INFOGRAFIKA: NOČNÍ NEBE S PERSEIDY
Pokud byste se při pohledu na víkendovou noční oblohu řídili heslem "padá hvězda, něco si přej", těch přání by mohlo být až 120 za hodinu. Tak četné budou meteority podle odhadů astronomů.
"Počet meteoritů je letos bohatší než kdy jindy. Může za to vliv planety Saturn na jejich dráhu," vysvětluje místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu Ivo Míček.
Meteority ze skupiny perseidů útočí na Zemi už od čtvrtka, ideální podmínky pro jejich pozorování ale teprve přijdou. "Letošní maximum připadne na 13. srpna od půl osmé ráno do devíti," láká Míček. To znamená, že největší požitek budou mít lidé v Severní a Jižní Americe, kde bude tou dobou noc.
Ivo Míček přichází s náhradním řešením. "Pro nespavce ve střední Evropě platí doporučení věnovat se pozorování v noci z neděle 12. srpna, kdy bude s blížícím se ránem narůstat frekvence na čtyřicet až šedesát meteorů za hodinu," uklidňuje.
Měsíční nov, který nastane v neděli, celé situaci nahrává. Obloha bude totiž pořádně tmavá. Šanci, že uvidíte některý z perseidů, tak může pokazit jen zatažené nebe. "Důležité je zvolit i správné pozorovací stanoviště mimo zástavbu a osvětlení," radí Ivo Míček.
Meteor, meteorit, meteoroid, bolid
Perseidy jsou velmi malé částice, odborně nazývané meteoroidy. Ty vstupují do zemské atmosféry rychlostí až 60 kilometrů za sekundu. Jsou to úlomky komety 109P/Swift-Tuttle, jež se pohybuje po protáhlé dráze s dobou oběhu 130 let. Naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1992.
Srážkami s částicemi naší atmosféry se meteoroid brzdí, prudce ohřívá a odpařuje, přitom může dojít i ke světelnému záblesku. Tento jev nastává ve výšce kolem 80 kilometrů nad zemí a označujeme jej jako meteor. Padá hvězda, říkáme.
Pokud by částice dosahovala centimetrových a větších rozměrů, záblesk meteoru bude tolik jasný, že přezáří i nejjasnější hvězdy a planety na obloze. V takovém případě meteoru jde o bolid (v češtině se užívá i název "povětroň"). Pravděpodobnost této situace je nízká.
Vrcholem může být pád tak velkého tělesa, že se v atmosféře neodpaří a jeho zbytek dopadne na zemský povrch. Tělesu říkáme meteorit, v zemi po něm zůstává kráter a někdy způsobuje i otřesy půdy.
Naši předkové roj perseidů pojmenovali podle kalendářního svátku jako "slzičky svatého Vavřince" nebo "Vavřinečky".
