V okamžiku, kdy Fico slova o své kandidatuře na post hlavy státu vyslovil, se v sále ozval potlesk. Současný premiér pak v projevu slíbil, že chce být vlasteneckým prezidentem a národ bude chtít spojovat, nikoliv rozdělovat. "Svoji kandidaturu chápu jako službu Slovensku," pronesl podle serveru SME.sk.
Na otázky novinářů už odpovídat nechtěl, jeho mluvčí všechny přítomné pouze pozvala na číši vína. Tisková konference k jeho kandidatuře prý bude v lednu. Krátce po projevu z budovy Slovenské národní rady odjel.
Ficova kandidatura není žádným překvapením. Spekulovalo se o ní několik měsíců. Otevřeně to však dosud nechtěl potvrdit.
Slovenský prezident má jen omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů vícero úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru.
Fico naznačil, že v případe vítězství v prezidentských volbách by do politiky aktivně zasahoval. "Nový prezident musí být předvídatelný v zásadních tématech domácí a zahraniční politiky a schopný využít svou autoritu k řešení problémů, krizových situací či konfliktů nejen na Slovensku," řekl.
Robert FicoNarodil se 15. září 1964 v Topoľčanech. Po studiích právnické fakulty v Bratislavě působil do poloviny 90. let jako expert na trestní právo v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V letech 1994 až 2000 mimo jiné zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci zasedl do sněmovny za postkomunistickou Stranu demokratické levice (SDL). Vůbec poprvé na sebe výrazněji upozornil v roce 1994 při takzvané "noci dlouhých nožů", během níž vládní koalice Vladimíra Mečiara personálně ovládla státní správu. Fico tehdy jako jediný zástupce opozice zůstal sedět v parlamentním sále a sledoval počínání vítězů. Po volbách v roce 1998 se SDL stala vládní stranou, Fico z ní odešel a v prosinci 1999 si založil vlastní stranu Smer a v jejím čele šel do voleb v roce 2002. V dalších volbách v červnu 2006 Smer zvítězil a Fico se stal předsedou koaliční vlády s HZDS expremiéra Vladimíra Mečiara a s nacionalistickou SNS Jána Sloty. Ficův Směr-SD vyhrál i další volby v červnu 2010, vládu se straně ale nepodařilo sestavit, a šla tedy do opozice. Vítězný comeback zažila Ficova strana při volbách v březnu 2012, od kterých kontroluje parlamentní většinu a vládne sama. Zdroj: ČTK |
Slovenský analytik Ján Baránek dává Ficovi, který patří dlouhodobě k nejpopulárnějším politikům na Slovensku, relativně velkou šanci v prezidentských volbách uspět. Předpokládá, že do druhého kola volby snadno postoupí a pak bude záležet, kdo se tam dostane s ním. A zda se jeho soupeři podaří získat podporu kandidátů, jež do "finále" nepostoupí.
"Pokud Ficův protikandidát takto širokou podporu získá, může to být velmi těsný souboj s těžko odhadnutelným výsledkem," řekl Baránek serveru Pravda.sk.
Další politolog Michal Horský stejnému zpravodajskému serveru řekl, že Fica by mohli nejvíce ohrozit dva kandidáti, kteří se v politice pohybují už od roku 1989. A to Milan Kňažko, případně poslanec Pavol Hrušovský. Ten ovšem může mít podle něj šanci jen v případě, že se stane hlavním kandidátem celé pravice.
Kandidaturu na prezidenta už dříve oznámilo patnáct lidí, mezi nimi slovenský herec a bývalý přední politik Milan Kňažko. O nejvyšší funkci v zemi se chtějí ucházet i bývalý podnikatel Andrej Kiska, poslanec parlamentu Radoslav Procházka, jenž se do sněmovny dostal na kandidátce nyní opozičních křesťanských demokratů (KDH), poslanec KDH Pavol Hrušovský či bývalý předseda této strany Ján Čarnogurský.
Datum voleb zatím není přesně stanoveno, měly by se konat na jaře příštího roku. Předseda parlamentu Pavol Paška chce konkrétní datum oznámit do konce roku.
Oznámením Ficovy kandidatury se také otevřela otázka, kdo zaujme jeho post premiéra země. Deník Pravda.sk v této souvislosti píše o dvou různých politicích. Jedním z nich je právě Pavol Paška. O něco dříve také zmínil ministra vnitra vnitra Roberta Kaliňáka. Robert Fico nicméně zůstane premiérem až do prezidentských voleb. Rezignuje jen v případě, že v nich uspěje.
Slovenští voliči si vybírají hlavu státu od roku 1999, v Česku se přímá volba prezidenta uskutečnila poprvé v lednu. Slovensko zavedlo přímou volbu hlavy státu poté, co poslanci parlamentu na konci 90. let nedokázali zvolit nového prezidenta, připomněla ČTK.
Do tehdy více než rok uvolněného prezidentského křesla se v roce 1999 po vyhraném klání posadil Rudolf Schuster. Současná hlava státu Ivan Gašparovič se dalších voleb zúčastnit nemůže, protože je ve funkci již druhé funkční období a třetí mandát ústava neumožňuje.
