„Na základě jeho dosavadního působení si myslím, že jde o nejschopnějšího kandidáta,“ řekl médiím Glváč. Podle slovenské ústavy členy ústavního soudu vybírá prezident z širšího okruhu kandidátů, které mu předloží parlament.
Šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Fico zájem o funkci ústavního soudce v uplynulých měsících nepotvrdil. Naopak tvrdil, že chce za Směr-SD v případě vítězství v parlamentních volbách plánovaných na příští rok vést povolební jednání o vytvoření vlády. Pokud by se Fico stal ústavním soudcem, musel by se členství ve straně vzdát.
Sněmovna musí hlavě státu poskytnout dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst ústavních soudců. To znamená, že parlament by měl tentokrát zvolit 18 kandidátů, z nichž prezident vybere devět nových soudců. Hlava státu také rozhodne o novém šéfovi ústavního soudu, protože současné předsedkyni Ivettě Macejkové rovněž vyprší 12leté funkční období ústavní soudkyně.
Ficovy ambice stát se ústavním soudcem už loni naznačil prezident Andrej Kiska, který takovou možnost po Ficově demisi ale označil za fikci. Kiska v roce 2014 porazil Fica v přímé volbě hlavy státu a jako prezident se opakovaně dostal s Ficem do sporů.
Například loni premiéra popudila výzva Kisky, který v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky vybídl k rozsáhlé rekonstrukci kabinetu nebo k vypsání předčasných voleb. Fico nakonec v zájmu řešení politické krize v březnu rezignoval.
Fico ustál politickou vývrtku, Směr začíná na Slovensku opět stoupat |
Po jeho demisi koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Směru-SD Peterem Pellegrinim. V novém kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády. Expremiér začal opět uplatňovat mandát poslance, kterým byl zvolen v roce 2016 a který v době výkonu premiérské funkce v souladu s ústavou nevykonával.
Loni v říjnu se slovenské koalici nepodařilo ve sněmovně prosadit změnu ústavy, na jejímž základě by v některých případech o nových ústavních soudcích již nerozhodoval prezident, ale mohla by je přímo zvolit sněmovna.
Nynějšímu prezidentovi Kiskovi končí pětiletý mandát v polovině června, přičemž opětovnou kandidaturu opakovaně odmítl.
Soudci chtějí být i další politici
Kromě Fica byli jako kandidáti na ústavní soudce navrženi mimo jiné někteří současní i bývalí politici a rovněž šéfka slovenského nejvyššího soudu a předseda Specializovaného trestního soudu, který se zabývá i nejzávažnějšími kriminální případy.
Ústavním soudcem se na Slovensku může stát člověk, jemuž je nejméně 40 let, má právnické vzdělání a alespoň 15letou právnickou praxi. Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.
Jmenování ústavních soudců v minulosti provázely spory. Odstartovaly v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které navrhl tehdejší parlament ovládaný stranou Směr-SD. Později hlava státu nevybrala ani ze dalších dvou kandidátů. Kiska to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Prezident ustoupil až poté, co mu jmenování soudců z předložených kandidátů nařídil jeden ze senátů ústavního soudu.
