Podivuhodné představení se odehrálo zhruba 1 200 metrů pod mořem poblíž Fidži, Tongy a Samoy. V takové hloubce dosud podmořský výbuch nikdo neviděl.
Nadšení vědci pozorovali bubliny lávy a vůbec poprvé sledovali, jak vyvržené magma tuhne na hlubokomořském dně. A dálkově ovládaný robot Jason nabíral vzorky.
"Viděli jsme dosud nepozorovaný typ lávy. NOAA (Národní úřad pro oceány a atmosféru) už pozorovala podmořskou erupci v menší hloubce v roce 2004 na Marianech, ale čím hlouběji se dostaneme, tím více erupce vypovídá o tom, jak vznikalo mořské dno," vysvětluje význam objevu oceánograf Joseph Resing, který nejnovější výzkum vedl.
"Byl to podmořský čtvrtý červenec," přirovnává jeho spolupracovník, geolog Bob Embley, důležitost objevu ke dni vyhlášení nezávislosti USA.
Vysvětluje také, jak je možné, že se robot mohl přiblížit tak těsně: "Tlak vody ve velké hloubce zmírňuje explozi, proto jsme se mohli dostat do vzdálenosti několika stop. Na zemi, nebo i pod mořem, ale v mělčině, bychom se nikdy tak blízko nepodívali," říká.
Vědcům zkoumání exploze pomůže v mapování, jak vznikají ostrovy - vulkanickým původem se mohou pochlubit třeba Kapverdy nebo Galapágy.
Voda v okolí podmořského vulkánu je velmi kyselá. Přesto v ní ale žijí mikrobi a poblíž se prohánějí hejna krevet.
Západní Mata je pro vědce důležitá mimo jiné proto, že produkuje takzvaný boninit. Tato velmi žhavá hmota se vyskytovala spíš v dávno vyhaslých vulkánech.
PODMOŘSKÉ SOPKYPřibližně 80 % sopečné aktivity na Zemi se děje na mořském dně, většina vulkánů přitom je skrytá v hlubinách. Proto není snadné je zkoumat.
Vědci doufají, že zkoumáním boninitu zjistí více o mechanismu "recyklace" zemské kůry, která se na litosférických zlomech zasouvá pod jinou zemskou desku, aby se roztavila a později zase objevila na jiném místě a ztuhla. |
