„Volal mi syn, že nejvyšší soud se námi odmítl zabývat. Náš právník v Norsku proto podává stížnost do Štrasburku,“ řekla iDNES.cz babička Maxine Janka Ladická.
Rodina se dovoláním k nejvyššímu soudu bránila proti rozhodnutí nižší instance z října loňského roku, která shledala, že si Maxine zvykla u pěstounů. Dítě se proto rodičům nevrátilo. Krajský soud přitom zcela přehodnotil své dřívější rozhodnutí, kterým nařídil Maxine vrátit (více v článku Rodina bojuje tři roky s Barnevernem o dceru).
Pokud se soud ve Štrasburku bude případem zabývat, rodinu podpoří i Slovensko, což potvrdila vládní zmocněnkyně před Evropským soudem pro lidská práva Marica Pirošíková.
„Rodina Ladických bude mít naši plnou podporu. Domnívám se, že praktiky norské sociální služby systematicky porušují Evropskou úmluvu o lidských právech. Aktuálně upozorňuji na to, že Norsku je věnována samostatná kapitola ve zprávě o rovnováze mezi ochranou nejlepšího zájmu dítěte a potřebou udržet celistvost rodin, kterou se bude na konci června zabývat plenární zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy,“ napsala Pirošíková v tiskové zprávě, kterou rozesílali zástupci Ladických médiím.
Rozhovor: Barnevern nám vytrhl dítě z náručí, popsala babička |
Zpráva pro Radu Evropy upozorňuje mimo jiné na to, že norské úřady při odebírání dětí využívají vágní argumenty jako „nedostatečná rodičovská kompetence“ nebo „možné budoucí emoční poškození“. Popisuje také takzvané rodičovské domy, kam bývají posílány matky s dětmi kvůli pozorování. Většina žen přitom domy opouští bez dětí.
Ladičtí přitom nejsou jedinou rodinou, která se v zahraničí dovolává svých práv kvůli praktikám norské sociální služby. V Česku je známý případ Evy Michalákové, jejíž případ Štrasburk letos zařadil k přednostnímu projednání.
Nově se pak k takzvanému Velkému senátu dostal případ Strand Lobben – kauza norské rodiny, která se u soudu pro lidská práva brání proti odebrání čerstvě narozeného syna a jeho následné nucené adopci.
