"Romy budou k nepokojům navádět zřejmě někteří jejich předáci. Neočekáváme však, že výzvy k protestům najdou velkou odezvu," poznamenal Holek.
Krajští koordinátoři podle něj řadí mezi případné iniciátory nepokojů především lichváře, drogové dealery a další, kteří vydělávají na nelegálních obchodech. Snížení sociálních dávek by totiž uškodilo jejich výdělkům.
"Tušíme, kde by se po snížení dávek odehrávaly největší protesty. Bojíme se ale předem veřejně říci, o jaká území jde, abychom tam nevyvolali problémy již teď," prohlásil liberecký koordinátor. Míní, že například v Libereckém nebo Ústeckém kraji, kde žije hodně Romů, nepokoje zřejmě nevypuknou.
Vláda chce snížením životního minima přimět lidi pracovat. Místo současných 4300 navrhuje kabinet 2870 korun. Pokud by lidé bez závažného důvodu odmítli nabízenou práci, dostávali by jen existenční minimum 2010 korun.
Každý další dospělý v rodině by pobíral 1810 korun měsíčně. Pro ostatní by platilo minimum zhruba o třetinu nižší než dnes, tedy 2870 korun. Každý další dospělý v domácnosti by obdržel 2580 korun, děti podle počtu a věku od 1310 do 2630.
Romové trvají na práci
Na libereckém setkání seznámili zástupci ministerstva práce a sociálních věcí romské představitele s návrhem zákona, řekl iDNES tajemník vládní rady pro záležitosti Romů Czeslaw Walek.
"Romští představitelé se vesměs shodli na tom, že s tím zákonem souhlasí, kdyby ministerstvo ale také zaručilo práci," doplnil. Další schůzka zástupců ministerstva a Romů se bude konat příští týden.
Holek se spolu s dalšími koordinátory domnívají, že po snížení sociálních dávek musejí Romové dostávat mnohem více šancí na slušně placenou práci. Stejný názor už dříve vyslovil i předseda parlamentu Romů Milan Ščuka.
"Nedá se udělat škrt v sociálních dávkách a nechat ty lidi bez práce. To nepomůže, to se nám vrátí obratem jako bumerang, například ve formě kriminality," varoval začátkem února. - více zde
Mezi kraji jsou velké rozdíly
Holek dodal, že by Romové potřebovali i mnohem více peněz na rekvalifikační kurzy a další vzdělávání.
"Rozdíly ve vzdělání Romů mezi kraji jsou velké. Například v jižních Čechách se jich mnoho dokázalo alespoň vyučit, zatímco v Libereckém nebo Ústeckém kraji většinou dokončili pouze základní nebo zvláštní školu," upozornil Holek.
V Libereckém kraji má v současné době práci zhruba desetina Romů, zatímco v celé zemi asi dvě desetiny. Počet Romů v republice odhaduje Holek asi na 200 tisíc, ačkoliv poslední oficiální statistika z roku 2001 hovoří o 250 tisících.
"Počet Romů v Česku ale v posledních několika letech klesl po jejich odchodu do Velké Británie, Skandinávie a dalších západoevropských zemí," vysvětlil.
