Bosenské matky se často ocitají před trýznivým dilematem: pátrači ještě pořád identifikují další ostatky roztroušené po masových hrobech. A ženy se rozhodují, zda mají pohřbít pár prvních kostí, nebo vyčkávat - možná i léta - až bude kostra celá.
Mnozí dávají přednost pohřbení i malých fragmentů těla. Pak je nalezena další kost a oni musí rodinný hrob znovu otevřít. O měsíce později naleznou pátrači další kus ostatků a pak další a další. Nešťastné ženy naříkají, že mají pokaždé pocit, jako by to byl nový pohřeb.
Masakr v SrebreniciBosenští Srbové obléhali Srebrenici, muslimskou enklávu na srbském území v Bosně, téměř po celou válku. Srbové město ostřelovali a konvojům s potravinami bránili ve vstupu. Muslimové na oplátku podnikali noční výpady do okolních srbských vesnic s cílem zmocnit se zásob jídla. Podle Srbů přitom zabili okolo 3 500 obyvatel. V létě 1995 spáchali bosenští Srbové v Srebrenici největší brutality od druhé světové války. Během několika dní povraždili a ukryli do masových hrobů na 8 tisíc místních chlapců a mužů. |
Například Habiba Masičová se jednoho dne dověděla, že identifikovali tělo jejího manžela. Pracovník laboratoře jí řekl, že našli 90 procent mužova těla. Jeho kosti byly roztroušeny v různých masových hrobech. "A co děti?" ptala jsem se ho, vzpomíná Masičová. "Ten muž se odmlčel a já věděla, že něco není v pořádku."
Po jednom ze synů nebylo ani stopy, pátrači našli pouze malé kousky toho druhého. A analýza DNA nebyla s to určit, který to je. "Nemohla jsem dýchat," vzpomíná. "Nemohla jsem ze sebe vydat ani hlásku." A tak nemůže cenné kousky pohřbít, protože co napsat na náhrobní kámen? Sadem Masić, 1976-1995 nebo Sadmir Masić, 1977-1995? "Bratr teď čeká na bratra," pláče.
Po masakru tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová mávala satelitními snímky masových hrobů členům Rady bezpečnosti OSN před očima. Washington ví, co se stalo a kde jsou masové hroby, řekla jim.
Srbští vojáci přispěchali na místa s buldozery a přemístili oběti na jiná místa, teď se jím říká "druhotné" masové hroby, aby zakryli důkazy o válečných zločinech. Jak stroje hrnuly těla před sebou, roztrhaly je na kousky, a části jednoho člověka tak nyní mohou být roztroušeny na několika místech.
Ostatky jednoho muže byly na pěti místech
"ICMP objevila ostatky jednoho muže na pěti různých místech a k nám se dostaly v 11 různých vacích na lidské mrtvoly," říká šéfka sarajevské pobočky organizace Kathryn Bombergerová. Jedna věc je jistá - je to noční můra pro forenzní vědu. "Je to ten největší forenzní hlavolam, jaký kdy ve světě existoval," konstatuje Bombergerová.
Za hlavního viníka masakru je považován bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladič, který je stále na útěku. Z podílu na vraždění muslimů v Srebrenici je obviněn mimo jiné někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadžič. Ten byl loni zatčen a je ve vězení v Haagu, kde se bude zodpovídat před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Válku v Bosně, jež si podle posledních odhadů vyžádala na 100 tisíc životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
pamětní den na masakry v SrebreniciAsi stovka srbských organizací zabývajících se ochranou lidských práv požaduje, aby si 11. července připomínalo masakr v bosenské Srebrenici také Srbsko. Zástupci těchto institucí kvůli tomu demonstrovali před úřadem srbského prezidenta Borise Tadiče. Aktivisté se odvolávali na lednovou rezoluci Evropského parlamentu. Ta vyzvala všechny státy, které usilují o členství v Evropské unii, aby 11. červenec vyhlásily vzpomínkovým dnem na masakry ve Srebrenici. |