„Obecně platí, že pokud má člověk nějakou infekci, neměl by ohrožovat ostatní občany tím, že by šířil nákazu. Běžně tato onemocnění hendikepují jedince při volbách,“ upozornil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Zároveň ale dodal, že tato situace je odlišná. Podle něj se může stát, že při souběhu chřipky na podzim by nemocných bylo vysoké množství, a to by mohlo ovlivnit validitu voleb.
Ministr vnitra Jan Hamáček byl ještě v pondělí názoru, že do podzimních voleb nelze prosadit žádné změny, které by umožnily hlasovat lidem v karanténě a současně zamezily rizikům přenosu covidu-19. „Nelze ani za nimi poslat urnu, protože by hrozilo nakažení volební komise. To není nic, co by si vymyslelo ministerstvo vnitra, je to tady dlouhodobě, je to realita,“ uvedl v pondělí vicepremiér.
Poslanec za TOP 09 Dominik Feri v polovině dubna uvedl na Twitteru, že podle výboru na realizace voleb počítá ministerstvo i se scénářem možných korespondenčních voleb na území republiky. Měli vyhodnotit, jak to po technické stránce půjde u voleb v Polsku
Ptal jsem se dnes na výboru na realizaci voleb a tohle je zajímavé: ministerstvo vnitra počítá i se scénářem možných korespondenčních voleb na území republiky. Vyhodnotí, jak to po technické stránce půjde u voleb v Polsku
Ministr Hamáček pak v úterý založil skupinu, která se bude zabývat epidemiologickými opatřeními během podzimních voleb. Pracovní skupina bude řešit i volební právo lidí v karanténě. „Nechci v žádném případě nikomu upírat jeho ústavní právo volit, zároveň ale musíme hledat zákonnou cestu, jak to lidem v karanténě umožnit a zda vůbec,“ řekl vicepremiér. Pracovní skupina podle něj měla prověřit všechny možnosti včetně využití speciálních mobilních uren či volebních komisí.
Hlasování lidí v karanténě nelze zařídit, řešení neexistuje, řekl Hamáček |
Podle epidemiologa Prymuly by bylo nešťastné uskutečnit takové volby, které by mohly být následně zpochybněny tím, že bude například deset tisíc lidí v karanténě. „Nejsem legislativec, ale osobně si myslím, že by bylo možné uzákonit korespondenční mechanismus volby, byť pouze omezeně pro ty jedince, kteří jsou v karanténě. Myslím, že je cesta jak z toho ven,“ dodal.
Příliš mnoho opatření
Podle Prymuly by k volbám neměli chodit ani lidé, kteří jsou sice v karanténě, ale nevyskytují se u nich žádné příznaky onemocnění. „Bohužel, byť Světová zdravotnická organizace jednu chvíli tvrdila, že se na přenosu příliš nepodílí, poté to britští a američtí vědci zpochybnili. Tito lidé se na přenosu opravdu podílejí. Jsou samozřejmě méně infekční než lidé, kteří mají manifestní příznaky, ale pravidla se na ně musí vztahovat identicky.
Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum není pro to, aby se u voleb zavádělo příliš mnoho opatření. Podle něj pak lidé v opatřeních mají chaos a nevědí, co mají dělat.
„Je to otázka distancu, aby se tam lidé neshlukovali, možná že i sama volební komise by měla sedět v trochu větších vzdálenostech, než sedí standardně. To by mělo stačit. Lidé by měli mít roušky a nutná je desinfekce rukou, neboť komise bude manipulovat s volebními lístky. Jiná opatření si nemyslím, že jsou nutná,“ zakončil Prymula.
