Důvodem politicky reprezentativního setkání nebývalého rozměru nebyla krize na Ukrajině, důchodová či zdravotní reforma, problém veřejných financí či jiné závažné celospolečenské problémy, ale Boj proti drogám. Samozřejmě nechyběl lžiinženýr a drogový odborník všech možných partají Vacek.
Spolupořadatelem této nevídané atrakce bylo starostlivé a o naše blaho pečující občanské sdružení Rodiče proti drogám. Přednášeli experti na represivní drogovou politiku z USA, kde drogová prevence prohrává na plné čáře. Zkrátka bezva parta.
Od USA se máme opravdu co učit, jestli chceme prošustrovat peníze a zdraví našich dětí. Jsou zde v kurzu za miliardy dolarů prováděné bojovně naladěné preventivní programy typu DARE a JUST SAY NO!, které vědecké analýzy označují nejen za vyhozené peníze, ale za škodící dětem samotným.
Kriminály jsou přeplněné uživateli marihuany, počty závislých na tvrdých drogách a nemocných HIV/AIDS jsou v porovnání s Evropou děsivé. A drogový byznys, propojení politiků, policie a mafie zde kvete ostošest. Politici dobře vědí, jak se dá lidský strach zpeněžit.
USA daly v padesátých letech minulého století volnou ruku sicilské a marseillské mafii k obchodu s čímkoli, jen když budou rozkládat silné komunistické strany na západě a rozkládat dělnické hnutí. Mafie pozná rychle, kde je dobrý byznys. Celosvětová drogová epidemie začala a bumerang se nejděsivěji vrátil tam, kde byl vyhozen.
Americká administrativa totiž s drogami zachází, jak se jí to politicko-ekonomicky hodí: před blížící se druhou světovou válkou (a velkými vládními zakázkami) zakázala konopí, protože průmyslové využití konopí narušovalo byznys s umělými vlákny se silnou ropnou lobby v pozadí, američtí farmáři dostávají na pěstování a vývoz tabáku dotace, kterým nemohou tradiční pěstitelské země konkurovat (drogy, která s alkoholem způsobuje největší škody dnešního lidstva!), ve válce ve Vietnamu nebombardovali jednu vietnamskou provincii jenom proto, že tam pro své vojáky vyráběli ve velkém heroin, atd., atd.
Poslední příběh má velkou výzkumnickou a lidskou výpověď. Desetitisíce duševně podlomených a heroinově závislých vojáků se k úžasu a obrovskému strachu vlády vrátily z Vietnamu do Ameriky a - nefetovali. Vrátili se totiž domů.
Žádný celospolečenský problém nevyřešíme, když budeme omezovat osobní svobody lidí. Ani terorismus, ani drogy, kde nám velký bratr z USA (či Ruska) rozdává falešné noty. Nejlepší drogovou prevencí není represe a kriminalizace uživatelů drog, ale podpora rodiny, výchova svobodných a sebevědomých dětí a odmítnutí konzumního charakteru této skvělé euroamerické civilizace.
A politici, kteří nedůvěřují občanům a nevěří v jejich soudnost, by si i z čistě pragmatického důvodu, když už se jinak na svět dívat neumějí, měli spočítat, jestli se jim to za pár let ve volbách vyplatí. Lidi se sice rádi bojí, ale úplní pitomci nejsou.
