KOMENTÁŘ: Výraznější popírání holokaustu je v Evropě jen otázka času

  13:45aktualizováno  13:45
Před rokem česká Sněmovna přijala „rezoluci“ proti genocidám. Ve světle nárůstu antiromských i antisemitských nálad u nás i ve světě se dříve trochu bezobsažná deklarace jeví jako vhodný preventivní nástroj namířený na zločiny proti lidskosti, píše v komentáři Šimon Krbec, ředitel Centra studia genocid Terezín.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Je tomu přesně rok, kdy se čeští poslanci oficiálně vymezili proti pachatelům jednoho z nejzávažnějších zločinů mezinárodního práva. V doprovodném usnesení k zákonu o státních svátcích a významných dnech Poslanecká sněmovna v dubnu 2017 odsoudila zločiny proti lidskosti prováděné během první a druhé světové války „jakož i další genocidní násilí kdekoli na Zemi“ a vyzvala mezinárodní společenství „k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky“.

Poslanecká „rezoluce proti genocidám“ vloni vyvolala v některých českých médiích trochu nečekanou a paradoxní kritiku. Novináři spekulovali, zda zákonodárci mají vůbec právo odsuzovat historické události zvláštními zákony či usneseními.

Holokaustu těsně unikla. V 85 letech ji kvůli víře zavraždili v jejím bytě

Dům, ve kterém 85 letá Mireille Knollová žila.

Například Zbyněk Petráček v Lidových novinách 27. dubna uvedl, že „speciální zákony proti genocidě či genocidní lži mají jasný smysl tam, kde ‚se to stalo‘, či se týkají stále ohrožených skupin“, a zpochybnil oprávněnost zařazení genocidy Arménů do výčtu historických událostí.

Petruška Šustrová se o den později v reakci na přijatou rezoluci svěřila se svým tichým snem, že „někdy ve 40. letech tohoto století možná přijde turecký nebo arménský parlament s návrhem odsoudit to, čemu cudně říkáme ‚odsun‘ sudetských Němců po druhé světové válce“.

V diskusi po přijetí rezoluce tak zazněly argumenty, které do té doby odsouzení genocidních politik účinně bránily: že se český parlament nemá vměšovat do sporů o historii cizích států, že si máme nejprve zamést před vlastním prahem a že by se parlament vlastně k historickým otázkám neměl vůbec vyjadřovat.

Důležité gesto

S ročním odstupem je zřejmé, že iniciativa tehdejších poslanců Robina Böhnische a Karla Černého měla větší význam, než si v danou chvíli kdo dokázal představit. Zákonodárné sbory pochopitelně nemají plnit funkci „rozhodčích soudů“ historie. Usnesení Sněmovny jsou symbolickým vyjádřením vůle politiků, resp. zvolených poslanců.

Tato vůle se v určitý moment může zdát jako prázdné gesto, kterým se jen potvrzuje to, co stejně všichni vědí. V případě české rezoluce však došlo k přesnému opaku. Ani ne rok po jejím přijetí musel nově zvolený parlament na několika zasedáních řešit výroky poslanců zpochybňujících utrpení romských obětí holokaustu.

To, že rezoluce explicitně vyjmenovává skupiny obyvatel, které se staly oběťmi nacistické genocidní politiky (Židé, Romové a Slované), se nakonec ukázalo jako velmi prozíravé. Jen málokdo si před rokem dokázal představit, že významná česká parlamentní strana „přetaví“ stereotypní antiromské nálady v debatu o míře utrpení vězňů koncentračních táborů.

Spojení nespojitelného

Stejně tak je zarážející rapidní nárůst antisemitských projevů v západní i střední Evropě, které se jako vždy v evropské historii šíří zcela neočekávanými a jen těžko srozumitelnými cestami.

Neonacisté v německém Ostritzu oslavují Hitlera, město střeží policie

Město Ostritz se tento víkend kvůli festivalu neonacistů, kteří si připomínají...

Antisemitismus v současné době opět spojuje zcela odlišné a „nespojitelné“ skupiny a ideologie. Vždyť co má společného arabsky hovořící mladík, který na berlínské ulici „řeže“ páskem turistu s jarmulkou, organizátor festivalu Schild und Schwert (zkráceně SS) oslavujícího narození Adolfa Hitlera a maďarský politik, který svůj volební úspěch postavil na billboardech se zcela zřejmým antisemitským podtextem?

To, kdy se spolu s těmito tendencemi začne v Evropě výrazněji prosazovat i revizionismus a popírání holokaustu, je jen otázka času.

K obdobnému vývoji došlo i ve vztahu ke genocidním politikám současnosti. Bohužel již přestává platit, že masové násilí probíhá „kdesi daleko“ v Africe a že se nás nijak netýká. Mezinárodní organizace v posledních měsících upozorňují na riziko, které pro kurdskou menšinu představuje aktivita turecké armády v Sýrii.

Evropské dilema

Organizace Genocide Watch nedávno vydala jednoznačné varování, že jsou Kurdové v Sýrii ohroženi rozsáhlou genocidní politikou. Pokud Turecko jako významný člen Severoatlantické aliance v současnosti porušuje mezinárodní právo, dostává se Evropa do dlouhodobě neudržitelné situace.

Jako nositelka „západních hodnot“ může jen s velkými obtížemi zakrývat skutečnost, že její přímý spojenec v oblasti páchá zločiny proti lidskosti. O aktivitách turecké armády v Sýrii sice zatím můžeme pouze spekulovat, zkušenosti a svědectví z Turecka však poukazují na masivní porušování lidských a občanských práv – ať už se to týká opozičních politiků, novinářů, akademiků, či dalších „nepohodlných“ osob, které současný turecký establishment označuje za „pučisty“.

Jestliže evropští spojenci dali Turecku k domácím represím „volné ruce“, není příliš složité si představit, jak odhodlaně se postaví tváří v tvář masovému politickému násilí.

Poslanecká rezoluce z dubna 2017 tak nepředstavuje jen bezobsažnou proklamaci, kterou se politici pokusili přepsat dalekou minulost. Události posledních měsíců naopak ukázaly, že text usnesení naznačil blízkou budoucnost a stal se důležitým nástrojem prevence genocidního násilí.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Další z rubriky

Zůstaňme ve vládě, vyzvala vedení ČSSD platforma kolem Zimoly a Haška

Členové platformy Zachraňme ČSSD Jiří Zimola a Michal Hašek hovoří s předsedou...

Před klíčovým rozhodnutím sociální demokracie, zda zůstane ve vládě Andreje Babiše, nebo ji opustí a bude v pátek...

Pozastavení řidičáků má platit až do uhrazení dluhu, rozhodl Ústavní soud

Řidičský průkaz (ilustrační foto)

Pozastavení řidičského průkazu kvůli dluhu na výživném nemá končit po dovršení dospělosti dětí, ale zpravidla až po...

Badatelé zveřejnili první ukázky z digitalizovaného procesu se Slánským

Zneužil jsem důvěru KSČ, kál se v naučeném projevu Slánský

Badatelé z Národního archivu představili výsledky své práce z restaurování nalezených filmových materiálů z procesu s...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz