Víte už po všech jednáních s Ukrajinou a Ruskem, co byl ten skutečný důvod, aby takto bezprecedentně přestal téct do Evropy plyn?
Myslím, že to se nikdy nikdo nedozví. Zůstane to ukryto jako mnoho tajemství kdesi v ruské stepi. (smích) Obě strany do poslední chvíle zásadně obviňovaly toho druhého, že to zavinil. V této zakrývací taktice asi budou pokračovat navždy.
Hrála ve sporu velkou roli politika na Ukrajině, tedy pře mezi prezidentem Juščenkem a premiérkou Tymošenkovou?
Určitě. Jedním z důvodů je souboj zájmových skupin kolem těchto dvou politických aktérů.
Dá se už s jistotou říci - ztrácel se na Ukrajině ruský plyn, nebo ho Rusko zavřelo dříve, než oficiálně přiznalo?
Nemůžu na to odpovědět. S představiteli ukrajinské a ruské strany jsem strávil mnoho dní vyjednáváním a nerad bych něco nějakým subjektivním hodnocením - protože nemám v ruce žádný důkaz - pokazil.
Průlom v krizi přinesla dohoda o monitorovací misi expertů, která bude na průtok plynu Ukrajinou dál do Evropy dohlížet. Kdo s tím jako první přišel?
V průběhu týdne padala spousta nápadů, asi to bylo kolektivní. Třeba Alexandr Vondra mluvil už v pátek 2. ledna o nutnosti měření na určitých bodech, které by prokázalo, kdo má pravdu a jak plyn teče.
Je průtok vůbec kontrolovatelný? Měřicí přístroje údajně na ukrajinsko-ruské hranici chybějí.
Nějaké přístroje tam asi jsou, protože si jinak nedovedu představit, jak si obě strany při předávání na hranicích množství plynu ověřují. A takové ověřovací protokoly existují, protože je máme v kapse. Dali nám je.
Pomohlo jednání, že ho vedli Češi, nebo by Rusové více slyšeli na nějakou velkou zemi?
Jsem přesvědčen, že je paradoxně štěstí, že Evropě předsedají Češi. Známe mentalitu, máme lidi, kteří umějí výborně rusky, byli jsme u Putina schopni formulovat podmínky přímo v ruštině i v angličtině. Další výhodou je, že eurokomisař pro energetiku Piebalgs je Lotyš, který to zná ještě lépe než my. Nedovedu si představit, jak by to řešilo třeba portugalské nebo řecké předsednictví.
Které jednání považujete za nejtěžší? Bouchalo se do stolu, odcházelo se, chtěl jste to někdy "zabalit"?
Takových okamžiků byla řada. Hodně složité bylo zejména čtvrteční jednání v Bruselu. Obě strany v podstatě přijely předpřipraveny na to, že se nedohodnou. To bylo hodně složité. V pátek na Ukrajině to bylo také dost těžké.
Bral se při jednání ohled na to, že v Bulharsku a v Bosně zůstali lidé v mrazech bez topení?
Většina těch lidí, kteří se jednání účastnili, jsou velmi dobří herci. Dokážou rozehrát celou škálu tváří, kdy na začátku jednání vystupují tvrdě a sebejistě a na konci mají téměř slzy na krajíčku a litují toho, že se nepodařilo dosáhnout shody. Ruské a ukrajinské prostředí má staletou tradici a charakter jednání je úplně jiný než jinde v Evropě.
Proč se jednání s premiérem Putinem protáhlo z hodiny na čtyři?
Přinesli jsme návrh, nad ním se hodinu jednalo, pak si Rusové vzali dost dlouhou pauzu, pak přišli zase s nějakým návrhem, zase se o něm jednalo, pak se dávaly dohromady ruské a anglické verze, pak se to muselo konzultovat s ruským ministerstvem, pak s Evropskou komisí...
Zapůsobilo na Putina, když Topolánkovi zavolal při jednání americký prezident Bush?
To nevím, ale jednání už to neovlivnilo, protože dohoda už byla a jen se technicky zpracovávala.
Co podle vás plynová krize pro Evropu znamená?
Po tomto šoku, který nenastal ani v době nejtvrdší studené války, by měla EU přejít od slov k činům. Tedy mít nové cesty pro energetické zdroje a mít tyto cesty propojené mezi jednotlivými zeměmi. A třeba se i Rakousko zamyslí, jestli je dobré mít elektrárny jenom na plyn.
Co jste poznal při těchto jednáních o Rusech, Ukrajincích a o sobě?
Že i velké věci a velké smlouvy se píšou někde ve sklepě narychlo a není to žádná nadpozemská věda, jak to vypadá z televize či novin...
... a že velkou roli hrají vztahy mezi lidmi?
Celá tato věc doplatila na osobní rovinu. Mezi lidmi na ruské a ukrajinské straně jsou vyhloubeny opravdu hluboké příkopy.
