Například v Hrádku nad Nisou provozovalo sdružení nízkoprahové centrum. Pro děti tamní pracovníci připravovali zábavní program nebo je doučovali.
"Jejich práci jsem hodnotil pozitivně, dětem z některých problematických rodin nabízeli smysluplný program. To, co s nimi rodiče nedělali. To teď bude určitě chybět. Program si budou děti hledat samy bez osoby, která na ně měla pozitivní vliv," řekl starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.
Město si podle něj nemůže dovolit platit ve stejném rozsahu jinou organizaci ze svého rozpočtu. Stejnou obavu mají i v Tanvaldu.
"Mám obavu, že se ti mladí budou poflakovat. Mladí, kteří nemají z domova dobré vzory chování, nebudou mít prostor k trávení času. Centrum nefungovalo špatně, mladí se tam mohli realizovat. V tom, že teď centrum nefunguje, vidím velký problém," zmínil tanvaldský starosta Petr Polák.
V Novém Boru, který v poslední době proslul eskalací napětí mezi Romy a většinou, pracovala terénní pracovnice. "Velmi nám chybí a je to velký problém. Sociálně slabým pomáhala při vyřizování dokladů, zajišťovala ubytování nebo vyřizovala dávky a podobně," zmínil starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.
Úřad hledá náhradu, šéf sdružení novináře vyhodil
V Libereckém kraji je podle romského koordinátora Josefa Holka přes 17 sociálně vyloučených lokalit. Kraj nyní ve výběrových řízení hledá firmy, které Liberecké romské sdružení nahradí.
"Je to práce na tenkém ledě, mnoho poskytovatelů nechce na tomto poli pracovat. Pokud ještě nejste jedním z nich, a nezískáte si jejich důvěru, je to velký problém. Neziskový sektor není natolik připraven, aby se ze dne na den našel poskytovatel, který to převezme. Nevím, jestli se podaří najít náhradu do března," uvedl koordinátor Holek.
Kraj ukončil spolupráci se sdružením po kontrole ministerstva práce a sociálních věcí. Kontroloři prověřovali vyúčtování 250 milionů korun, které šly v Libereckém kraji na projekt sociální prevence. U Libereckého romského sdružení odhalili závažné nedostatky.
"Terénním pracovníkům platili třeba 50 000 korun, přitom jiné organizace vyplácejí kolem 15 000," řekl radní pro sociální věci Pavel Petráček. Kraj také zjistil, že sdružení platilo za pronájem prostor pro komunitní centrum radnici v Tanvaldu tisíc korun za rok, kraji ale přeúčtovávalo nájem 24 000 korun (více čtěte zde).
Liberecký kraj vyzval sdružení, aby vrátilo 26 milionů. "Pokud to nesplní, podáme trestní oznámení. Sdružení s námi ale nekomunikuje. Je jasné, že peníze nemají," konstatoval radní Petráček.
Liberecké romské sdružení se k věci nechce vyjadřovat. Jeho ředitel Miroslav Kotlár nebere telefon. Když se redaktor MF DNES pokusil získat jeho vyjádření přímo v jeho kanceláři v budově finančního úřadu, Kotlár ho z ní vyhodil. "Vypadněte," řekl arogantně a zabouchl dveře.
