Původní rozhodnutí o vrácení lesa vyšlo od Krajského soudu v Liberci. Obec Žďárek, ministerstvo zemědělství a Lesy České republiky se proti rozhodnutí odvolaly, ale neuspěly.
"Podle Nejvyššího soudu se Walderode za druhé světové války neprovinil proti zájmů Československé republiky. K československému lidu byl naopak velmi loajální," vysvětlil mluvčí Nejvyššího soudu Knötig.
Johanna Kammerlanderová, dědička po hraběti Karlovi des Fours Walderode, tak získá les o rozloze čtvrt hektaru. Obec podle starostky Ivy Havlíkové rozhodnutí soudu respektuje, o poslední možnosti - stížnosti k Ústavnímu soudu - zatím neuvažuje.
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Kammerlanderová - Ždárek může podle mluvčího Knötiga "být vodítkem v obdobných kauzách", které se rodu Walderode týkají. Okresní soudy zatím žádný majetek nevydaly, vždy s odvoláním na poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše.
Walderode o občanství a rodový majetek přišel hned po druhé světové válce právě v rámci Benešových dekretů. V roce 1947 získal občanství zpět, po komunistickém puči ale emigroval. O zabavený rodový majetek se poprvé přihlásil v roce 1993. Získal 90 hektarů lesa u Harrachova, toto rozhodnutí ale soud později zrušil. Po zahájení pří o majetek se objevila svědectví, podle kterých spolupracoval za války s nacisty. V roce 2002 Walderode zemřel.
O tři roky později se o dědictví v hodnotě 120 milionů přihlásila Kammerlanderová. Usiluje například o zámek Hrubý Rohozec. - čtěte Dědička rodu Walderode neuspěla ve sporu o Hrubý Rohozec
