Podle studie má nastavení politiky dopad na postavení žen na trhu práce i na porodnost. „ČR se zaměřuje především na finanční podporu rodin, zatímco politiky ulehčující ženám péči o děti - podpora služeb a zapojení otců do péče - nejsou dostatečně využívány,“ uvádí studie. Podle ní se přitom ukazuje, že usnadnění péče o děti je při snaze zvýšit porodnost až dvakrát efektivnější než jiný typ opatření.
Kolik stát dává na podporu rodin(v procentech HDP)
|
Celkem 0,93 procenta HDP představují v ČR daňové úlevy. V unii je to průměrně 0,29 procenta. Český podíl byl tak z unijních států druhý nejvyšší. Podle studie ale daňový systém výrazně podporuje ty rodiny, kde vydělává jen jeden z rodičů, protože slevy jsou na dítě a na manžela či manželku bez příjmu. Druhý vydělávající v rodině má pak vysokou sazbu.
„Vzhledem k tomu, že druhými vydělávajícími jsou u nás převážně ženy, nastavení daňové podpory je vystavuje velmi vysokému efektivnímu zdanění, které velmi znevýhodňuje jejich návrat do práce třeba po rodičovské,“ shrnuje studie.
Situaci ženám neusnadňuje ani malá nabídka částečných úvazků. Zatímco v EU je má v průměru 32 procent žen, v Česku devět procent. Právě kvůli zdanění a dalším výdajům se to podle studie rodinám nevyplatí, a nabídka míst s kratší pracovní dobou je navíc malá. Ženy tedy návrat do zaměstnání často odkládají. Několikaletá pauza pak dopadá na jejich výdělek. Propast mezi příjmy žen a mužů se zvětšuje a pracovnice své kolegy pak už platově nikdy nedoženou.
Zaměstnanost bezdětných žen a matek s odrostlými potomky v Česku patří v EU k nejvyšším. U matek s dětmi do čtyř let v ČR ale prudce klesá, Česko má propad vůbec největší. Zvýšení uplatnění žen by přitom zlepšilo příjmy celé rodiny, zdůrazňuje studie.
Děti v jeslích a školkách
- Česko: 2,9 % - EU (průměr): 30 %
- Česko: 78 % - EU (průměr): 83 % |
Do služeb pro rodiny v ČR putuje 0,57 procenta HDP, EU dává v průměru procento. Rozdíl je i v docházení do jeslí a školek, do věku tří let je v Česku navštěvují necelá tři procenta dětí. Podíl je tak druhý nejnižší v EU, kde v průměru dosahuje 30 procent. U tříletých až šestiletých dětí je odchylka méně výrazná, i v tomto ohledu ale Česko za průměrem EU zaostává. „Zvýšení kapacit předškolních zařízení by přitom pro veřejné rozpočty znamenalo čistý výnos. Jedno dodatečné místo ve školce představuje zhruba 10 000 korun ročně pro veřejné rozpočty (z odvodů a daní),“ uvádí studie.
Podle ní sociální dávky pro rodiny potřebnost odrážejí jen slabě. K lidem ohroženým chudobou směřuje 38 procent výdajů na státní sociální podporu. Rodičovský příspěvek, který tvoří větší část vydané sumy, se vyplácí bez ohledu na příjem domácnosti a je pro všechny stejný, poukazuje studie.
Institut studii připravil před volbami. Součástí materiálu je i seznam jedenácti otázek, na které by politici měli dát odpověď. Týkají se představ např. o zaměření dávek a daňových slev pro rodiny, zaměstnanosti matek, dostupnosti jeslí a školek či roli otců v péči o potomky. Výzkumníci chtějí zveřejnit ještě práce o příjmech seniorů či platech učitelů.