„Vojáci s sebou přivedli arakanské buddhisty a vesnici vypálili,“ uvedl 55letý Kádil Husajn. „Všech zhruba deset tisíc muslimů z naší obce uteklo,“ dodal. Husajn nyní přebývá v utečeneckém táboře v Kutapalongu, který se stal domovem pro tisíce Rohingů.
Od 25. srpna, kdy povstalecká skupina Arakanská armáda za spásu Rohingů zaútočila na bezpečnostní složky Arakanského státu, přišlo z Barmy do Bangladéše 270 tisíc Rohingů.
Barma tvrdí, že její ozbrojené síly bojují proti „teroristům“. Státní média připisují vypálené vesnice a zabité civilisty rohingským ozbrojencům. Země nepřiznává menšině čítající 1,1 milionu Rohingů občanství a považuje toto etnikum za imigranty, kteří do Barmy přišli nelegálně z Bangladéše. Uprchlíci z vesnice Kcha Maun Seik a mnoha dalších obcí na severu Arakanského státu tvrdí, že barmské ozbrojené síly a buddhisté se je snaží ze země vypudit.
Jeden z nich, 28letý Body Alom, se po příchodu vojáků do vesnice schoval s tisíci dalších v lese. Než se vydal zpět najít svou rodinu, přečkal v něm celé hodiny. V rýžových polích viděl těla, a nakonec narazil i na svou matku a bratra: oba byli zastřeleni. „Nebylo to tam bezpečné, a tak jsem je tam nechal. Nemohl jsem je pohřbít,“ vysvětluje.
Vesnice Kcha Maun Seik skýtala domov smíšené komunitě. Vedle většiny rohingských muslimů zde žilo i šest tisíc arakanských buddhistů, ale i hinduisté a další obyvatelé. Rohingové místo také označují Foira Bazar kvůli trhu s tisícovkou krámků, kde všichni čile obchodovali. Už nějakou dobu však v obci panovaly napjaté vztahy.
Vojáci hledali povstalce, pak vypálili vesnici, líčí svědci
Podle uprchlíků přispěl k nárůstu napětí plán vlády přiznat hinduistům občanství, posléze násilí v Arakanském státě v roce 2012 a nakonec i záměr zavést průkazy totožnosti, který Rohingové zamítli, protože z něj vycházeli jako cizinci. V říjnu bylo k vesnici převeleno více vojáků a pohraniční policie. Jejich hlídky prováděly domovní prohlídky a zatýkaly kohokoli, na nějž padlo podezření, že je napojen na muslimské povstalce, rozvádí běženci.
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severozápadě Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéšeběhem britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. Rohingové tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
Jedenatřicetiletý Abú Kalam ukázal reportérovi agentury Reuters podlitiny na zádech, rukou a nohou a popáleniny od cigaret na rukou. Uvedl, že ho vojáci zadrželi minulý měsíc, ještě před útoky, když pracoval na svém zeleninovém políčku s nožem. „V říjnu nám vojáci řekli, že nesmíme mít nože. Když viděli, že jej používám, zatkli mě,“ vypráví Kalam a dodává, že ho v kasárnách drželi šest dní. „Pravidelně mě mučili a pořád se ptali, jestli jsem napojen na al-Yaqin, užívá při popisu svých útrap původní označení rohingských povstalců.
Obyvatelé vesnice Kcha Maun Seik vypověděli, že 25. srpna kolem druhé hodiny ranní zaslechli střelbu. Armádní zdroj z města Maundo a dva muslimští obyvatelé uvedli, že policejní základnu poblíž vesnice napadli ozbrojenci. Povstalci zaútočili granáty a později svou pozornost obrátili na místa obývaná hinduisty, uvedl armádní zdroj.
Čtyři Rohingové řekli Reuters nezávisle na sobě, že o tři hodiny později vtrhli do vesnice vojáci a stříleli do všech stran. Tisíce lidí utekly. „Prchal jsem do úkrytu v čele velké skupiny. Když jsem se ohlédl, viděl jsem, že vojáci střílí do lidí vzadu,“ popsal situaci 28letý Abúl Husajn. Později vojáci les ostřelovali granátomety a minomety, uvedl Husajn a další tři vesničané. Obyvatelé vesnice z lesa pozorovali, jak vojáci a civilisté drancují a vypalují domy. Civilisté podle Aloma a dalších dvou vesničanů pomáhali shromažďovat těla. „Pomáhali shromažďovat těla a plenit,“ řekl Body Alom. „Brali peníze, šaty, dobytek, všechno. Potom domy vypálili,“ dodal.
Členové malé hinduistické komunity se podle všeho ocitli mezi oběma stranami konfliktu. Skupina hinduistických žen v kutapalongském uprchlickém táboře vypověděla, že byly svědky toho, jak arakanští buddhisté zabili osm hinduistů, protože odmítli zaútočit na muslimy.
„Vyzvali mého muže, aby se k nim přidal a zabíjel spolu s nimi Rohingy. Odmítl to, a tak ho zabili,“ řekla Reuters patnáctiletá Anika Bala. Je v šestém měsíci těhotenství a dodává, že se do Bangladéše dostala s pomocí muslimů.
