Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Roman Gallo: Nenašel jsem dost argumentů k záchraně Naší adresy

  15:43aktualizováno  21. prosince 11:05

Spoluvytvářel směřování Mf DNES v jejím zlatém období v devadesátých letech. Zakládal úspěšný portál iDNES.cz v době, kdy ostatní tištěná média internet nebrala vážně, přetvořil Hospodářské noviny z listu pro účetní na respektovaný zpravodajský deník a stojí i za úspěšným startem Aktuálně.cz. Vedl i Deník a rozjížděl předčasně ukončený projekt regionálních týdeníků Naše adresa.

Jen málokdo zanechal v českém mediálním byznysu tak výraznou stopu jako Roman Gallo. Přesto si na uvítanou před naším rozhovorem povzdechl: „No jo, jsem kontroverzní postava.“ Jak se jí stal? Proč VLP skončila za časů, kdy šéfoval Deník, ve ztrátě? Jak to bylo s koncem Naší adresy? Proč se stále ještě soudí kvůli projektu PPF a jakou práci v posledních letech dělal pro arabské vydavatele? O tom všem jsme mluvili v našem dvoudílném rozhovoru. Jeho první část byla věnována problematice VLP. Ve druhé jsme mluvili o minulosti Romana Galla a projektech, které vedl.

Posledních pět jste strávil víceméně mimo Evropu. Nejen fyzicky, ale i pracovně.

Působil jsem hlavně v arabském světě. Pracoval jsem třeba pro největší egyptské noviny Al Ahram, kde jsme s kolegy pomáhali s různými dílčími projekty jako je zavádění ekonomického zpravodajství, volebního zpravodajství, infografiky, krytí mistrovství světa ve fotbale a podobně. Hodně jsme dělali také pro saudské vydavatelsví Alyaum. Šlo o několik let trvající projekt kompletní přestavby z čistě tiskového regionálního vydavatelství na multimediální dům. Situace v této oblasti je dost odlišná od Evropy, takže jsme třeba spolupracovali i na jejich posílení na tiskovém trhu, kde se stále dá ještě slušně růst. Pracovali jsme na strategii monetizace obsahu a řadě dalších zajímavých úkolů.

Zkusím shrnout vaši mediální kariéru: Úspěšně jste v devadesátých letech působil ve vedení Mf DNES, založil jste iDNES.cz, vedl čtyři roky Hospodářské noviny, které jste proměnil z novin pro účetní v elitní zpravodajské periodikum, založil jste Aktuálně.cz. Pak ale přišlo něco, čemu by se dalo říct zvrat v úspěšné kariéře a za vašeho šéfování Deníků se VLP propadla do ztráty a pak jste vedl projekt Naše adresa, který skončil dřív než začal se ztrátou dvěstě milionů.

Tak především, ty úspěšné projekty nebyly jen mým dílem. Vždy se nám podařilo dát dohromady tým skvělých lidí, kteří pomohli úspěchu na svět. Poslední dva projekty, které jste zmínil a označil za neúspěšné, mi přinesly spousty kritiků. Ale tak, jak to bývá, naprostá většina z nich, ani o jednom projektu vlastně nic neví. Podívají se na pár čísel, která někde někdo řekne, a dělají jasné závěry.

Začnu VLP, protože to je pro mě v tuto chvíli velmi důležité. Stal jsem se šéfredaktorem Deníku, který jsem měl transformovat v noviny spojené jedním jménem – Deník – vycházející ovšem v sedmi desítkách v regionálních mutací a měl jsem vytvořit jednotný systém řízení, v rámci něhož to všechno bude fungovat. A myslím, že oba úkoly jsem tehdy poměrně úspěšně splnil a mnohé z toho, co jsme tehdy nastavili, funguje úspěšně dál. Stejně jako jsme vytvořili základy regionálních zpravodajských webů spojených s papírovými novinami.

Když se podíváte na strukturu ztrát z těch let, tak je nenajdete v nákladech redakcí ani v multimédiích, tedy v částech firmy, za které jsem já přímo odpovídal. Hodně se v té době také investovalo, třeba do nového redakčního systému, do tiskáren a další infrastruktury. To je jistě pravda. A i po 8 či 9 letech od té doby jsem si jist, že velká část těchto investic byla tehdy pro VLP životně nezbytná. Redakce pracovaly v zoufalých podmínkách, digitální aktivity byly téměř v bodu nula a mohl bych pokračovat. Takže, řadu rozhodnutí, která mi je mými kritiky sice připisována, jsem sice nedělal, ale mnohá z nich bych v té době zřejmě udělal.

Roman Galo se do VLP vrátil "na místo činu". 

I když jste neřídil všechno, byl jste nejvýraznější tváří VLP té doby.

To je asi pravda. A také člen představenstva zodpovědný za redakci a multimédia. Mimochodem, vím například, že počet lidí pracujících v redakcích Deníků se za mé éry nijak nezvýšil, ale objem jejich práce vzrostl zásadně, především kvůli jejich práci na multimédiích, produktivita vzrostla zásadně a kvalita Deníků rovněž poskočila nahoru. Každý, kdo naší práci rozumí a hodnotí věci nepředpojatě, to musí uznat Ale chápu, spoustě lidí to teď bude znít jako výmluva a podívat se na věci podrobně se nikomu nechtělo ani v té době natož teď.

Po VLP ve vás zůstal nový systém a nové weby. Po Naší adrese už jen hořkost, hlavně těch tří stovek lidí, co do ní nastoupili, aby během pár týdnů dostali výpověď.

Pět let jsem na to téma nikdy nemluvil. Četl jsem všechny ty pohádky, co se o tom psaly, ale nijak jsem se k tomu nevyjadřoval a nezlobte se, nebudu to podrobně dělat ani teď. Už třeba proto, že pro PPF, která za projektem stála, jsem jako zaměstnanec její dceřiné firmy pracoval dva roky a neviděl jsem nikdy důvod, proč vynášet ven interní věci.

Shrnu to tedy úplně jednoduše: PPF mě požádala, abych se svým týmem udělal návrh mediálního projektu. To jsme udělali s veškerými rozpočtovými parametry a riziky a projekt byl schválen, Pustili jsme se tedy do pilotní fáze a v ní dosáhli většiny stanovených parametrů. Vznikly čtyři regionální týdeníky, čtyři mediální kavárny, sedm webů a centrální školící středisko Futuroom. Odprezentovali jsme výsledky pilotního projektu a dostali jsme zelenou podruhé, s tím abychom nabrali lidi a začali připravovat další částí, kavárny atd...

Pak už ten příběh znáte: Investor ztratil víru v to, že v projektu chce pokračovat. Důvod nebyl jeden. Takže ano, ten projekt neuspěl. Ani nevíte, jak mne to mrzí. Zejména kvůli lidem, kteří mu věřili, podíleli se na něm a pak nečekaně skončili a museli si hledat práci. Předstoupit před stovky lidí a vysvětlovat jim, že končí, byla jedna z nejtěžších chvil v mém životě, to mi věřte. Bylo to pondělí ráno, to si budu pamatovat asi navždy.

Mrzí mě to i kvůli těm v PPF, kteří projektu dali důvěru. A já, jako šéf projektu, jsem nenašel dostatek argumentů abych je přesvědčil, abych jim ukázal podmínky, za nichž projekt splní očekávané cíle.

V posledních letech pracoval pro média v arabském světě. 

Myslíte si, že by Naše adresa měla vůbec šanci uspět?

Stoprocentně. Model otestovaný v pilotní fázi by potřeboval pár korekcí a fungoval by, i ekonomicky. Náš nejslabší článek byly kavárny, které vznikaly jako součást každého týdeníku. V nich fungovaly nejen redakce, ale mělo to být pojítko mezi komunitním životem v klíčovém městě a naší redakcí. My jsme na začátku podcenili, že primárně to musí být dobrá kavárna, která se uživí sama o sobě a až pak komunitní cetrum a redakce. To jsme nevyřešili dobře a kavárny nevytvářely obrat ve výši, kterou jsme plánovali. Pak jsme ale najali profíka na gastro a kavárny začaly velmi slušně růst. Možná jsme na trhu byli o něco dříve, když se dneska dívám na boom českých kaváren, a to nejen v Praze. Uvědomte si, že jsme měli před startem řetězce kaváren po celé zemi. Mimochodem, ve světě podobné projekty, v nichž se propojují redakční a další aktivity, které nejsou primárně vydavatelské, mnohde fungují . Ať už jsou to třeba kavárny, knihovny nebo komunitní místa spojená s redakcí produkující nějaký mediální obsah. Stejně tak i lokální weby, stavěné na užitečném obsahu, komunitách, jsou dneska hodně populární.

Hodně jste v té době skloňovali spojení hyperlokální žurnalistika. A vlastně nejen vy. Bublina už splaskla?

Splaskla asi proto, že si pod tím každý představuje něco jiného. Náš koncept hyperlokálních médií nespočíval jen v tom, že jsme s nabídkou mediálních projektů mířili hodně nízko, myšleno geograficky a z hlediska profilu obsahu nízko. Naše základní myšlenka, za kterou si stále stojím, spočívala v tom, že přineseme vyšší kvalitu novinářské práce na nejnižší regionální úroveň. To je to, co nejvíce chybí. Někdo za hyperlokální pokládá to, že sbíráte zprávy od občanských žurnalistů a aktivistů a vkládáte je na web. Náš koncept stál na tom, že budeme s těmi lidmi spolupracovat, ale informace od nich musel zpracovávat profesionální, vyškolený, kvalitní novinář, protože pak teprve budete mít nejen autentický obsah z první ruky, ale bude i kvalitní a zasazený do kontextu a tím pádem bude věrohodně zobrazovat realitu. Takový přístup není žádná bublina, která splaskne, ale něco, co v mnoha případech funguje ve VLP a bude to fungovat ještě lépe.

Autor:


ROZSTŘEL: Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl filmař žraloků

Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...



Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

Žraloci v Egyptě útočí, cestovky mlčí. V moři je prostě živo, argumentují

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier). Ilustrační foto

Cestovní agentury nedostatečně informují o žralocích u Egypta, tvrdí turista, který se sám na podzim roku 2017 s...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...



Další z rubriky

Módní bible Vogue přichází do Česka, titulní stránka patří Olze Havlové

Výtisk prvního československého čísla časopisu Vogue. Jsou na něm holá záda...

Poprvé v historii se magazín Vogue objevuje v československé verzi. První číslo vychází v pátek 17. srpna a jeho...

Finální verze české hry Factorio by měla být do roka

Česká budovatelská hra Factorio by měla být zcela hotová v létě příštího roku. Již nyní je prodáno kolem 1,5 milionu...

Soud projednával žalobu Marešové na televizi Nova

Kvůli označení jako \"sestra smrt\" nebo \"vraždící sestra\" žaluje zdravotní sestra Věra Marešová TV Nova. Marešová,...



Najdete na iDNES.cz