Clifton Vial před týdnem nasedl do své terénní toyoty a vyrazil z města Nome po silnici mířící na sever, kam až se dá dojet. Po pětašedesáti kilometrech ale uvázl v sněhových závějích.
"Pokusil jsem se vyhrabat a zjistil jsem, že je to skutečně špatné," řekl listu Anchorage Daily News. "Než bych se z toho dostal, měl bych omrzliny," vysvětloval dvaapadesátiletý mechanik. Na sobě měl jen tenisky, džíny a lehkou bundu.
V autě si proto zalezl do spacáku a nohy si omotal ručníkem. Pod bundu si narval staré noviny a hadry a neustále si třel tělo rukama. "Fungovalo to a udržovalo to trup a ruce v teple, ale na nohy mi byla hrozná zima," líčí své útrapy Vial.
V autě neměl nic k jídlu, objevil pouze několik plechovek piva. "Odřízl jsem víčka a doloval ho ven nožem," vzpomíná Vial. Občas nastartoval motor, aby zapnul topení a poslechl si rádio. Časem se ale začaly zásoby benzinu tenčit.
Jehla v kupce sena
Vialova rodina nebyla doma, on neměl žádný mobilní signál a vážně hrozilo, že se mu neuvážený výlet stane osudným. Když ale ani ve středu ráno nedorazil do práce, jeho zaměstnavatel upozornil záchranáře.
"Je to velmi přesný zaměstnanec, v úterý ve čtyři jsme už tušili, že něco není v pořádku," vzpomíná Vialův šéf John Handeland. Do pátrání se zapojili hasiči, kolegové i dobrovolníci a nakonec toyotu zapadanou sněhem objevili. Promrzlému muži hned dali čokoládovou tyčinku a pomerančovou limonádu.
Vial podle svých slov ztratil v zajetí sněhu 7 kilo. Když se prý v promrzlém autě snažil usnout, pronásledovaly ho neobvykle živé vidiny. "Viděl jsem svoji dceru, svoji práci. Viděl jsem nějaké věci, které vůbec nevypadaly jako lidé," líčil obrazy, které ovládly jeho mysl.
Podle záchranářů měl mimořádné štěstí. "Když se stane něco takového, je to jako hledat jehlu v kupce sena," řekl kapitán hasičů z města Nome Jim West jr.
