Italský ministr kultury Dario Franceschini v neděli na Twitteru oznámil, že podporuje nápad na rekonstrukci podlahy římského Kolosea.
V červenci italský architekt Daniele Manacorda navrhl ve svém sloupku v odborném časopisu Archeo obnovit dřevěnou podlahu a pokrýt ji pískem. Podlaha by zakrývala podzemní prostory arény a tunel, kterým se na scénu dostávali gladiátoři, zvířata, kulisy, rekvizity i umělci, uvádí server Telesurtv.net.
L'idea dell'archeologo Manacorda di restituire al Colosseo la sua arena mi piace molto. Basta un po' di coraggio.. pic.twitter.com/hSLBecqzqD
“Manacordova myšlenka na vrácení arény do Kolosea se mi líbí. Chce to jen trochu odvahy,“ napsal na Twitteru ministr.
Ministrova zpráva spustila debatu o výhodách obnovení arény. Bývalý hlavní římský architekt Adriano La Regina míní, že je to možné. „Nemusel by to být velký problém, ale je potřeba rozsáhlý výzkum, protože je potřeba vyřešit složité otázky.“ A připomněl, že Koloseum není křehký památník, ale stadion pro desítky tisíc lidí.
„Je to otřepané a banální,“ míní naopak historik Tomaso Montanari. Jeho názor podporuje i profesor klasické archeologie Salvatore Settis. „Žijeme v dramatické době pro kulturní památky. A nemyslím si, že nyní je prioritou vrátit do Kolosea podlahu,“ doplnil.
Námořní bitvy i popravy
Amfiteátr, který pojal až 50 000 diváků, byl dokončen za vlády císaře Tita v roce 80 našeho letopočtu jako aréna pro pořádání dobových zábav - od antických gladiátorských zápasů až po divadelní představení. Za návštěvu her Římané nemuseli nic platit, ostatně celá stavba byla darem císařské rodiny římským občanům. A to některé hry trvaly i tři měsíce v kuse.
Co možná nevítePočty mrtvých se dnes už nedají přesně vyčíslit. Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, jiní odhadují až dvojnásobný počet. K tomu minimálně milion zabitých zvířat. V Koloseu se ale přehrávaly také nejrůznější bitvy a navíc se tu konaly i veřejné popravy, pojaté opět jako divadlo, takže odsouzení byli například ušlapáni slony.  Koloseum patří mezi nejzachovalejší památky antického Říma, z jedné strany dokonce vypadá téměř stejně jako před 2 tisíci lety. |
Ve středověku budova přestala sloužit svému původnímu účelu a byla přebudována na byty a obchody.
Koncem 19. století byly během archeologického průzkumu obnaženy zbytky chodeb a dalších prostor, které kdysi ležely pod samotnou arénou: takto Koloseum znají lidé dnes. Archeologové ale svolili, aby byl suterén tak jako kdysi zakryt prkny a zasypán pískem, takže by opět vznikla kruhová aréna.
Výstavba Kolosea byla mimořádně zajímavá i z technického hlediska. Monumentální stavba měří na délku 189 metrů, je vysoká 49 metrů. Koloseum mělo na 80 vchodů, přičemž jeden sloužil pouze císaři a jeho doprovodu.
Kulatá stavba měla také zatahovací střechu, která chránila diváky před sluncem nebo před deštěm, zatímco samotnou arénu bylo možné napustit vodou, aby se zde mohly konat námořní bitvy. Koloseum mělo důmyslný kanalizační systém a v jeho útrobách se táhlo na tři tisíce metrů rour. V podzemí byly také kobky pro zvířata, která se na povrch přivážela primitivními výtahy.
Podívejte se, jak Koloseum vypadá nyní:
