Spoluvytvářel směřování Mf DNES v jejím zlatém období v devadesátých letech. Zakládal úspěšný portál iDNES.cz v době, kdy ostatní tištěná média internet nebrala vážně, přetvořil Hospodářské noviny z listu pro účetní na respektovaný zpravodajský deník a stojí i za úspěšným startem Aktuálně.cz. Vedl i Deník a rozjížděl předčasně ukončený projekt regionálních týdeníků Naše Adresa.
Jen málokdo zanechal v českém mediálním byznysu tak výraznou stopu jako Roman Gallo. Přesto si na uvítanou před naším rozhovorem povzdechl: „No jo, jsem kontroverzní postava.“ Jak se jí stal? Proč VLP skončila za časů, kdy šéfoval Deník, ve ztrátě? Jak to bylo s koncem Naší adresy? Proč se stále ještě soudí kvůli projektu PPF a jakou práci v posledních letech dělal pro arabské vydavatele? O tom všem jsme mluvili v našem dvoudílném rozhovoru. Jeho první část je věnována problematice VLP. Ve druhé budeme mluvit o minulosti Romana Galla a projektech, které vedl.
Jaké to je vrátit se do vod českého mediálního byznysu? Byl jste mimo skoro pět let.
Já jsem z těch vod neodešel úplně, a to ani v době, kdy jsme pracovali primárně pro klienty v zahraničí. Jednak jsem mediální dění zde dost intenzivně sledoval a během té doby jsem i pro některá vydavatelství pracoval, jenom jsme o tom nijak zvlášť veřejně nemluvili. Co se týče mého návratu, jak jste to nazval, tak ve VLP nemám zatím žádnou exekutivní pozici. Jsme domluvení, že budu pracovat jako poradce generálního ředitele Michala Klímy zejména v oblasti strategie obsahu a organizace práce v redakcích.Takže pro mě je to teď spíš návrat do VLP, i když v jiné pozici než před lety. Navíc je to pro mě návrat velmi vzrušující, protože pokud mezi tradičními vydavatelskými domy cítím nějaký potenciál, tak ve VLP. Navíc potkávám spousty lidí, které jsem znal z dřívějška a to je zpravidla příjemné.
Jak se za těch pět let podle vás český vydavatelský byznys změnil?
Pokud bych hledal nějakou společnou charakteristiku, tak bych zmínil tři nejvýraznější oblasti.
Za prvé: u většiny klíčových tištěných médií pokračuje destrukce něčeho, co bych nazval tradiční novinářské hodnoty a profesionální redakční postupy. Tedy to hlavní, co může a mělo by odlišit Média s velkým M od stále více převažujícího blogerského stylu psaní bez pravidel.
Za druhé pak média více a více žijí ve svém vlastním virtuálním světě, viděném přes obrazovky počítačů a dojmů pršících ze sociálních médií a méně reflektují skutečný život. Příklad, jak média vtvořila dojem valící se, a přitom ve skutečnosti neexistující, uprchlické vlny přes Česko, je jen posledním v řadě...
A za třetí mám pocit, že ještě silněji než dřív vystupuje na povrch neschopnost většiny vydavatelů vyrovnat se s digitálními médii, mám na mysli ekonomicky udržitelné soužití tištěných a digitálních médií. Je to kontrastnější než dříve.
Roman Gallo se vrací do vod českého tisku jako kontroverzní postava.
Co třeba Právo a Novinky.cz?
Ano, když jsem tu předchozí větu dořekl, napadlo mě hned Právo a Novinky.cz. Ale to je hodně specifický model už jenom kvůli netradičnímu majetkovému rozdělení podílů mezi Seznamem a vydavatelstvím Borgis, a.s. Každopádně tyto dva projekty se nejméně kanibalizují, ať už obsahově nebo obchodně. Povedlo se jim hlavně chytře vymyslet kombinaci největšího portálu s obsahovým servisem. Že je to funkční model můžu dosvědčit z vlastní zkušenosti. Když jsme před několika lety startovali Aktuálně, tak kouzlo jeho nesporného úspěchu nestálo jenom na tom, že se nám povedlo přivést do internetového projektu hvězdy klasických médií, což v té době bylo naprosto nepředstavitelné a překvapivé. Tohle by samo o sobě nestačilo. Důležitou roli hrála homepage Centra, v té době dvojky mezi portály, kam denně chodilo nějakých dvěstěpadesát tisíc uživatelů. Tohle je jeden z faktorů, který pomohl Novinkám vzrůst a který dělá Novinky tak unikátní a dovoluje harmonické soužití s Právem.
Říkal jste, že VLP má velký potenciál, ale všichni si umíme představit, jaké problémy teď novou akvizici Penty čekají. Mluvil o tom v našem rozhovoru třeba nový generální ředitel VLP Michal Klíma. Prodeje Deníku padají stejně rychle jako ostatní noviny, ale vzhledem k tomu, že máte desítky mutací, brzy vás čekají velké problémy při výrobě a tisku, hlavně tam, kde jsou prodeje slabší.
To je pravda, zvlášť, když výroba regionálního deníku je dražší. Vrátím se ale ještě k tomu potenciálu. Vidím ho ve dvou směrech. První je, že ve VLP máme opravdu silnou pozici na trhu. V Praze Deník není moc vidět, ale kdekoliv mimo Prahu je na trhu seriózních deníků jednička, dvojka, maximálně trojka. V celkové čtenosti je na tom Deník už dokonce lépe než Mf DNES, a to vše navzdory té díře, jakou pro nás tvoří Praha. Takže VLP je silná a má vliv, to je nepopiratelné. Druhým faktorem je silná konkurenční výhoda. Celostátní zpravodajství je v téhle zemi pokryto z desítek zdrojů. Když jeden padne, v podstatě se nic nestane, čtenář najde podobné zprávy jinde. Proto je třeba složité hledat nějaký funkční byznys model pro digitální projekty s celostátním obecným obsahem. V regionálním zpravodajství je Deník naopak svým dokonalým pokrytím celé země naprosto unikátní.
Ve světě se mnohým vydavatelům regionálních deníků, týdeníků a webů daří ekonomicky lépe než celostátním hráčům. Díky tomu všemu si myslím, že máme šanci se s těmi blížícími se problémy zdatně poprat, i když to nebude jednoduché.
Už víte, jak se s tím budete prát?
Musíme vymyslet nejlepší způsoby jak zajistit sběr informací tak, abychom ho dokázali na jednu stranu financovat a na druhou podstatně zvýšili kvalitu obsahu, která vychází z kvality novinářské práce. Tu kvalitu tvoří jednak kvalita samotných novinářů, jejich motivace a schopnosti a potom jasně definovaný a přesně dodržovaný redakční proces. Tyhle dva základní parametry vám na konci určují jak kvalitní obsah máte. Právě kvalita novinářské práce bude v nejbližších letechten určující prvek, který bude rozhodovat o úspěchu médií, a to zdaleka ne jen ve VLP
Mluvili jsme o díře na trhu, kterou pro VLP představuje Praha. Ta je způsobena tím, že byl za Zoltána Morvaie zrušen Večerník Praha (a nahrazen bulvárním deníkem Šíp, který se nakonec přetvořil na týdeník) a vámi vytvořený Pražský deník se moc nechytl.
Tak především, já jsem nastupoval před lety do VLP v době, kdy už bylo dávno rozhodnuto o konci pražského Večerníku a jeho transformaci na celostátní bulvár. Eufemisticky řečeno, šlo o velmi odvážné rozhodnutí. Dohledat přesně ten smysl změny z hlediska obchodu či čtenářsky, moc dobře nedovedu.
Já jsem tehdy měl ve VLP dva hlavní strategické úkoly: prvním úkolem bylo sjednotit do jedné sítě, pod jednu značku Deník, všechny do té doby roztříštěné, různě pojmenované a řízené okresně vydávané noviny, které byly ve vlastnictví VLP. Bylo potřeba jim dát jednotnou organizaci, řízení, vyškolit novináře a zároveň s tím zvýšit i úroveň lokálního zpravodajství. Toto sjednocení při zachování regionálního charakteru Deníků se do velké míry povedlo, a jak už jsme se bavili, Deník je dneska nejen klíčovým hráčem v regionech, ale zároveň je podle posledního Media projektu čtenářsky silnější než MF DNES na celostátní úrovni.
Mým druhým úkolem pak bylo připravit vstup Deníků na digitální trh, na web. Vytvořili jsme tehdy koncepci www.denik.cz s lokálními - okresními weby, která v rozšířené podobě funguje poměrně úspěšně dodnes. Samozřejmě je to už 9 let a bude třeba řadu věcí změnit.
Krátce po mém nástupu do VLP odstartoval i Pražský deník, který měl zapadout do jednotného konceptu regionálních Deníků. Chybou ale bylo uvažovat nad Pražským deníkem jenom jako nad jedním z řady ostatních sedmdesáti regionálních deníků. Takhle koncepce pro Prahu nefunguje. Musí se změnit.
Pražský deník čekají změny. Jen tým Michala Klímy ještě neví jaké.
Už máte představu jak by ty změny v Pražském deníku měly vypadat?
Pořád nad tím přemýšlíme. Uvědomte si, že Michal Klíma se stal generálním ředitelem ani ne před měsícem a tým, který mu pomáhá a jehož jsem jako poradce součástí, je teprve na začátku detailního zorientování se v situace a příprav strategií řešení. Pražský deník není jediná věc, kterou se zabýváme, je to jenom jedno téma, jedno místo, kde nás dost tlačí bota. Je důležité, aby nás tlačit přestala, ale co s tím je ve stádiu úvah.
Osobně mi přišlo dost problematické přejmenování tradičních značek regionálních deníků a týdeníků na jednotnou značku Deník. Říkám si, jestli to nepomohlo propadu prodejů. Nahodím teď dvě značky, kterým to podle mě uškodilo a to brněnský deník Rovnost a třeba ve své době veleúspěšný týdeník Opavský a Hlučínský Region, který se změnil na Opavský a hlučínský deník, jenž už moc úspěšný není.
S tímhle s vámi nesouhlasím. Tam, kde jednotný název Deník spolknul nějakou silnou značku, tak se s ní dál pracovalo a zůstala v názvu. Stále chodí mnozí lidé v Brně do stánku a říkají: „Chci Rovnost“ a všichní vědí, že mu mají dát Brněnský deník, neb má v titulu nadále i značku Rovnost. Opavský a Hlučínský Region je jiný případ. I tady zůstala, jako na mnoha místech, týdenní příloha s původním názvem, ale do toho v Opavě vznikl konkurenční týdeník Region Opavsko, který je velmi kvalitní konkurencí a proto uspěl a ubral nám čtenáře. Vznik lepšího regionálního produktu je, samozřejmě, pro nás problém, ale není to primárně věc celkového konceptu, ale spíš obsahu v té dané mutaci. A zase se vracíme k tomu, co jsem už říkal, že rozhoduje obsah. My musíme mít na okresní úrovni nejlepší obsah, pak nebudeme mít problémy.
VLP do regionálního tisku šlápla původně tím, že skupovala v podstatě veškeré relevantní deníky a týdeníky v regionech. Může znovu dojít k tomu, že teď se silným investorem v zádech dojde k nějakým nákupům konkurence, která někde třeba dominantní pozici VLP na trhu regionálních zpráv ohrožuje nebo spíš může do budoucna ohrožovat?
Nevím o žádných takových úvahách. Nic podobného zatím nepadlo, i když to může být logický krok a určitě by mohl mít někde smysl. Můj osobní pocit ale je, že VLP má na to podobnou situaci zvládnout. Jenom musíme vytvořit takové nástroje,s jejichž pomocí budeme efektivněji sbírat informace v sedmdesáti regionech v republice, kde máme profesionální redakce s tradicí a zkušeností. Musíme ten obsah také lépe monetizovat, abychom zase zpětně mohli investovat do lidí a mít obsah ještě lepší a kvalitnější než kdokoliv, kdo by chtěl pozici VLP v různých regionech ohrozit.
Druhou část rozhovoru zveřejníme v sobotu.
