Mitt Romney se drží v čele republikánského peletonu.

Mitt Romney se drží v čele republikánského peletonu. | foto: Reuters

Romney slaví historické vítězství, po Iowě získal i New Hampshire

  • 60
Vítězem republikánských primárek v americkém státě New Hampshire se stal bývalý massachusettský guvernér Mitt Romney. Podařilo se mu navázat na úspěch v Iowě. Vůbec poprvé v historii tak jako republikánský kandidát, který neobhajuje úřad, zvítězil v těchto obou prvních státech.

První hlasování

Vítěz newhampshirských primárek získá dvanáct volitelů na srpnový celonárodní sněm, kde bude pro stranickou nominaci na prezidenta třeba 1 143 hlasů z celkových 2 285. Na rozdíl od prvních primárek v Iowě probíhají tyto klasickým hlasováním.

Čtyřiašedesátiletý politik potvrdil roli favorita. Stal se prvním republikánem od roku 1976, který vyhrál v prvních dvou státech, aniž by obhajoval prezidentský úřad. Úřadující prezident, který jde znovu do voleb, ale bývá málokdy vyzván.

"Dnes v noci jsme vstoupili do historie," řekl po úspěchu Romney. Zdůraznil ale, že po oslavách se chystá vrátit do práce.

V New Hampshire měl bývalý guvernér po sečtení zhruba poloviny hlasů asi sedmatřicetiprocentní podporu. Zřejmě tak nedosáhl tak drtivého vítězství, jak očekával po průzkumech, jež mu přičítaly přes 40 procent hlasů.

Romney získal celkem méně hlasů než před čtyřmi lety

Podle některých komentátorů je tak Romneyho vítězství vlastně neúspěch, když politik pravděpodobně získal méně hlasů než v primárkách v roce 2008, kdy v New Hampshire skončil druhý za senátorem Johnem McCainem. Americká média nicméně především zdůrazňují, že Romneymu se dvěma vítězstvími podařil úspěšný vstup do souboje o republikánskou nominaci.

Teprve začátek

Hlasování v New Hampshire, které stojí prakticky na začátku maratonu republikánských primárek, sice souboj o nominaci může výrazně ovlivnit, kandidáta na prezidenta ale vždy neurčí. Například v roce 2000 primárky v tomto malém východoamerickém státě s 1,3 milionu obyvatel vyhrál John McCain, nominaci na prezidenta přesto nakonec získal George Bush mladší. O osm let později v demokratických primárkách uspěla Hillary Clintonová, kandidátem a posléze i prezidentem se však stal Barack Obama.

Zároveň kritizoval podle něj neúspěšnou politiku prezidenta Baracka Obamy, který prý nepřinesl naději, již sliboval v minulé volební kampani. "Amerika musí být lepší a bude lepší," slíbil pro změnu Romney.

Kritizoval také údajnou snahu úřadujícího prezidenta o změnu Spojených států v sociální stát evropského typu. Sám prý hodlá hledat inspiraci pro svou politiku ne v Evropě, ale v USA.

Na Obamu to zatím nestačí

Agentura Reuters nicméně v úterý zveřejnila průzkum, podle nějž by massachusettský exguvernér nyní v souboji s Obamou prohrál. Zatímco současný šéf Bílého domu by získal 48 procent hlasů, Romney by měl o pět procent méně.

O druhé místo se ve státě New Hampshire utkal kongresman Ron Paul a bývalý guvernér Utahu a exvelvyslanec v Číně Jon Huntsman. Podle prognóz televizních stanic NBC News a CNN skončí na druhém místě Paul stavící se za osobní svobody, malou vládu a umenšení role USA ve světě.

Nejtěsnější primárky v historii Iowy vyhrál Romney o osm hlasů

Huntsman, který v New Hampshire vedl kampaň dlouhé měsíce, již nicméně uvedl, že hodlá v souboji o Bílý dům pokračovat a že se bude ucházet o přízeň voličů v dalších primárkách, které se v Jižní Karolíně uskuteční 21. ledna.

Perry propadl, Santorum už nezáří

V poli poražených v New Hampshire zůstal bývalý senátor Rick Santorum, který nepotvrdil těsné druhé místo z iowského hlasování. Nedařilo se ani bývalému šéfovi reprezentantů Newtu Gingrichovi. Velký otazník pak visí nad pokračováním kampaně texaského guvernéra Ricka Perryho, který u newhampshirských voličů propadl.

Na rozdíl od třímilionové Iowy, kde kandidáta vybíraly malé skupiny politicky aktivních občanů na stranických shromážděních, se v New Hampshire uskutečnily první klasické primárky, při nichž své preference mohli vyjádřit republikánští straníci i neregistrovaní voliči.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video