Z bookletu alba  Daniely Valtové Kosinové Meeting Point

Z bookletu alba Daniely Valtové Kosinové Meeting Point | foto: Kavárna

Rezervované dotykání se jazzu od dámy „z vážné hudby“

  • 1
V době, kdy už naši dvacetiletí jazzmeni vydávají na vlastních etiketách svá debutová alba, laděná do směsice dnešního jazzu s jinými žánrovými okruhy, můžeme očekávat i přesahy opačným směrem. Daniela Valtová Kosinová (1977) totiž za sebou má úctyhodnou kariéru v oblasti vážné hudby.

Varhany studovala na pražské AMU a v Hamburku, roku 2002 získala titul lauretáta v mezinárodní varhanní soutěži v Brně, koncertovala v Německu, Maďarsku, Španělsku, v Rusku, na mezinárodních varhanních festivalech v Holandsku a v Anglii i na Pražském jaru. Nyní je vedoucí klávesových nástrojů v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Skládala už od mládí, proč by to tedy nemohla zkusit také jako autorka, zpěvačka a vedoucí vlastní skupiny v té žánrově tak pestré směsici, která se dnes objevuje na tuzemských nahrávkách?

Z bookletu alba Daniely Valtové Kosinové Meeting Point

O albu

Daniela Valtová Kosinová: Meeting Point

Nahráno roku 2009, vydala firma Atton Music v roce 2011, CD celková stopáž 48:38 minut.

V deseti vlastních písničkách, vesměs s vlastními texty v angličtině, ji doprovázejí Josef Štěpánek na kytaru, Jaromír Honzák na kontrabas, Martin Novák na bicí, a Václav Martin Sýkora na flétnu. Ve zvuku však výrazně převažuje zpěv s klavírem, nadto ještě poněkud neutrálně stylizovaným. Posluchačům, navyklým na dnes obvyklou širší výrazovou paletu, může chybět větší náladová i barevná pestrost.

Osvěživou změnu kultivované, ale trochu jednobarevné nálady přináší jen svižnější tempo Spring Mood s flétnovým sólem, dramatičtěji šansonově laděné Street Girl‘s Confession, nebo Winter Mood, kde se piano dostane k náznakům improvizačního rozpracování, po němž následuje výraznější melodie bez textu.

Z bookletu alba Daniely Valtové Kosinové Meeting Point

Zpěvaččin hlas, výjimečně playbackem zdvojovaný do dvojhlasu, má příjemně sametovou barvu a prozrazuje muzikantské cítění. Nápady jsou zde kultivované, nálada klidná a uměřená. Jde o práci dobře připravených profesionálů. Ale podobně jako u prvních alb našich mladých jazzových skupin, nezbývá než čekat, jak se pionýrům tohoto crossoveru, vedeného opačným než obvyklým směrem, podaří prosadit se na hřišti podstatně odlišném od jejich domácího.


Video