Na Blízkém východě teď probíhají zásadní změny, ale pokud má pokračovat izraelsko-palestinský mírový proces, bude třeba dosáhnout pokroku z obou stran, prohlásila Riceová.
Po setkání s premiérem Šaronem řekla, že bude usilovat o pokrok mírového procesu, "za současné spolupráce s Izraelem směřující k překonání metly terorismu".
Vyzvala zároveň židovský stát, aby naplnil své sliby a učinil vstřícná gesta vůči Palestincům. "Toto je čas plný nadějí, ale také velké zodpovědnosti pro nás všechny, abychom jednali v souladu se slovy, která říkáme."
Šaron poté vyjádřil naději, že ministryně pomůže "mírovému procesu, jehož pokrok bychom si v regionu tolik přáli".
Návštěva šéfky americké diplomacie předchází izraelsko-palestinskému summitu, který se má konat v úterý v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. - více zde
Riceová se však setkání nezúčastní. "Vyzveme naše partnery a přátele v Izraeli, aby jejich země pokračovala v přijímání těžkých rozhodnutí, která musí být přijata v zájmu míru a vzniku demokratického palestinského státu," řekla při setkání s ministrem zahraničí židovského státu Sylvanem Šalomem.
V pondělí ji čekají schůzky s palestinskými představiteli, setkat by se měla i s nově zvoleným předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Rusové by měli přidat v reformách
Do Izraele přiletěla Condoleeza Riceova z Ankary. Tam ujistila turecké představitele, že Spojené státy učiní učiní vše pro udržení jednoty sousedního Iráku.
Při sobotním jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem se v Ankaře údajně zmínila o přístupu ruské vlády k ropné firmě Jukos, posilování restrikcí vůči elektronickým médiím a koncentraci moci v Kremlu.
Zdůraznila, že Spojené státy nehodlají Rusko izolovat, ale jednat a spolupracovat s ním.
Lavrov odpověděl, že těmito otázkami se budou 24. února zabývat prezidenti George Bush a Vladimir Putin na summitu v Bratislavě. Rovněž prohlásil, že přes "přetrvávající neshody" je nejdůležitější, že obě země jsou spojenci v boji proti terorismu, nelegálnímu šíření zbraní hromadného ničení a drog.
Ankara byla čtvrtou zastávkou nové šéfky americké diplomacie na cestě po zemích Evropy a Blízkého východu. Jednala tu s premiérem Recepem Erdoganem, prezidentem Ahmetem Necdetem Sezerem a ministrem zahraničí Abdullahem Gulem.
Bushova vláda si přeje zachovat jednotu Iráku a mír s jeho sousedy, zdůraznila při setkáních. Ankara se totiž obává, aby situace v Iráku nevedla ke vzniku samostatného kurdského státu na severu této země, což by mohlo povzbudit separatistické tendence Kurdů žijících na jihovýchodě Turecka.
Riceová řekla, že Spojené státy si přejí od Turecka a dalších zemí regionu podporu pro mírový vývoj na Blízkém východě a zdůraznila, že musí ustat nabádání k násilnostem proti Židům a antisemitismus.
"Izrael si zaslouží žít v míru na Blízkém východě a židovský národ si zaslouží úctu svých sousedů," prohlásila. USA podle ní jednají s Izraelci a Palestinci o vytvoření zvláštní společné skupiny pro řízení krizí.
Irák je tématem všude
O situaci v Iráku hovořila Riceová i v sobotu v polské metropoli. "Polsko přineslo ohromný vklad do demokratizace Iráku a také ho to stálo oběti," řekla Riceová po setkání s polským premiérem Markem Belkou.
Ve Varšavě se rovněž dotkla širších vztahů mezi USA a Evropou. Oba transatlantičtí partneři musejí přestat o vzájemných vztazích jen mluvit. Měli by je začít opravdu rozvíjet, shodla se s polským protějškem Adamem Danielem Rotfeldem.
Příležitostí k využití lepších kontaktů může prý být společná snaha o řešení izraelsko-palestinského konfliktu, podpora při budování demokracie v Iráku a v Afghánistánu a také při budování demokratických institucí v Gruzii a na Ukrajině.
Ministři zahraničí Polska a USA přislíbili "dobré zprávy" v polsko-amerických vztazích, které se budou týkat i víz pro Poláky cestující do USA. Podrobnosti k vízům by měli prozradit prezidenti obou zemí příští týden, kdy polský prezident Aleksander Kwasniewski zavítá do Washingtonu.
