ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Petr Topič, iDNES.cz

Romové chtějí do konce roku založit vlastní stranu, zaměří se na ghetta

  • 567
Zájmy Romů v Česku bude zřejmě hájit politická strana. Působit by měla na komunální úrovni, a to především v místech sociálně vyloučených lokalit. Vzniknout má do konce letošního roku. Uvažuje se o názvu ADAJ.CZ podle romského ekvivalentu slova "tady", informoval jeden z jejích iniciátorů, Čeněk Růžička.

Strana se bude především snažit nastartovat lepší vztahy s majoritní společností a hasit případné spory, uvádí Růžička, který působí jako předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu. 

"Myšlenka zřízení romské strany v nás dříme delší dobu. Posledním signálem byly záležitosti se šluknovským regionem. Musíme si svoje problémy řešit sami," vysvětluje. 

Strana chce působit především na komunální úrovni. Svou činnost hodlá směřovat hlavně do oblastí, kde se nachází velký počet sociálně vyloučených lokalit. V úvahu tedy přicházejí zejména Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký či Liberecký kraj. Věnovat se chce například tématům nezaměstnanosti, vzdělání a dalším problémům ghett. "Když se také někde se stane konflikt mezi Romy a majoritou, tak to samozřejmě musíme okamžitě zklidnit," dodává Růžička.

Se spuštěním se počítá do konce roku. Kvůli registraci musí získat tisíc podpisů. Zatím v jednotlivých regionech probíhá výběr lokálních lídrů. "Máme už vytipované nějaké romské osobnosti, které mají zájem o věc a důvěru Romů. Je ale předčasné je teď prozrazovat. Musí být zodpovědní a nebát se jít do konfliktu s politiky, kteří hlásají rasistické nesmysly. To je všechno sisyfovská práce, ale my si to uvědomujeme," říká Růžička. 

Jméno nové partaje ještě není rozhodnuté, uvažuje se o názvu ADAJ.CZ. "Mělo by to znamenat ´tady jsme´ nebo ´tady nás máte´. Ještě se o tom polemizuje," říká Růžička. On sám je zatím jedinou tváří, která oznámila, že se ve straně hodlá angažovat. "Nevím ale, jaká bude moje role. Jsem původní český Rom, naše rodina tady má staleté kořeny," podotýká.

Strana je potřeba, ale bude to těžké, míní koordinátor Koky

Snahu založit novou stranu vítá romský koordinátor Středočeského kraje a člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Cyril Koky. Stejně jako Růžička vidí šanci spíše v nižších patrech politiky.

"Kdyby se podařilo vybudovat strukturu v regionech, kde by byli schopní a vzdělaní lidé, vygenerovat schopný program a oslovit veřejnost, může na této úrovni uspět. Bylo by to plus pro romskou komunitu i pro stát. Dopracovat se k tomu ale bude problém," říká koordinátor s tím, že je potřeba, aby se Romové více podíleli na správě věcí veřejných. 

Poptávku Romů po vlastní politické reprezentaci je podle něj obtížné odhadnout. "Důležitá také bude osobnost lídra, jak dokáže komunikovat a získat si lidi. Musí být vzdělaný, mít charizma a někam směrovat. Jsou lidé, kteří by mohli uspět, ale nemůžete nikoho nutit," míní Koky. 

Velmi podstatná bude prý i otázka financování strany. "Politika se bez peněz dělat nedá. Bude potřeba získat sponzory, úspěchem by byl státní příspěvek na činnost, který po volbách do Sněmovny dostávají strany, jež překročí tři procenta," říká. Očekává, že se strana bude profilovat od středu doleva.

Bude nutné přivést Romy k volbám, říká politolog

Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje, že bude složité uspět ve více regionech najednou. "V komunálních volbách vždy stojí úspěch především na důvěryhodnosti a známosti lokálních kandidátů. Jedna stranická značka může něco jiného znamenat na Šluknovsku a něco úplně jiného na Karlovarsku nebo Vsetínsku," uvádí. 

V první řadě bude podle něj nutné přimět Romy, aby ve větším počtu dorazili k volebním urnám. "Když chodí, tak spíše volí strany, které slibují hájit jejich sociální zájmy. Jestli tohle dokáže trumfnout, tak uspět může, ale bude to hodně těžké," předpovídá politolog romské straně.

Koky zmiňuje, že několik romských stran působí například na Slovensku, kde se jejich zástupci dostali do krajských a obecních zastupitelstev. "V Chorvatsku systém menšinám zajišťuje 3 až 5 křesel v parlamentu. Podobné je to v Rumunsku. V Makedonii mají Romové ministra pro lidská práva," uvádí romský koordinátor, který se tomuto tématu věnoval v bakalářské práci.

Z romských politických stran byla v Česku nejúspěšnější - především na začátku 90. let - Romská občanská iniciativa, kterou založil a vedl právník Emil Ščuka. Trvalejší přízeň voličů si však strana nezískala. Žádný z dalších subjektů na politické scéně výraznější otisk nezanechal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video