Petr Uhl

Petr Uhl | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Režim před 40 lety vycenil normalizační zuby, odsoudil šestnáct mladých

  • 30
Byl to první politický proces v normalizačním Československu. Před 40 lety, 5. března 1971, stanuli před soudem členové Hnutí revoluční mládeže, které se postavilo režimu. Kvůli podvracení republiky bylo odsouzeno 16 lidí. Nejvyšší trest, čtyři roky nepodmíněně, dostal novinář Petr Uhl.

Hnutí revoluční mládeže (HRM) vzniklo 2. prosince 1968. Založila jej radikálnější část studentů, podle kterých byly dosavadní protestní akce příliš klidné a jejich faktický dopad byl malý.

Hnutí se inspirovalo metodami západních levicových radikálů a ve svém manifestu vyhlásilo program rozbití byrokratického systému, zavedení samosprávné demokracie do všech oblastí a v konečném důsledku pak zrušení států.

Největší základnu mělo na filozofické fakultě, jeho členy ale byli i někteří již vystudovaní intelektuálové. Z později veřejně známých osob se v hnutí angažovali novináři Petr Uhl a Petruška Šustrová, diplomat Jaroslav Bašta, ekolog Ivan Dejmal či polistopadový ředitel archivu ministerstva vnitra Jan Frolík.

Vedle letáků a tiskovin připravovalo hnutí zprávy o situaci v Československu, které posílalo do zahraničí. Přestože se studenti snažili pracovat konspirativně a po srpnu 1969 plánovali přechod do ilegality, Státní bezpečnost je infiltrovala svým agentem. Na přelomu roku 1969 a 1970 pak byli hlavní aktivisté HRM zatčeni.

Soudní proces se konal v březnu 1971 za velkého zájmu světových médií. Odsouzeno bylo 16 mladých lidí, z toho dva k podmíněným trestům. Rozsudek vyvolal protesty po celém světě. V některých amerických a evropských městech se konaly manifestace na podporu odsouzených.

Společenský dopad HRM nebyl příliš velký a nemohl zabránit nastupující normalizaci. Pro řadu aktivistů však představovalo jejich působení v Hnutí významnou zkušenost pro pozdější opoziční působení.

Mládež se postavila režimu už na konci 60. let

Studenti se proti komunistickému režimu začali vymezovat již dříve. První výrazný konflikt nastal v noci z 31. října na 1. listopadu 1967, kdy na pražských strahovských kolejích už po několikáté vypadl elektrický proud. Rozzlobení studenti se vydali na pochod do centra, na Malé Straně je však tvrdě rozehnala policie.

Incident vedl k radikalizaci studentů a byl také jedním z posledních impulzů k odvolání prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného na počátku ledna 1968. Během reformního procesu označovaného jako Pražské jaro některé skupiny studentů a mladých intelektuálů navazovaly kontakty s představiteli západního studentského hnutí a radikální nekomunistické levice.

Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se atmosféra na vysokých školách vyhrotila. Na zákaz demonstrací k výročí 17. listopadu reagovali studenti vyhlášením třídenní okupační stávky a seznamem požadavků formulovaných ve "studentském desateru". V něm se kromě jiného přihlásili k Akčnímu programu KSČ, který byl hlavním dokumentem Pražského jara.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video