zmiňovaný John McCain. Ten ovšem nemůže s Paulovou podporou počítat. Názory obou politiků se totiž zcela rozcházejí.
Osobně se mu nezamlouvá ani Obama. "Nenabízí žádnou změnu," prohlásil v minulých dnech.
