Podle ní nejsou Romové na trhu práce diskriminováni kvůli etnické příslušnosti, ale spíše kvůli všeobecně rozšířeným předsudkům mezi zaměstnavateli.
Většina z nich je totiž přesvědčená, že Romové mají špatnou pracovní morálku a nepracují kvalitně.
Zpráva Raxen připomíná, že pokračovalo odsouvání Romů na okraje měst a obcí. V chudinských domech a čtvrtích nyní žije až 80 tisíc Romů.
Míru nezaměstnanosti Romů odhadují experti na 70 procent, přitom v ČR v listopadu činila 7,3 procenta.
"Častá je situace, že jsou takto dlouhodobě nezaměstnaní všichni dospělí členové domácnosti," uvádí zpráva. Vládní koncepce integrace přitom počítala s maximálně padesáti procenty.
Za nezaměstnaností Romů vidí zpráva Raxen malou kvalifikaci, špatný zdravotní stav, nižší schopnost jednat s okolím i "demotivující sociální systém".
Ve vzdělání není lépe
K zvýšení zaměstnanosti a tím i snazší integraci Romů do společnosti je nutné především vzdělání. Podle zprávy Raxen ale ve školství dál přetrvává "segregace Romů".
Romské děti totiž často končívají automaticky ve zvláštních školách. Romské organizace tuto praktiku kritizují. Podle nich se tak romským dětem uzavírá cesta k vyššímu vzdělání.
Ochranu před diskriminací měl v ČR zajistit antidiskriminační zákon. Česko ho mělo přijmout už při svém vstupu do EU. Stále ho však nemá. Naposledy o normě Sněmovna jednala v květnu, kdy ale nepřehlasovala senátní veto.
