Vyplývá to z projektu, který se zaměřuje na nerovnosti ve zdraví a na snižování předčasné úmrtnosti. Pořádá ho Polsko, které ho spolu s EU i platí. Výsledky představila Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie Všeobecné fakultní nemocnice.
"Extrémně poklesla předčasná úmrtnost zvláště na onemocnění srdce a cév. Ten efekt je skutečně dramatický. Zlepšujeme se i v řadě dalších parametrů, jako je střední délka života, výskyt karcinomu plic a úmrtnost na něj. Bohužel nemůžeme to říct o ženách. U nich zaznamenáváme mírný nárůst jak výskytu karcinomu plic, tak například cirhózy jater," uvedla Holcátová, která se na shrnutí českých výsledků podílela.
Úmrtnost na nemoci srdce a cév se mezi lety 1990 až 2002 snížila u mladších mužů a žen středního věku téměř o polovinu, tedy více než ve starých státech EU. Podobně jako v nich klesal počet mrtvých po zraněních.
Od roku 1990 ubývalo každoročně i úmrtí mužů kvůli cirhóze jater. Situace se naopak nelepší u žen. Čeští muži také přestávají kouřit, naopak více žen si cigaretu zapaluje, uvádějí odborníci. Zatímco u mužů úmrtnost na rakovinu plic mírně poklesla, u žen se příliš nemění.
Podle autorů české části projektu se rozdíly ve zdraví v ČR a ve starých zemích EU stírají rychleji než v ostatních postkomunistických státech. I přes největší pokrok je v Česku ale stále hrozba, že člověk zemře před 64. narozeninami, vyšší než v 15 starých zemích Unie.
V roce 2002 mohl předčasně zemřít každý čtvrtý Čech a každá devátá Češka. Ve starých státech EU to byl v průměru každý šestý muž a každá dvanáctá žena.
Postkomunistické Česko si vede dobře, Rusko se propadlo
Mezi desítkou postkomunistických států, které rozšířily Unii v roce 2004 a 2007, byla situace o něco lepší než v ČR jen ve Slovinsku. "Bohužel pořád je vidět, kde byla železná opona," podotkla Holcátová. Bývalé postkomunistické země mají totiž stále ještě horší výsledky.
Autoři pro srovnání zařadili do žebříčku i Rusko, které téměř ve všech ukazatelích skončilo na posledním místě, a to s velkým propadem.
Od roku 1990 do roku 2002 v Česku u mužů pokleslo riziko úmrtí o více než 9 %, u žen o 4 %. Na druhé příčce skončilo Slovensko, kde se riziko u mužů snížilo o téměř 8 procent a u žen o necelá 4 procenta. V patnáctce v průměru kleslo o necelých 5 % u mužů a o 2 % u žen, v desítce postkomunistických států o necelá 4 procenta u mužů a o více než 2 procenta u žen.
V roce 1990 umíralo v ČR předčasně 731 mužů a 284 žen na 100 tisíc obyvatel. O 12 let později to bylo 500 mužů a 207 žen. Průměr deseti postkomunistických zemí činil 682 předčasně zemřelých mužů a 333 žen, průměr patnáctky 261 mužů a 162 žen.
Ke zlepšení došlo díky lepšímu stravování a moderní medicíně
Za zlepšením v ČR podle odborníků stojí moderní medicína a léčba, změna životního stylu i lepší stravování. Velká rizika představuje kouření a alkohol, uvádějí experti.
Lidé v Česku se i lépe stravují. Výrazně méně než v minulosti konzumují živočišné tuky a bílkoviny, naopak více spotřebují rostlinného oleje. Jedí méně masa než ve starých státech EU, ale více než obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Zatím se ale Češi a Češky nenaučili zařadit do svého jídelníčku dost zeleniny.
Podmínkou pro další zlepšení je podle odborníků i to, aby se lidé začali o své zdraví více starat. "Trošku jsme zapomněli na rizika globalizace, že je všeho dost a všechno si může český občan dopřát. Nějak si neuvědomuje, že konzumace různých výhod může přinášet i riziko," řekl ČTK hlavní hygienik ČR Michael Vít.
Podle něj si mnozí stále ještě nezvykli na to, že za ně už nerozhoduje stát, ale měli by se o sebe starat i sami.
