Počet pokusů o sebevraždu je však několikanásobně vyšší. Odhaduje se, že na jednu dokonanou sebevraždu připadá až sto pokusů. Zatímco v počtech úmrtí sebevraždou převažují výrazně chlapci, u pokusů jsou to naopak dívky.
Když se lékaři ptají dětí a adolescentů, co je příčinou jejich pokusu o sebevraždu, odpovídají většinou, že vztahy a neúspěchy v lásce. Podle Kocourkové se ale většinou přijde na to, že dítě necítí dostatek citu a podpory v rodině, která ho v tu chvíli nepodrží a nedokáže mu pomoci.
"Mluvíme o multifaktoriálních příčinách," řekla Kocourková. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) si v letech 2002 až 2005 vzalo v Česku život 226 dětí a mladistvých do dvaceti let, 21 z nich bylo mladších patnácti let. V roce 2006 zemřelo vlastní rukou 42 mladých lidí od 15 do 19 let a tři děti do 15 let věku. Za loňský rok ještě přesné údaje nejsou.
Na mladé dospělé podle psychiatrů hodně doléhají třeba rozvodové spory rodičů. "Mnohdy si rodiče myslí, že dítě už je starší, že pochopí, že třeba maminka má taky svůj život a najde si druhého muže, ale dítě to prostě vnímá jinak," popsala ředitelka dětské psychiatrické léčebny v Opařanech na Táborsku Iva Hodková.
Podle Hodkové existují určité varovné signály, podle kterých rodiče mohou poznat, k jakému kroku se jejich potomek odhodlává. Jde třeba o sebepoškozování, například řezání žiletkou nebo nožem do rukou. Některé děti se o sebevraždy pokoušejí opakovaně. Trpí poruchami nálad, depresemi, nebo naopak mánií.
"Problém je v tom, že nám děti posílají strašně pozdě, kdy už sebevražda hrozí, deprese tam je několik měsíců a nikoho nenapadne s tím něco dělat," řekl dětský psychiatr Ivo Paclt.
Otázka antidepresiv
Někteří odpůrci psychiatrie upozorňují na to, že sebevraždy páchají často adolescenti, kteří užívají antidepresiva. Například Občanská komise za lidská práva, kterou založili scientologové, tvrdí, že antidepresiva dokonce způsobují sebevražedné chování mladých lidí.
Podle Paclta žádné antidepresivum nemůže bezprostředně zabránit tomu, aby člověk spáchal sebevraždu. Lék totiž začíná působit až v druhém týdnu užívání. Do té doby by měl být pacient se sebevražednými úmysly v úzkém kontaktu s lékařem.
Podle Paclta i Hodkové se u dětí a dospívajících hlavní důraz v psychiatrické léčbě klade na psychoterapii. Ve Spojených státech například jednu dobu panovalo doporučení nepodávat antidepresiva dětem vůbec. Výsledkem podle Paclta bylo, že za tři roky sebevražednost dětí výrazně stoupla.
Podle dětských psychiatrů v Česku chybí ucelený program prevence dětské sebevražednosti. Podle Hodkové v Česku chybí také práce s problémovými rodinami. Na to léta upozorňují i odborníci na práva dětí. Podle nich je státní politika péče o ohrožené děti roztříštěná mezi několik ministerstev a navíc obce.
Česko je pak charakteristické několika nelichotivými čísly, v ČR žije zhruba dvacet tisíc dětí v ústavní péči a odhaduje se, že asi čtyřicet tisíc dětí je týráno, zneužíváno nebo zanedbáváno.
