„Naše země se v důsledku ruské agresivní války na Ukrajině potýká s řadou obrovských výzev, které jsme si ještě nedávno nedokázali představit. Společně s vámi však pracujeme na tom, aby byly dopady krizí na životy nás všech co nejmenší,“ napsal na Twitteru premiér Fiala.
Data za pátek 16. prosince. https://t.co/a945t4gs5Y
Česko se pod vedením Fialy od začátku ruské agrese zařadilo mezi ty země, které prosazují co největší pomoc Ukrajině – ze zemí Evropské unie spolu s Polskem a třemi pobaltskými zeměmi.
Fiala a spolu s ním polský premiér Mateusz Morawiecki a premiér Slovinska Janez Janša navštívili Kyjev již v polovině v března a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem.
„Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ řekl Fiala. S dalšími členy své vlády se do Kyjeva vypravil i na konci října na společné jednání s ukrajinskou vládou. A tento týden poslanci kývli na návrh vlády prodloužit dočasnou ochranu uprchlíků před Putinovou válkou do konce března 2024. Senát to ještě musí potvrdit v lednu. Bude to ale spíš formalita.
Dopady války na Ukrajině vystřídaly covidovou pandemii, s níž se zase potýkala předchozí vlády Andreje Babiše. Současné vládě při řešení covidu výrazně pomohlo, že covid zatím zmutoval do formy blížící se běžnému respiračnímu onemocnění, které většinu lidí ohrožuje výrazně méně. Ministr zdravotnictví vyzývá občany, aby covid nepodceňovali a šli se očkovat další, již čtvrtou dávkou, zároveň dal ale najevo, že současná vláda už nepočítá s plošnými zákazy či naopak nařízeními nosit respirátory třídy FFP2 či účinnější.
Putinův režim čelící západním sankcím kvůli válce začal omezovat dodávky plynu do evropských zemí, které na ruském plynu byly dosud závislé. „Zareagovali jsme rychle a zajistili jsme dostatek plynu na tuto zimu – rekordně jsme naplnili zásobníky a zakoupili jsme potřebnou kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku,“ připomněl v sobotu na sociálních sítích Fiala.
Zastropování cen plynu a elektřiny
Jeho vláda čelí kritice opozičních hnutí ANO a SPD, že příliš pozdě přistoupila k zastropování cen plynu a elektřiny. Vláda teprve v září navrhla zastropovat cenu silové elektřiny včetně daně z přidané hodnoty na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně DPH za kWh.
Pro domácnosti i malé podnikatele ze stanovené maximální ceny silové elektřiny bude vyplývat konečná cena 7 až 9 korun za kWh. „Od 18. února soustavně vyzýváme vládu, aby zastropovala ceny,“ reagovala na plán vlády, který později schválil i parlament, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. V prosinci se vláda shodla na tom, že zastropované ceny energií budou platit i pro velké plyny.
K rozhodnutí zastropovat ceny vláda přistoupila až po první velké demonstraci proti ní na Václavském náměstí v Praze, které se zúčastnily desítky tisíc lidí. Protest byl organizován lidmi, kteří některými svými požadavky dali jasně najevo, že nejde zdaleka jen o levnější ceny energií.
Demonstrace, pokles obliby a dvě výměny
Mezi požadavky akce Česko na 1. místě totiž patřilo i ukončení „ředění národa“ ukrajinskými uprchlíky i to, že se Česká republika potřebuje osvobodit od přímé politické poddanosti vůči Evropské unii, Světové zdravotnické organizaci WHO a OSN. Proruští svolavatelé akce pořádali další protesty pro Fialově vládě, naposledy na výročí začátku Sametové revoluce z roku 1989 17. listopadu, ale už s výrazně menší účastí.
Důvěra občanů ve vládu podle Centra pro výzkum veřejného mínění klesla na 28,5 procenta. Naopak 68 procent občanů vládě nedůvěřuje.
Od loňského 17. prosince, kdy prezident Miloš Zeman vládu jmenoval, v ní skončili dva její členové. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík z hnutí STAN kvůli kontaktům s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Gazdíka nahradil Vladimír Balaš. Ze zdravotních důvodů skončila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Životní prostředí dočasně vede šéf lidovců Marian Jurečka, který je ministrem práce a sociálních věcí.
