Masový hrob obětí je ostatně hned vedle: pár desítek metrů v lese.
"Je to naprosto srovnatelný případ jako Lety u Písku. Nevím, proč se o Letech tolik mluví a na Hodonín se zapomíná," říká ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová.
Tábor pro Romy z Moravy
Za nacistické éry totiž v protektorátu vznikly dva tábory pro Romy, jeden v Letech, druhý v Hodoníně. Oba byly součástí nacistického konečného řešení s poslední stanicí v Osvětimi. Tábor v Letech byl určen pro Romy z Čech, tábor v Hodoníně pro Romy z Moravy.
V areálu jsou dnes chatky, bazén, parkoviště, hřiště. Na terase restaurace posedávají hosté, někteří i z Německa. O historii místa nic nevědí. Jak by také mohli? Památník na místě masového hrobu není z tábora vidět a na historii místa odkazuje snad jen název: Žalov.
Jen pamětník tak může podle upraveného terénu vytušit, kde ve svahu stávaly kdysi původní dřevěné baráky, v nichž se hlava na hlavě tísnilo přes tisíc tři sta lidí včetně žen a dětí. Měli jedinou studnu - epidemie tyfu a úplavice je kosila po desítkách. Když se ukázalo, že hrobník v nedaleké obci nestíhá vyrábět rakve, vykopali vedle tábora šachty. Dozorci tam házeli mrtvé a zasypávali je vápnem.
"V Hodoníně na rozdíl od Letů stojí ještě jeden z původních dřevěných baráků. Ten by se dal využít jako pamětní síň," říká Horváthová. Před časem se pokoušela prosadit, aby byl alespoň tento barák (je v něm hospůdka pro rekreanty jménem Krmelec), zapsán do seznamu kulturních památek.
"Jenže nám řekli, že se musí napřed geodeticky zaměřit. Na to jsme jako muzeum neměli peníze," dodává Horváthová. A přiznává, že by si moc přála, aby se tábor stal jednou pietním místem se vším všudy. Ostatně má k tomu i osobní důvod - její rodina byla rovněž nacisty určena k likvidaci a jejího dědu, vysokoškolského studenta Tomáše Holomka, zachránil jen odvážný útěk na Slovensko.
"Budeme to řešit"
Zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek o Hodoníně samozřejmě ví. "Je to obdobný problém, ale tam je turistické centrum, a to budeme řešit, až se vyřeší problém v Letech u Písku. V Hodoníně to totiž není tak do nebe volající jako v Letech, kde je to naše vizitka přístupu k Romům," říká.
Odborníci připomínají, že Romové nejsou jediní, kdo v táboře trpěli - po válce tam byli nahnáni Němci určení k odsunu. A ty v 50. letech vystřídali čeští političtí vězni. Nacistický koncentrační tábor se změnil v tábor nucených prací a později v tábor pionýrský. Ten po pádu komunismu koupila podnikatelka Alena Vojtová. O historii svého areálu nemluví: "K tomu se už nebudu vyjadřovat."
Omlouváme se slušným čtenářům, že pod tímto článkem nenajdou diskusi.
redakce iDNES
