To řadí letošek na bronzový stupínek za roky 2002 a 1998.
Povrchová teplota Země je podle propočtů organizace 14 stupňů Celsia. Byla stanovena z průměrných teplot za období 1961-1990.
Loni teploty překročily průměr o 0,48 stupně a v nejteplejším roce 1998 dokonce o 0,55 stupně.
I údaje náležející každé polokouli zvlášť ukazují, že jsou teploty v roce 2003 pro severní (+0,57) a jižní (+0,33) polovinu Země pravděpodobně také třetí nejteplejší od začátku měření v roce 1861.
Evropu sužovala rekordní vedra v červnu, červenci a srpnu. Ve Středozemí a na Blízkém východě padaly v červnu a červenci i rekordy teploty moře.
V létě překročily teploty na mnoha místech Evropy 40 stupňů Celsia. Národní teplotní rekordy padaly například v Německu, Švýcarsku, Francii a Španělsku.
Ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Velké Británii a Španělsku připsali odborníci rekordním vedrům 21 tisíc úmrtí. Španělsko, Portugalsko, Francii a země střední a východní Evropy sužovaly ničivé lesní požáry.
V Alpách tály ledovce téměř dvakrát rychleji než v roce 1998, který byl podle odborníků nejteplejší.
Počasí trápilo i Asii. Indii a Pákistán postihla horká vlna v květnu a v červnu.
Plameny a sucho ničily lesy i ve Spojených státech. V říjnu shořelo v Kalifornii přes 30 tisíc hektarů lesa.
Extrémy se nevyhnuly ani jižní polokouli. V Austrálii například teploty překročily 43 stupňů Celsia.
Teploty stále stoupají
Teploty zemského povrchu podle zprávy rostou od začátku měření, která začala v roce 1861. Během 20. století vzrostly o více než 0,6 stupně Celsia.
Analýza dat ze severní polokoule naznačuje, že konec 20. století byl nebývale teplý. V severní polovině světa byla 90. léta minulého století nejteplejší dekádou a rok 1998 byl podle odborníků nejteplejším rokem za posledních tisíc let.
Přesnější informace o klimatu v roce 2003 slibují tvůrci zprávy na březen 2004.
