Dvaačtyřicetiletý muž identifikovaný americkými médii jako Thomas Duncan přiletěl 20. září do USA z Libérie běžnou linkou přes Brusel (více o jeho příletu do USA zde). Do dallaské nemocnice přišel s horečkou a bolestmi břicha již minulý pátek. Lékaři však muže, který několik dní předtím pobýval v Libérii, neuznali za hodného hospitalizace a on odešel domů, píše server BBC.
Duncanův synovec Josephus Weeks televizní stanici NBC News řekl, že dva dny poté musel zavolat lékařům ze Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), neboť se „vážně obával, že se mu (strýci) nedostalo odpovídající péče“. Než ho v neděli odvezla sanitka, spatřili jej svědci, jak zvrací na ulici. Nemocnice v Dallasu, kde se léčí, v sobotu označila stav pacienta za kritický. Dříve popisovala Duncanův stav jako vážný.
Lékaři v USA hrubě pochybili, říká o nakaženém ebolou epidemiolog |
Po diagnostikování eboly a hospitalizace Duncana vyšlo najevo, že přišel do kontaktu s až 80 lidmi, včetně čtyř členů jeho rodiny (více o tomto zjištění zde). Té byla nařízena přísná izolace. Až po několika dnech nařídil dallaský soud jejich přemístění z původního bytu. Epidemiologové v bytě zajistili veškerý potenciálně nebezpečný materiál. Rodinu následně chtěli ubytovat v některém z okolních hotelů.
Žádný však rodinu nechtěl v obavě z potenciální nákazy ubytovat, píše server The Independent. Situaci vyřešil až nejmenovaný dobrodinec, který rodině nabídl ubytování ve své rezidenci. Všichni lidé, kteří přišli s Duncanem do kontaktu a patří do nejvyšší rizikové skupiny, musí zůstat v karanténě minimálně tři týdny, což je nejzazší inkubační doba při nákaze ebolou. V karanténě je podle úřadů celkem deset lidí. U méně rizikových pacientů podle lékařů postačuje pravidelná kontrola tělesné teploty.
Duncan nemá vyhráno ani v případě, že zákeřnou nemoc překoná. Liberijské úřady totiž v sobotu uvedly, že ho hodlají soudně stíhat. Před odletem do Spojených států prý úřadům lhal o tom, že přišel do kontaktu s lidmi nakaženými ebolou.
Epidemie eboly v USA nehrozí, uklidňuje vláda
Americká vláda se mezitím nadále snaží rozptýlit obavy veřejnosti z eboly. Epidemie tohoto smrtícího onemocnění ve Spojených státech je prý vysoce nepravděpodobná, protože americký zdravotní systém je schopen šíření nemoci zabránit. Média již v pátek informovala o případu z Washingtonu, kde jistý pacient vykazuje částečné příznaky eboly. Pacient, který byl nedávno v Nigérii, je podle washingtonské kliniky ve stabilním stavu. Riziko, že je skutečně nakažený, je prý nízké.
Uzdravení ve Francii a NěmeckuNemocnice v severoněmeckém Hamburku propustila z infekčního oddělení Senegalce, který se zde po onemocnění ebolou léčil. Senegalec, který je specialistou Světové zdravotnické organizace (WHO), se nakazil při práci v laboratoři v Sieře Leone, v Německu se léčil od konce srpna. Také Francie oznámila, že mladá Francouzka nakažená ebolou v Libérii je zdravá a že již opustila nemocnici v Paříži, kam byla v polovině září dopravena. Od pátku je v Německu další nakažený z Afriky, léčí se ve Frankfurtu nad Mohanem. O novém pacientovi je známo jen to, že je to lékař, pochází z Ugandy a že se nakazil při práci pro italskou humanitární organizaci v Sieře Leone. Jeho zdravotní stav lékaři označili jako velmi vážný, ale stabilní. Zdroj: ČTK |
„Zdravotnická infrastruktura ve Spojených státech je dobře vybavena k zastavení eboly,“ prohlásil na tiskové konferenci ve Washingtonu šéf oddělení pro infekční choroby amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Anthony Fauci. Dodal, že epidemie eboly v USA je „mimořádně“ nepravděpodobná.
Poradkyně amerického prezidenta pro bezpečnost Lisa Monacová uvedla, že Spojené státy neuvažují o zákazu vstupu do USA pro občany západoafrických zemí, které byly ebolou nejvíce postiženy. „Domníváme se, že takový typ kroků by právě teď ve skutečnosti reakci (na ebolu) komplikoval,“ dodala.
Ebola patří mezi nejagresivnější viry, s jakými se kdy lidstvo setkalo. Přenáší se stykem s tělními tekutinami infikovaného. Inkubační doba se pohybuje od dvou dní do tří týdnů. Mezi prvotní příznaky patří vysoká teplota, nevolnost, zvracení nebo průjem. V pozdějším stádiu nemoci nastoupí krvácivé projevy. Ke konci září onemocnělo podle údajů WHO v západní Africe virem krvácivé horečky 7 157 lidí. Nemoci jich podlehlo už více než 3 300, téměř dva tisíce v Libérii, více než 700 v Guineji a přes 600 v Sieře Leone.
