Úřad vlády sbíral data o Romech kvůli Zprávě o stavu romské menšiny. Na jediné oficiální údaje z posledního sčítání lidu z roku 2011 se úředníci nemohli spolehnout. Tehdy se k romské národnosti přihlásilo jen 5 135 lidí.
Dalších 7 717 uvádělo dvě národnosti, z nichž jedna byla romská. Úřad tušil, že Romů je v Česku víc. A chtěl vědět, kolik jich je doopravdy, aby jim mohl pomáhat. Jenže jak je poznat?
V metodické příručce vládní úředníci psali, že Romem je i ten, kdo „je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“.
Tato věta vedení mnoha měst pobouřila. „Takovou metodu považuji za neetickou a nemístnou,“ prohlásil náměstek libereckého primátora Ivan Langr. „Navíc při takovém sčítání nutně muselo docházet k chybám, protože neexistuje žádný typ ideál, se kterým sčítané lidi poměřovat,“ dodal.
Liberečtí koordinátoři pro záležitosti romské menšiny dospěli k číslu 3 800, ale znechucená radnice zprávu na Úřad vlády neposlala.
Největší číslo je z Ústeckého kraje: 68 500, Romem je každý dvanáctý obyvatel regionu. I tohle číslo je ale zkreslené. Třeba mostecká radnice, která coby obec s rozšířenou působností žádost obdržela, odmítla obtěžovat okolní vesnice a pokyn z Úřadu vlády jim neposílala. Čísla opsala ze staré sociologické analýzy. „Je to ožehavé téma, navíc si myslím, že sčítat Romy není humánní,“ míní vedoucí sociálního odboru v Mostě Naděžda Krupczová.
