Rok a půl stará Bohumila utonula ve Slapské přehradě loni v dubnu. Byla s rodiči na chalupě vzdálené asi 50 metrů od břehu. Rodiče dceru na chvíli ztratili z dohledu, a když se ji vydali hledat, přišli pozdě. Dítě našli ve vodě bez známek života.
Rodiče se nakonec dostali k soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti. Pětačtyřicetiletý František Doleček a jeho o patnáct let mladší manželka Denisa nakonec odešli bez trestu.
Samosoudce okresního soudu pro Prahu-západ Pavel Vosmanský sice rodiče uznal vinnými z nedbalostního trestného činu, trest jim ale prominul.
"Upouští se od potrestání. Rodiče žili řádně, ztráta dítěte a soudní řízení je pro ně dostatečný trest. Je to dostatečné varování i do budoucna," prohlásil Vosmanský.
Protože soudce od trestu upustil, manželé budou mít i nadále čistý trestní rejstřík. Rozsudek byl hned po vyhlášení pravomocný. Obžalovaní i státní zástupkyně se vzdali práva na odvolání.
Soudce při vyhlášení rozsudku zdůraznil, že oba rodiče selhali. Zanedbali totiž nepřetržité opatrování dcery a připustili, že se v nestřeženém okamžiku dostala z neoploceného pozemku.
Děvčátko muselo od chaty v osadě Ždáň ujít k vodě asi 250 metrů. Bez problémů zdolalo členitý terén. Osudným se mu nakonec stal asi pětatřicetimetrový svah nad vodou, ze kterého se dítě patrně skutálelo.
Cizí zavinění se neprokázalo. Matka v době tragédie věšela prádlo, otec čistil akvária.
"Já jsem pracoval a o dceru se starala manželka. Najednou přiběhla vyděšená do chaty, že maličká zmizela. Hned jsme ji běželi hledat a asi po dvou hodinách ji žena našla ve vodě. Hned skočila za ní a zkoušeli jsme ji oživit. Už to ale nešlo," vzpomínal na tragédii Doleček.
Ve prospěch rodičů se u soudu vyjádřili všichni předvolaní svědci. Dívka podle nich byla velice živé dítě a rodiče ji nikdy bez dozoru nenechávali.
"Nikdy nechodila sama, vždy s ní byl někdo z rodičů nebo babička. Starali se o ni dobře," zdůraznila sousedka rodičů ze Slap Zdenka Formánková.
Upozornila ale i na to, že manželství Dolečkových nebylo zcela bezproblémové. "František hodně křičel, občas i venku před chalupou. Říkala jsem mu, ať to nedělá. Dítěte se to ale nijak netýkalo," podotkla.
K soudu se případ dostal hlavně proto, že matka při policejním výslechu uvedla, že manžel byl dost impulzivní a občas jí dával najevo, že jsou mu s dcerou na obtíž.
"Neměl rád, když jsme ho rušily při práci. Myslím, že jsme mu byly dost lhostejné a o dceři občas mluvil jako o chlapci," uvedla do protokolu Dolečková.
Posudek psychologů její tvrzení částečně potvrdil. Píše se v něm, že muž trpí poruchou osobnosti, ale není nebezpečný. Jen má méně odpovědný přístup k okolí. "Byla to moje dcera a měl jsem ji rád," ale rázně odmítl spekulace Doleček.
