U žáků, jimž rodiče předtím obědy neplatili, se navíc zlepšila školní docházka a jejich učitelé si všimli také lepšího začlenění do třídního kolektivu.
Děti v Česku mají nárok na jídlo ve škole zaručen rovnou zákonem, a to za velmi přijatelných finančních podmínek. Z nákladů na školní stravování zaplatí rodiče zhruba třetinu. Peníze, kterém jim školní jídelny účtují, jsou určeny na nákup surovin, z nichž vaří. Při nákupu se školní jídelny přitom musí vejít do předem daného cenového rozpětí. Platí, že čím starší dítě, tím dražší je školní oběd.
O další náklady se dělí ministerstvo školství a obce (případně kraje), které jsou zřizovateli konkrétních škol.
„Mzdy pracovníků jdou z rozpočtu ministerstva školství, náklady na provoz hradí zřizovatel,“ říká tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. K nákladům na provoz jídelny patří účty za energie, nákup nových hrnců i finančně náročné rekonstrukce.
Nakrmte hladové děti, apeluje Valachová na Plagu. Ten obědy zdarma nechce |
„U oběda, který stojí rodiče do třiceti korun, zaplatí obec a stát dalších 55 až 60 korun. Za to má dítě polévku, hlavní jídlo, dezert a zajištěný pitný režim,“ odhaduje starosta Velkého Oseka a výkonný ředitel Svazu obcí a měst Pavel Drahovzal.
I když v evropských podmínkách patří již nyní české školní stravování k nejvíce dotovaným, pro část rodičů je problém obědy zaplatit. Týká se to zhruba 65 tisíc dětí do 15 let, které podle údajů Českého statistického úřadu žijí v hmotné nouzi. Již pět let usiluje stát o to, aby se i tyto děti ve škole najedly.
Ministr je kritický, premiér nápad podporuje
„Nejsem přívržencem plošné varianty zavedení obědů zdarma. Ministerstvo má dotační program, který podporuje neziskové organizace. Ty hledají děti, které takovou pomoc potřebují. Byl bych radši za nějaký cílenější přístup k řešení současného problému, protože podle mě nejsou plošné obědy zdarma efektivní variantou. To ale rozhodně neznamená, že bych problém zpochybňoval,“ říká ministr školství Robert Plaga.
Dejme obědy zdarma důchodcům, řekl Kubera o nápadu rozdávat je školákům |
Návrh na zavedení obědů zdarma má ale i přes nevoli ministra školství šanci na úspěch, protože ho podporuje premiér Andrej Babiš. „Pravicově orientovaní ministři naší vlády z toho nemají moc radost, ale když si šéf nějaké téma oblíbí, tak jim asi nezbude než to respektovat,“ popsal situaci zdroj MF DNES z hnutí ANO.
Za návrh bojuje také bývalá ministryně školství a poslankyně Kateřina Valachová: „Jde o to, že prokazatelně hladoví sto tisíc dětí a u dalšího se rodiče vážně rozhodují, jestli dají peníze na obědy nebo zájmové kroužky a jiné aktivity. To je v jednadvacátém století ve středu Evropy potřeba změnit a já doufám, že k tomu takováto veřejná diskuze pomůže,“ vysvětlila pro iDNES.cz svoje důvody pro zavedení plošných bezplatných obědů.
Peněz je dost, ale nedojdou
Prostředky na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin posílá školním jídelnám ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministerstvo školství. MPSV je platí z evropských peněz a letos zaplatilo obědy za zhruba 5,5 tisíce dětí, ministerstvo školství nakrmilo dalších 6 700 školáků.
Počet dětí, jež díky obědům zdarma nehladovějí, postupně roste. Pořád je tu však řada překážek, kvůli kterým peníze k potřebným nedoputují. MPSV původně na obědy zdarma na roky 2014 až 2020 vyčlenilo 400 milionů a podle propočtů ministerských úředníků tato částka měla stačit na nakrmení všech potřebných dětí. Jenže z této částky zatím nebyla vyčerpána ani třetina.
Například proto, že některé kraje se do projektu MPSV vůbec nezapojily. Například Ústecký, jeden z těch s nejnižší životní úrovní u nás.
Brzdou jsou v řadě případů i zřizovatelé škol či samy školy. Někteří si myslí, že by obědy zdarma část dětí zvýhodňovaly vůči ostatním a že je to problém rodičů. Další se obávají, aby to děti nestigmatizovalo. Řada jich o této možnosti ani neví.
Pokud Sněmovna kývne na návrh Kateřiny Valachové či podpoří myšlenku Andreje Babiše, bude po problému. Děti, které budou chtít jíst ve školních jídelnách, nebudou muset hladovět. Bez ohledu na finanční situaci rodičů a postoje krajských úředníků, zastupitelů či učitelů na škole, kam chodí. Jen cena, kterou za to zaplatí stát, bude vyšší.
