Zato holčičky na tom, pokud jde o počet dárků a velikost oslav, neprodělaly. Obě si narozeniny užily hned dvakrát. A těch dárků!
"Nejde na to zapomenout. Pořád se nemohu smířit s tím, že Nikolku už mít nebudu," říká Jaroslava Trojanová, která téměř rok vychovávala svou nevlastní dceru Nikolu, zatímco její dítě žilo u druhé rodiny v Přibyslavicích pod jménem Veronika.
Minulé pondělí se děti definitivně vrátily ke svým biologickým rodinám. Holčičky jako by teď měly rodiny hned dvě. Narozeniny slavily v širokém okruhu příbuzných obou rodin. V sobotu byla slavnost u Čermáků v Přibyslavicích, v neděli byla děvčátka zase u Brožových v Jabloňově.
Stejné dárky a oblečení jako dvojčatům
Roční holčičky byly na oslavu náležitě připravené. Obě v nažehleném růžovém oblečení vypadaly jako dvojčata. Dostávaly i stejné dárky. A tak se na sobotním narozeninovém stole u rodiny Čermákových v Přibyslavicích sešly hned dva dorty se svíčkou, kočárky, plyšová křesílka a spousta hraček. Od jedné z babiček dostaly Nikola a Veronika zlaté přívěsky s iniciálou křestních jmen.
"Holky ještě z oslav nemají rozum. Hezky si hrály. Jenom Veronika se nám hned pustila do ochutnávání dortu, až jsme ji museli krotit," říká Jaroslava Čermáková, biologická matka Nikoly.
A jaký průběh měl narozeninový víkend? V sobotu ráno Brožovi odvezli malou Veroniku k Čermákovým do Přibyslavic a pak jeli nakupovat na nedělní oslavu.
"Budu chystat chlebíčky a nějaké to pohoštění," říká maminka Veroniky Jaroslava Trojanová a z kufru auta vynáší veky, slané tyčinky a další nákup. Tou dobou se v Přibyslavicích už slaví a zapalují svíčky na dortech. Slavnost bude velká, s celou rodinou.
První oslava byla soukromá
"Zamkneme se, vypneme mobily a nikoho k nám nepustíme," říkal již minulý týden biologický otec Nikolky Jan Čermák a slib dodržel. "Chtěli jsme si to užít jenom s nejbližšími," dodala v neděli jeho žena.
Obě holčičky tam v noci přespaly a ráno hurá na druhou oslavu. Tentokrát k Jaroslavě Trojanové a Liboru Brožovi. Tam se slavilo dvakrát. Dopoledne odjeli do nedalekého Tasova, k mamince Jaroslavy Trojanové. "Tam to je vždycky takový rituál. Babička nachystala dort ve tvaru berušky, byl i slavnostní oběd," popisuje Libor Broža.
Kolem třetí odpoledne následoval návrat do Jabloňova a znovu oslava. Kromě dárků čekal na rodinu i celý dav novinářů a fotoreportérů. Zatímco cvakaly blesky fotoaparátů, holčičky si udiveně prohlížely nové dárky včetně dvou houpacích koníků.
Na Vánoce se ještě nemyslí
A kde budou obě holčičky trávit Vánoce? Zřejmě opět spolu. "Ještě nejsme rozhodnutí, jak to uděláme. Jsou tři varianty. Buď to oslavíme společně s Čermákovými tak, že oni přijedou k nám, nebo budeme u Čermáků my. Třetí varianta je ta, že Vánoce oslavíme zvlášť a druhý den jim dovezeme Veroniku a oni nám tu nechají Nikolku," nastiňuje možnosti matka Veroniky.
Přiznává, že na vánoční dárky kvůli neustálému shonu kolem děvčátek ještě moc nemyslela. Ale jeden dárek už přece jenom má. Pro malou Nikolku.
"Kupovala jsem ho ještě v době, kdy jsme nevěděli, co všechno se stane. Tak teď musíme koupit stejný ještě jednou – pro Verunku," dodává a ohlíží se na krabici v rohu pokoje, kde zatím odpočívá mluvící křesílko.
Po Vánocích si dají obě rodiny zřejmě měsíční pauzu ve vzájemných návštěvách. Doporučil ji i psycholog. "Moc se mi to nelíbí, ale kvůli holkám to budeme muset asi udělat," dodala Trojanová.
